JAROSLAV CÍSAŘ ctenar@svkkl.cz​​​​

Třetí, závěrečná část textu (předchozí vyšly v č. 7–8/2020, s. 254–257, a v č. 9/2020, s. 310–312), jenž sumarizuje základní oficiální fakta o knižní produkci České republiky v roce 2019, obsahuje zejména údaje o evidenci a produkci e-knih a audioknih. Na rozdíl od tištěné produkce vychází evidence e-knih z dobrovolného hlášení vydavatelů, audioknihy nejsou zatím legislativně podchyceny vůbec!

E-knihy a jejich evidence

Stále nedošlo ke schválení novely zákona č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích, která zahrne rovněž povinnost evidence a odevzdávání povinných výtisků e-knih, vydavatelé e-knih proto nemají zákonnou povinnost posílat povinné výtisky online publikací určeným institucím, resp. knihovnám. Od roku 2010, kdy česká Národní agentura ISBN začala přidělovat čísla ISBN rovněž online publikacím (e-knihám), jsou tak stále vedeny pouze jako ohlášené.

Jiná věc je, že Národní knihovna ČR také bude muset dořešit archivaci těchto publikací ve vhodném formátu, jejich ochranu a způsob půjčování. To se však již prakticky děje v rámci Národní koncepce dlouhodobé ochrany digitálních dat v knihovnách. Přesto ze strany vydavatelů stále panují obavy z nezákonného kopírování a šíření. Jedná se tedy o řešení závažných úkolů, které zásadně poznamenají dosavadní praxi.

Počet čísel ISBN přidělených e-knihám činil v roce 2019 celkem 11 176 (za předchozí rok 2018 se jednalo o 10 714 záznamů). Dynamika nárůstu nových titulů se podobně jako v zahraničí poněkud zpomalila, což nasvědčuje tomu, že předpovědi o podstatném vytlačení tištěných knih těmi elektronickými v blízké budoucnosti jsou spíše utopií. Podle odhadu pracovníků Národní agentury ISBN byl skutečný počet jednotlivých vydaných titulů e-knih nižší (zhruba polovina), protože některé ohlášené tituly vyšly ve více formátech – nejčastěji PDF, ePub a Mobipocket. Od počátku vedení této evidence (červenec 2010) bylo již do konce roku 2019 zpracováno celkem 81 483 záznamů. Do databáze mají přístup i jednotliví vydavatelé e-knih (online publikací), aby si mohli zkontrolovat a ověřit, jaké tituly už ohlásili. 

Čtenáři a producenti e-knih

Podle získaných poznatků z různých průzkumů čtou knihy v elektronické podobě nejvíce mladí lidé do 24 let a jejich počet stoupá s rostoucím vzděláním. Svou zkušenost se čtením e-knih v ČR uvádí zhruba třetina internetové populace. Pro percepci elektronických textů nejčastěji využívají notebooky a osobní počítače, dále „chytré“ telefony, tablety a čtečky, přičemž speciální čtečky e-knih zdaleka nepatří mezi nejvyužívanější. K nejoblíbenějším žánrům e-knih patří fantasy, sci-fi a odborná literatura. Beletrii v této formě čtou s velkou převahou ženy.

Titulová nabídka jednotlivých prodejců e-knih v ČR se liší hlavně jejich propojením s vydavateli, resp. vydavatelskými skupinami (např. Kosmas s Argem nebo eBux s Euromedia Group). Mediální skupina Albatros Media, produkující největší množství knižních titulů v tištěné formě, převzala v roce 2016 významné internetové prodejce e-knih, a to firmy Palmknihy a eReading.

V ČR se stále rozšiřuje okruh vydavatelů e-knih. Mnozí z předních producentů tištěných knih (Albatros Media, Argo, BBart, Domino, Host, Kniha Zlín, MOBA aj.) investují i do tohoto segmentu knižního trhu, event. rovněž do vydávání audioknih, i když návratnost těchto investic kvůli nízkým objemům prodejů není zatím na malém českém knižním trhu příliš vysoká.

Audioknihy a jejich propagace

V posledních letech došlo v České republice také k určitému rozšíření produkce a oživení zájmu o audioknihy, a to zejména díky aktivitám profesního sdružení Asociace vydavatelů audioknih (AVA; asociaceaudioknih.cz) nebo největších distributorů a prodejců audioknih.

