Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR.

Kanadské univerzitní knihovny se stále více zaměřují na výzkum nových metod celoživotního učení. Teorie učení mohou ovlivňovat praxi informační gramotnosti ve vysokoškolském vzdělávání. Jejich aplikace do praxe nabízí knihovníkům nové pohledy na práci s dospělými studenty. Dosavadní literatura pro oblast vzdělávání dospělých zahrnuje mnoho užitečných vzdělávacích teorií pro knihovníky. Teorie samostatného učení a celoživotního učení jsou zvláště vhodné pro dnešní praxi univerzitních knihoven. Nejznámější definice samostatného učení pochází od Malcolma Knowlese, který jej definoval jako proces, ve kterém jednotlivec převezme iniciativu… při diagnostice svých vzdělávacích potřeb, formulaci vzdělávacích cílů, identifikaci člověka a materiálních zdrojů pro učení, výběru a implementaci vhodných studijních strategií a hodnocení těchto výsledků učení. Knihovny mohou být přirozeným prostředím, které samostudium podporuje. Celoživotní vzdělávání zahrnuje období dětství i dospělosti, jeho chápání je široké. Pedagogové dospělých i knihovníci ovšem již dlouho považují knihovny za přirozené prostředí pro celoživotní učení.

(IFLA Journal – Volume 46, Number 2, June 2020, s. 163–171)

Školní knihovny v Berlíně a Braniborsku uspořádaly konferenci na téma Co je dobrá školní knihovna? na Gymnáziu Wernera von Siemense. Důležitým výsledkem bylo poznání, že potenciál školních knihoven, které jako „hybridní“ dosud nebyly zakotveny ve školním rozpočtu ani v rozpočtu knihovny, se stěží uznává. Účastníci zdůraznili důležité role školních knihoven – podporu výzkumu a podporu informační gramotnosti, které jsou základními předpoklady pro cílené a udržitelné učení. Studenti mají v německých školních knihovnách k výzkumu mnoho příležitostí, také téma mediální výchovy je již v každodenním vyučování mnoha předmětů. Studenti starších ročníků běžně tvoří semináře na téma mediální gramotnosti pro mladší kolegy a flexibilní situace školních knihoven působí jako katalyzátor pro realizaci akcí a moderních výukových projektů na různých stupních školy. Studenti se ve školní knihovně věnují projektové práci, tvoří redakční práce pro školní vysílání, překládají aktuální celovečerní filmy v angličtině, pracují s editačním programem atd. Školní knihovny jsou v Německu otevřeny vždy během hlavních přestávek a také v další určené hodiny. Za technické vybavení je zodpovědná každá škola samostatně a knihovník je dobrovolníkem. K dispozici pro individuální i skupinovou práci bývají školní notebooky. Mezi vybavení patří i projektor, plátno a reproduktory, které podporují mediální akce pro větší skupiny. Důraz se klade na flexibilní a mobilní nábytek, regály na kolečkách, flexibilní počítačové stanice. Snem do budoucna je delší provozní doba a stálá přítomnost kvalifikovaného personálu.

(BuB Forum Bibliothek und Information – Jahrgang 72, Nr. 2–3, 2020, s. 88–89)

Instagram patří momentálně mezi nejznámější a nejvíc využívané sociální sítě nejen na Slovensku, ale v celém světě. Je dostupný jako bezplatná aplikace a od jiných sociálních sítí se liší svým obsahem – lze zde sdílet pouze fotografie a krátká videa. Je to oblíbený marketingový nástroj také pro malé i velké firmy, neziskové organizace, muzea, galerie a knihovny. Každý den přibude na Instagramu 100 milionů nových fotografií a videí a je třeba, aby se daly vyhledat. Proto Instagram zavedl tzv. hashtagy, označené symbolem #. Hashtagy bychom mohli definovat jako klíčová slova. Příspěvek s jedním hashtagem má o 12,6 % větší dosah než bez něj. Při jednom příspěvku se dá použít maximálně 30 hashtagů, pokud se jich zadá více, popis se nezveřejní. Je potřeba se zamyslet, co mohou naši potencionální sledovatelé vyhledávat – a použít tyto termíny. Je dobré používat hashtagy ve slovenštině i v angličtině. Na Instagramu se vybudovala rozsáhlá komunita čtenářů, kteří sdílejí příspěvky o přečtených knihách, recenze na knihy a knižní tipy, označovaná jako „bookstagram“. Pod tímto hashtagem se nachází více než 42 milionů příspěvků. Ty mohou být velkou inspirací pro knihovny, protože ukazují, že je o knihy mimořádný zájem, stačí je pouze lákavě představit. Protože je Instagram vizuální sociální síť, klade se velký důraz na kreativitu a kvalitu daných příspěvků. Knihovny se takto mohou zviditelnit i mezi mladými lidmi.

(Knižnica – ročník 21, číslo 2, 2020, s. 14–18)

Připravil ROMAN GIEBISCH