Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR.

V souvislosti se čtvrtou průmyslovou revolucí se identifikují určité typy dovedností, kompetencí a gramotností. Dovednosti jako měkké kompetence 21. století (komunikace, kreativita a řešení problémů), tvrdé kompetence (např. programovací dovednosti) a informační gramotnost. Revoluce se odráží v oblasti technologií, trhu práce, průmyslové výrobě a vzdělávání. Průmysl 4.0 se jako aktuální trend projevuje v řadě gramotností (digitální, informační, mediální). Knihovny se musí věnovat celoživotnímu vzdělávání v této oblasti. Důležité měkké kompetence jsou spolupráce, sociální dovednosti, týmová práce, síťování, otevřené myšlení, globální občanství a povědomí. V oblasti tvrdých kompetencí se zvyšují požadavky na analytiku dat, znalost bezpečnostních standardů, technické, informatické, výpočetní a programátorské dovednosti, IT kompetence, gramotnost datové struktury, dovednosti v oblasti testování software, budování aplikací atd. Pro oblast informační gramotnosti bude důležité analytické a logické myšlení, abstrakce, formalizace a analytické kompetence. Knihovny mohou podporovat dovednosti, jako je kritické myšlení, kreativita, technické a technologické inovace a především inovativní služby pro uživatele.

(IFLA Journal – Volume 46, October 3, June 2020, s. 369–396)

V německém Wildau využívají roboty, aby překonali obecnou představu o zaprášených a nemoderních knihovnách. I další německé knihovny o ně mají zájem. Pro nákup robotů je třeba získat finanční prostředky (např. Městská knihovna (MK) ve Frankfurtu nad Mohanem díky dotaci z města nakoupila robota Nao, DOBOT a Co.). Roboti inspirují zaměstnance k novým aktivitám, knihovna díky nim navázala spolupráci s novými partnery a více síťuje komunitu města. MK v Reinickerndorfu pořídila robota pro jazykové kompetence 21. století a vyhrála soutěž o nejlepší makerspace Svazu německých knihovníků. Mluva humanoidního robota Nao obsahuje emoce, robot samostatně poskytuje prezentace v PowerPointu a pro úvodní seznámení se službami knihovny je vynikající. Robota Nao si pořídila i MK v Kolíně nad Rýnem, primárně je určený pro výuku a seznámení studentů a širší veřejnosti s robotikou. Je proto vybaven velkým množstvím senzorů, tlačítek a dalších ovládacích prvků. To však znamená, že jeho používání je pro začátečníka relativně obtížné. Robot nabízí několik způsobů komunikace s okolím. Hlavní komunikace probíhá bezdrátově přes WiFi připojení. Využití robotů má mj. motivovat uživatele k zájmu o robotizaci. Ve Wildau používají robota Nao jako kamaráda pro čtení k dětem, naslouchá jim a klade otázky, učí hravou formou abecedu. Vznikají zde i projekty např. ke školení dyslektiků, kurzy angličtiny aj. Aktuálně knihovny využívají roboty pro informování o bezpečnostních opatřeních v době pandemie.

(BuB Forum Bibliothek und Information – Jahrgang 72, Nr. 11, 2020, s. 588–589)

Pojem otevřené vzdělávací zdroje (Open Educational Resources – OER) se poprvé objevil v roce 2002 na globálním fóru o vlivu otevřených vzdělávacích softwarů na vyšší vzdělávání v rozvojových zemích, které se konalo pod záštitou organizace UNESCO. Definicí pojmu je více, všechny však mají společné to, že jde o otevřené, volně dostupné zdroje, které je možné opakovaně používat a zpracovávat. Platí princip, že to, co je financované z veřejných zdrojů, by mělo být veřejně dostupné. Tím se podporuje transparentnost a hospodárnost veřejných zdrojů, dostupnost vzdělávání všem bez rozdílu a take princip participace, kdy ke vzniku vzdělávacích materiálů přispívají všichni, včetně žáků a studentů. OER zahrnují ucelené kurzy, materiály využívané během kurzů, moduly, učebnice, streamovaná videa, testy, software a jiné nástroje, materiály a techniky. Při každém otevřeném přístupu je důležité mít na paměti i ochranu autorských práv. OER nejčastěji využívají licence Creative Commons a pro softwarová řešení licenci GNU General Public License. Jednou z nejznámějších databází otevřených vzdělávacích zdrojů je OER Commons. Digitální knihovna obsahuje výukové materály z různých předmětů na různých úrovních vzdělávání: od předškolní výchovy až po vysokoškolské a celoživotní vzdělávání.

(Bibliotheca Universitatis – ročník 16, číslo 2, 2020, s. 24–26)

Připravil ROMAN GIEBISCH