NINA WANČOVÁ nina.wancova@ff.cuni.cz

Tlak na využívání digitálních zdrojů a na efektní práci v online prostředí je v humanitních oborech čím dál výraznější. S ohledem na nové trendy v oblasti tzv. digital humanities byl mezi lety 2016–2020 řešen projekt INDIHU. Výsledkem projektu je soubor čtyř digitálních nástrojů pro práci v humanitních oborech. Článek představí zejména nástroj pro tvorbu virtuálních výstav a zaměří se na zkušenosti konkrétních uživatelů.

Projekt INDIHU

Na projektu s oficiálním názvem INDIHU – Vývoj nástrojů a infrastruktury pro digital humanities se podílel pestrý tým humanitních vědců z různých oborů, např. archeologie, etnografie, knihovnictví, nových médií i filozofie či dějin umění. Proto výsledné nástroje odpovídají skutečným potřebám pracovníků z humanitních oborů. Programátorskou práci měla na starosti firma inQool.

Práce v digitálním prostředí má tři základní roviny, které jsme při realizaci projektu vzali v potaz. V první řadě je třeba mít přístup k digitálním sbírkám a materiálům. Proto jsme spojili dosud rozptýlené digitální sbírky zapojených ústavů Akademie věd ČR a propojili je skrze jedno vyhledávací prostředí do vyhledávače INDIHU Index. Vznikla tak unikátní sbírka desítek tisíc digitálních dokumentů nejrůznější povahy, čímž jsme pro uživatele snížili bariéru k jejich získání. S digitalizací souvisí i nutnost převodu fotografií textu do souboru, s kterým lze dále pracovat jako se standardním textovým dokumentem. Proto mohou v jednoduchém webovém rozhraní uživatelé používat INDIHU OCR, který zpřístupňuje technologii Optical Character Recognition. Druhou částí problému je badatelská práce a práce s informacemi a se zdroji. V současnosti jsou sice k dispozici různé nástroje na práci s digitálními poznámkami, ale nejsou specificky uzpůsobeny pro vědeckou práci. Proto jsme vytvořili nástroj INDIHU Mind, který umožňuje budovat a spravovat osobní vědeckou databázi a efektivně pracovat s citacemi. Třetí problém, s jehož řešením pomáhá právě INDIHU Exhibition, je popularizace vědy a prezentace vědeckých výsledků široké veřejnosti, protože umožňuje vytvářet virtuální výstavy.

INDIHU Exhibition

Virtuální výstavy, které jsou dostupné návštěvníkům jednoduše přes počítač nebo mobilní zařízení, mají velký potenciál pro prezentaci nejrůznějších témat. Poptávka po tvorbě virtuálních výstav byla ještě umocněna opakovaným uzavíráním kulturních institucí kvůli právě probíhající pandemii. Pro širokou veřejnost je nástroj k dispozici necelý rok a má 371 registrovaných uživatelů. Mezi uživateli najdeme jak vědecké pracovníky, tak zaměstnance muzeí, studenty i uživatele z knihoven, ojediněle také členy zájmových spolků či neziskových organizací. V nástroji bylo založeno 344 výstav, z nichž bylo 152 výstav zveřejněných, a tedy dokončených.

V počátcích projektu bylo nutné definovat funkcionality a také, jak má virtuální výstava v našem podání vypadat. Rozhodli jsme se vytvořit co nejflexibilnější nástroj, který umožní volně kombinovat nejrůznější typy digitálního obsahu, obrázky, videa, hry, mapy, zvuk či texty. Velkou pozornost jsme věnovali uživatelskému rozhraní, aby se tvůrcům nástroj dobře používal, i podobě pro návštěvníky, aby pro ně bylo prohlížení multimediálních výstav rovněž jednoduché a zároveň přínosné.

Zkušenosti uživatelů z muzeí, vysoké školy i knihovny

Tvořila jsem virtuální výstavu, tedy projekt, který měl představit určité téma ve virtuálním prostředí, podobně jako výstava v muzeu, návštěvníci by měli vnímat atmosféru, dozvědět se nové informace, ale mít i estetický a kulturní prožitek, shrnuje zkušenosti Gabriela Jungová Vrtalová, která pracuje jako kurátorka v Náprstkově muzeu asijských, afrických a amerických kultur. Kvůli uživatelské podpoře jsme vytvořili podrobný manuál, uspořádali řadu workshopů i školení. Zejména první uživatelé nám dávali skvělou zpětnou vazbu a s jejich pomocí jsme opravili řadu chyb. Nejlepší učitel je ale samozřejmě praxe a vlastní pokusy a omyly. Naštěstí je používání uživatelsky přívětivé, chybné kroky se dají snadno napravit a do základů se dá proniknout poměrně brzy. Postupně jsem zkoušela různé funkce a animace, s každou další se mi pracovalo lépe a rychle jsem nabývala na jistotě, dodává kurátorka, která na jaře 2020 uveřejnila výstavu Na Sibiř z domova (viz obr. na 2. s. obálky). Podle jejího názoru jsou možnosti využití INDIHU Exhibition skutečně široké. Umím si představit jeho využití také při online výuce. Výhodou je možnost přidání doprovodného výkladu, prokládání interaktivními prvky, které udrží pozornost a ověří pochopení, a v neposlední řadě procházení vlastním tempem a možnost pustit si výstavu opakovaně.

