IVO KAREŠ kares@cbvk.cz

Od října 2016, kdy Jihočeský kraj vyhlásil architektonickou soutěž na dostavbu Jihočeské vědecké knihovny na Lidické třídě, uběhly čtyři dlouhé roky. Je za námi náročná práce: výběr architekta, tvorba projektové dokumentace, dotační řízení, samotná stavba a stěhování knih, na konci je dokončená knihovna. Daný příspěvek je rekapitulací zmiňovaného čtyřletého dění.

Za přeměnou Jihočeské vědecké knihovny (dále jen JVK) stojí tým ateliéru Kuba & Pilař architekti, s. r. o., a já jsem přesvědčen, že se brněnským architektům podařilo na značně limitovaném prostoru navrhnout pro čtenáře jak dostatek studijních míst, tak také míst k odpočinku a spočinutí s knihami. Prostor moderní, plný světla, který na rušné Lidické ulici vytváří klidnou oázu. Věřím, že stejně to budou vnímat návštěvníci knihovny. Rád bych poděkoval všem, kteří se na vzniku nové knihovny podíleli: Jihočeskému kraji, Ministerstvu pro místní rozvoj, ateliéru Kuba & Pilař architekti, zhotovitelské firmě OHL ŽS, a. s., firmě Mauring za stavební dozor, firmě Intebo jako hlavnímu dodavateli vybavení interiéru a v neposlední řadě zaměstnancům knihovny. Bez jejich přičinění by knihovna nevznikla.

Stav před rekonstrukcí/výstavbou nové budovy

JVK má ve stotisícovém městě šest provozů. Čtyři pobočky jsou v okrajových částech města a dva provozy, včetně studijní části knihovny na Lidické třídě, se nacházejí v centru. Kromě knihovny Lidická měli čtenáři ve všech našich ostatních knihovnách možnost vybírat si knihy z volného výběru. V knihovně na Lidické to s ohledem na dispozici budovy (jde o někdejší muzeum revolučního hnutí z roku 1975) a nedostatek místa nebylo možné. Lidé byli odkázáni na online katalog a museli si dokumenty objednávat. My jsme však chtěli změnu – pustit čtenáře mezi knižní regály, aby měli možnost si vybrat požadované knihy. Díky nové přístavbě a zcela novému uspořádání a využití přízemí stávající budovy jsme chtěli získat 2000 m² plochy pro více než 100 000 knih a vytvořit odpovídající počet studijních a odpočinkových míst.

Role a postoj vedení Kraje

Zřizovatelem knihovny je Jihočeský kraj a bez jeho vstřícného přístupu, podpory a pomoci by realizace nebyla možná. Postoj města tak jednoznačný nebyl. Jednání ohledně územního plánu, blízkosti památkové rezervace a dopravního napojení, která na radnici probíhala, bylo nespočet a nebyla jednoduchá. Dopravní napojení k parkovišti knihovny a vjezdu stavební techniky ke knihovně byl „oříšek“, který se podařilo rozlousknout právě včas, aby mohla být v řádném termínu podána žádost o dotaci z IROP. Termíny i časová náročnost správních řízení a schvalovacích procesů městských a krajských orgánů je věc, se kterou je nutné vždy počítat. Vytvoření časové rezervy je nutností. Vždy se totiž může něco zkomplikovat.  

Úskalí realizace

Výběr lokality

Přístavba nové části knihovny byla plánována v těsném sousedství stávající budovy na pozemcích, které z části patřily městu České Budějovice, z části Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových a z části zřizovateli knihovny, Jihočeskému kraji. Všechny komplikované majetkové vztahy včetně změny územního plánu bylo nutno vypořádat před podáním žádosti o dotaci IROP.

Předprojektová a projektová příprava

Již v roce 2014 byla jako podklad pro jednání se zřizovatelem vypracována architektonická studie, která nastínila možné řešení knihovny. Poté, co byly vyjasněny pravidla a limity dotačního titulu IROP, byl intenzivně připravován stavební program a zadání architektonické soutěže, vyhlášené na podzim 2016. Limitujícími prvky z hlediska knihovny byl počet svazků umístěných ve volném výběru, počet studijních a odpočinkových míst, PC apod. Z hlediska pravidel dotačního titulu bylo jasné, že se musí jednat o přístavbu stávající budovy a že celková částka nákladů nesmí přesáhnout 123 mil. korun (tento limit byl později zrušen, ale až v době, kdy byla projektová dokumentace hotova). Možnosti zadání dále vymezily požadavky památkářů (vzhledem k ochrannému pásmu městské památkové rezervace a architektonickému významu stávající budovy; z toho vyplynulo např. omezení výšky přístavby). Z přípravného řízení rovněž vyplynula nutnost investovat do výstavby parkoviště a nové příjezdové komunikace.