Právě ve vzdělávání využívá nástroj Petr Kristuf z katedry archeologie Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni v rámci předmětu Archeologie digitálního věku. V něm seznamuje studenty prvního ročníku s digitálními technologiemi, které lze použít při analýze, vyhodnocení či prezentaci archeologických pramenů. Nejprve studenty seznámím se zásadami online prezentace a virtuálních výstav a představím jim konkrétní ukázky. Studenti pak sami vytvářejí virtuální výstavu na téma, které si vyberou. Ukazuje se, že se tohoto úkolu většina z nich zhostí úspěšně, což podle mého ukazuje, že nástroj je snadné používat. V tomto semestru používá spolu se studenty nástroj podruhé a vytvoření výstavy je jednou z podmínek zápočtu. Nesetkal jsem se s nepochopením funkcí nástroje. Z reakcí některých studentů či studentek a z odevzdaných prací soudím, že je nástroj zaujal, protože se snažili využít kreativní možnosti, které nabízí. Nejednalo se pouze o prezentaci obrázků s komentáři, výstavy obsahovaly různé kvízy či minihry, které jistě návštěvníkovi prohlídku zpestří, představuje výstupy z loňského roku vysokoškolský pedagog, který sám použil nástroj pro vytvoření výstavy o katedře archeologie pro Den otevřených dveří. Virtuální výstava nahradila tradiční komentovanou powerpointovou prezentaci. Byli jsme nadšeni z reakcí návštěvníků. Především interaktivita prezentace přinesla velký zájem o prezentovaná témata a fotografie. Jako uživatel oceňuje velmi přehledné prostředí. Líbí se mi možnost jednoduše nahrát a uspořádat potřebné podklady, stejně jako jasné znázornění vytvořené struktury výstavy, kde je možné jednotlivé části přidávat, upravovat či odebírat bez vlivu na další prvky prezentace, doplňuje Kristuf.

Knihovny ve svých prostorách rovněž připravují výstavy, proto je mohou knihovníci transformovat i do virtuální podoby. Podobně jako v případě vizitky katedry formou virtuální výstavy byl využit nástroj INDIHU Exhibiton i v případě knihovny městské části Praha-Slivenec. Výstava, kterou jsme nazvaly jednoduše Vizitka Veřejné knihovny Slivenec, byla zveřejněna na webových stránkách knihovny Slivenec a na našich sociálních sítích. Zprvu byly reakce návštěvníků rozporuplné, vzpomíná na uveřejnění autorka výstavy Veronika Borovková (viz obr. na 2. s. obálky). Při tvorbě výstavy ocenila dostupný manuál, který jí byl oporou v řešení potíží. Ve výsledku se mi podařilo naplnit můj záměr – donutit návštěvníky, aby si sedli, dívali se, přemýšleli a nechali se vtáhnout. Stejně jako když mohou fyzicky vstoupit do knihovny a v klidu vybírat knihy. Věnovat sdělení trochu času, a ne jen pasivně přijímat. A delší odstup od zveřejnění a nové reakce to jen potvrzují. Poslední zpráva jedné z návštěvnic doslova zní: Je to dokonalé, když si dovolím jen sedět, dívat se a poslouchat, a ne jen divoce klikat, abych to rychle prolétla, uzavírá zkušenosti knihovnice.

Budoucnost nástroje INDIHU Exhibition

Flexibilní nástroj na tvorbu virtuálních výstav INDIHU Exhibiton úspěšně používají uživatelé napříč kulturními a vědeckými institucemi. Udržitelnost sofwarových nástrojů, které vzniknou v rámci grantových projektů, je složitá a komplexní problematika. Všechny nástroje v projektu INDIHU vznikaly jako open source, což komukoli umožňuje podílet se na jeho dalším rozvoji. Za dobu své existence si nástroj našel řadu uživatelů a příznivců a snad i spokojených návštěvníků. Usilujeme proto o jeho udržení a rozvoj i do budoucna. Část týmu právě začala spolupracovat s pracovníky Muzea umění Olomouc v rámci tříletého projektu financovaného z Norských fondů, ve kterém budeme na vývoji pokračovat.

Podněty pro rozvoj sbíráme od uživatelů. Řada z nich se shoduje na tom, že by ocenila statistiky návštěvnosti. V budoucnu bych využil širší možnosti grafické úpravy jednotlivých obrazovek. Například úpravu pozadí obrazovek, vizuální podoby infopointů nebo typy písma, navrhuje oblasti pro budoucí rozvoj Kristuf. Podle jeho názoru INDIHU Exhibition umožňuje vytvořit velmi poutavou vizuální prezentaci vybraného tématu, nicméně dodává, že výsledný efekt je do značné míry závislý na kvalitě vstupních dat, obrázků, videí a fotografií. Bylo by praktické mít kromě jednoduchého editoru fotografií přímo v rozhraní i jednoduchý editor videa, doplňuje svůj názor kurátorka Vrtalová.

Pozn.:
Nástroj INDIHU Exhibition vznikl jako součást projektu INDIHU – vývoj nástrojů a infrastruktury pro digital humanities,
poskytovatel: MK0 – Ministerstvo kultury (ev. číslo DG16P02B039).

Autorka děkuje uživatelům a tvůrcům výstav za ochotu sdílet své zkušenosti.