Z dvoukolové architektonické soutěže vzešel vítězný návrh architektonické kanceláře Kuba & Pilař architekti z Brna, se kterou byla podepsána smlouva o dílo. Následovala intenzivní příprava projektové dokumentace pro územní řízení, stavební povolení a provedení stavby, abychom stihli termín podání žádosti o dotaci IROP na začátku roku 2018. Příprava projektové dokumentace byla samozřejmě doprovázena opakovaným jednáním s architekty a vyjasňováním a vybalancováním požadavků ze strany knihovny a představami projektantů.

Partnerství/konzultace s knihovníky

Při přípravě projektu jsme se kromě vlastních plánů a představ snažili získat co nejvíce inspirace z českých a zahraničních knihoven. Šlo o kolektivní práci širšího vedení knihovny.

Investiční příprava

Během realizace projektu se ukázalo, že příprava technických požadavků na knihovnický provoz a vybavení není vůbec jednoduchá. Stejně tak, jako byla důležitá pečlivá příprava stavebního programu, zmíněného výše, podstatná byla také přesná specifikace toho, co se má v knihovně se čtenáři, zaměstnanci a knihami odehrávat. Na jedné straně tak byly požadavky knihovníků, na straně druhé názory a představy architektů (kteří navrhovali i interiér), na třetí technické možnosti a omezení (třeba z hlediska umístění RFID zařízení). Z tohoto „produktivního střetávání“ vzešel návrh, jehož realizaci předcházela řada výběrových řízení (stavba, regály, interiérové vybavení, RFID technologie, IT technologie, kopírky/ scannery a jejich implementace do knihovního systému). Takže to, co probíhalo ve velkém při stavbě, se ještě několikrát opakovalo při dodávkách vybavení a technologií.

Prostorové dispozice

Projekt je koncipován tak, že spojením rekonstruovaného prvního nadzemního podlaží stávající budovy a nové přístavby vznikl nový, bezbariérově přístupný prostor o velikosti takřka 2000 m² pro volný výběr s více než 100 000 svazky knih. Součástí je výpůjční a informační pult, 40 studijních a odpočinkových míst, pracovní stoly s PC a možností připojení vlastního zařízení, selfchecky, kopírky/scannery, integrované do knihovního systému, PC a dotykové monitory s přístupy do elektronického katalogu, pokrytí WiFi a kancelář pracovnic výpůjčního pultu. Pro potřeby výpůjčního procesu a ochrany se využívá RFID technologie ochrany fondu. Pod přístavbou je umístěno parkoviště. Součástí projektu byla i částečná úprava suterénu stávající budovy, kde vznikl nový vchod pro zaměstnance a garáže pro služební vozidla.

Provozní představy/potřeby

Představy a potřeby, se kterými jsme do přípravy projektu vstupovali – tedy přivést čtenáře do nových příjemných moderních prostorů, které umožní volný výběr podstatné části živého fondu studijní části naší knihovny v podmínkách odpovídajícím knihovně 21. století –, byly vyjádřeny ve stavebním programu a projektové žádosti. To určilo rámec – co, kde a víceméně i za kolik.

Průběh a kvalita stavby, změny oproti projektu

Vlastní stavba byla zahájena v dubnu 2019, dokončena v říjnu 2020; v následujících týdnech do konce roku probíhalo zařizování interiéru (firma Intebo). Vlastní průběh velké stavby samozřejmě přinášel problémy a střety. Vždy se ale podařilo nalézt řešení. Zhotovitelská firma OHL ŽS a stavební dozor firma Mauring odvedly dobrou práci, kterou nepřerušila jarní ani podzimní covidová pandemie. S kvalitou prací jsme byli spokojeni, prověří ji jistě ostrý provoz v záruční době.

Velký rozsah stavby si vyžádal poměrně hodně změn a úprav. Výsledná finanční bilance je ale vcelku pozitivní: z předpokládaných 165,6 mil. korun jsme se dostali na 168 mil., vícenáklady tedy nedosáhly ani 2 %. Původní limit stanovený v dotačních podmínkách, tedy 123 mil., se ale ukázal i vzhledem k navýšení cen stavebních prací v roce 2019 a vyvolaným investicím u parkoviště a příjezdové komunikace nereálný.

Výsledek: spokojenost/rozpory mezi představami a realitou

Splnili jsme si představu o volném výběru na ploše cca 2000 m². V průběhu projektové přípravy i realizace docházelo ovšem často ke střetu pohledu knihovnického a architektonického. Na řadě odlišných provozních názorů jsme museli trvat – a vyplatilo se. Někde převážil estetický názor architekta. Realita běžného provozu určitě ukáže vhodnost použitých materiálů a barevných řešení. A také skutečnou výši provozních nákladů a nároky na údržbu. Hlavní ale je, že se podařilo zrealizovat to, proč jsme do celého projektu šli – knihovnu co nejvíce otevřít a čtenářům zvýšit komfort při výběru knih. Vzhledem k epidemii nás (psáno v únoru 2021) ještě čeká ten nejdůležitější test: ostrý provoz.

Vliv na změny pracovních návyků

Nejvýraznější změnou, která čeká pracovníky knihovny, je volný výběr knih. Knihovnice, které dosud ve studijní části knihovny pouze vydávaly knihy objednané ze skladů, budou nyní se čtenáři v daleko užším kontaktu a připraveny jim poradit s výběrem knih a orientací v knihovně.  Změní se pracovní náplň pracovníků skladů, spolu s knihovnicemi budou mimo jiné vrácené knihy zařazovat zpět na regály volného výběru. Velkou změnou je odlišný způsob řazení, kdy naprostá většina knih ve volném výběru je řazena podle MDT. Knihy, členěné tematicky podle vědních oborů, byly pro lepší orientaci čtenářů na hřbetu barevně odlišeny. Umístění konkrétní knihy na regálu lze snadno zjistit na plánku, vygenerovaném v on-line katalogu. Spuštění této funkce si vyžádalo velkou práci, ale předpokládáme, že výrazně ulehčí vyhledávání čtenářům a knihovníkům.

Pohled obyvatel města 

V době vzniku článku byla knihovna s ohledem na vládní nařízení kvůli pandemii covid-19 uzavřena a čtenáři neměli možnost nové prostory knihovny navštívit. O pohledu uživatelů lze snad něco málo vyvodit z debat obyvatel města České Budějovice a jejich názorů, které se objevily v diskusích nad zveřejněnými fotografiemi nové knihovny. Některým se knihovna líbí a už se těší na otevření, jiní mají za to, že u nás neumíme postavit knihovny, které by se přiblížily zahraničním. Postrádají velkorysé prostory pro multifunkční využití. Nepochopení možná vzniká z faktu, že se knihovna stavěla za evropské dotační peníze se striktně danými podmínkami a sama architektonická soutěž byla svázána velkou řadou limitujících a omezujících podmínek. Názory na architektonické řešení jsou vůbec samostatnou kapitolou. Už při výstavě šesti návrhů, ze kterých byl vybrán vítězný, se objevily reakce od nadšení až po jasné odmítnutí. Po dokončení stavby se tato debata ve městě rozšířila ještě více. Je vidět, že moderní architektura stále vzbuzuje diskuze.

Na závěr

Stavba nového pavilonu probíhala od jara 2019 do jara 2020. V dubnu 2020 byla zahájena rekonstrukce prvního nadzemního podlaží a suterénu stávající budovy. Naším cílem bylo, aby byl provoz knihovny pro čtenáře minimálně omezen. Naplánované zavření od poloviny března se nám podařilo dokonce skloubit i s první vlnou covidu. Budova se na jaře stala staveništěm a byla nepřístupná pro čtenáře i zaměstnance jen na pouhé tři měsíce. Její podzimní uzavření kvůli vybavování interiéru se plánovalo na dva měsíce. Epidemie však vše zařídila jinak. Na otevření pro veřejnost stále čekáme…