Profesionálové z oblasti vydávání a prodeje audioknih zpravidla rozlišují mezi zvukovou knihou a audioknihou. Za zvukovou knihu považují její nezkrácené načtení jednou osobou bez dalších dodatečných dramaturgických úprav. Tomu odpovídá primární funkce tohoto zprostředkování textů nevidomým a slabozrakým specializovanou státní knihovnou K. E. Macana pro nevidomé. Za skutečnou audioknihu však považují její ztvárnění v nezkrácené či zkrácené podobě, příp. zdramatizované, načtené i více herci, včetně hudby a zvukových efektů. I v případě „pouhé“ zvukové knihy se však většinou jedná o nahrávky pořízené v profesionálním studiu profesionálními herci. Je to však spíše otázka terminologie a specifikace účelu.

Mezi propagačními akcemi vyvolává největší zájem udělování cen Audiokniha roku (poprvé bylo vyhlášeno v roce 2013). Slavnostní ceremoniál s vyhlášením vítězů probíhá během knižního veletrhu Svět knihy. Počet kategorií se ustálil na sedmi (nejlepší zvuk, obal, dramatizace, nejlepší audiovizuální kniha, dramatizovaná četba, interpret, interpretka a Cena posluchačů). Audiotéka (www.audioteka.cz), v současnosti největší distributor elektronických audioknih v ČR (v nabídce má v současnosti, tj. v květnu 2020, 5594 titulů knih nejrůznějších literárních žánrů i audioverze některých populárních časopisů), se od roku 2016 zapojuje i do populárního projektu dětských knihoven Noc s Andersenem. Pokračovala v tom i v následujících letech; v roce 2018, kdy proběhl již 18. ročník této akce, nabídla například v podobě audioknihy zdarma ke stažení pohádku H. Ch. Andersena Statečný cínový vojáček, od jejíhož vzniku uplynulo již 180 let. Firma Audiolibrix, další významný distributor elektronických audioknih v Česku, má ve své nabídce cca 3000 titulů nejrůznějších žánrů.

Produkce audioknih

Centrální evidence audioknih zatím v Česku neexistuje. Podle odhadů organizátorů ceny Audiokniha roku u nás v posledních letech každoročně vychází zhruba 250–300 titulů audioknih určených pro běžný komerční knižní trh. Například již zmiňovaná Audiotéka zařadila v roce 2019 do prodeje 649 nových audioknih a 81 časopisů. Specializované státní vydavatelství pro nevidomé a slabozraké, Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana, loni připravilo i 158 titulů beletrie v podobě zvukových knih; pro potřeby svých uživatelů také technicky upravila celkem 350 titulů jiných výrobců.

Zrakově postižení občané ČR si mohou produkci tohoto vydavatelství bezplatně vypůjčit prostřednictvím veřejných knihoven, které s ním uzavřely smlouvu. Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana je průkopníkem zvukových knih u nás. Počátky její činnosti sahají až do roku 1918. Produkcí audioknih se soustavně zabývá již od roku 1960.

Tomuto typu knižní produkce se v současnosti v Česku soustavně věnuje cca 30 vydavatelů – specializovaných a tradičních, ale i pouze příležitostných a okrajových: Albatros Media, AudioStory, Audiotéka, Euromedia Group, Mladá fronta, OneHotBook, Panteon, Práh, Progres Guru, Radioservis, Rybka Publishers, Supraphon, Tympanum, Walker & Volf a další. Patnáct z nich je v současnosti členy AVA. Nejoblíbenějším žánrem audioknih jsou detektivky a thrillery. Čeští uživatelé audioknih preferují díla zahraniční provenience.

Nejběžnějším médiem pro šíření audioknih byly CD a elektronické formáty (nejčastěji MP3), které je možné pomocí různých aplikací stáhnout do mobilního telefonu. I když prodej audioknih na fyzických nosičích stále převládá, elektronické stahování audioknih je v ČR stále oblíbenější a dnes objem jejich prodejů v této formě představuje zhruba třetinu všech prodejů. Na stoupající oblibě tohoto způsobu šíření literárních děl má velký podíl především vývoj technologií na jejich stahování. Pohodlnější poslech mluveného slova umožňují aplikace pro tzv. chytré mobilní telefony se systémy iOS, Android nebo Windows Mobile. Podle provedených průzkumů se řada uživatelů začala zajímat o poslech audioknih teprve tehdy, když jim vydavatelé nabídli jejich prodej formou downloadu (stahování). Informace a novinky ze světa audioknih lze nalézt v internetovém magazínu naposlech.cz či na prodejním portálu Audioteka.cz.

Závěr

Bohužel, stále přetrvává nedostupnost exaktních ekonomických informací o jednotlivých vydavatelských, distribučních a prodejních subjektech knižního trhu, a to především z hlediska počtu vydaných a prodaných výtisků knih, dosahovaných zisků, příp. ztrát apod., a tím i nemožnost přesného objektivního porovnání jejich ekonomické síly a postavení na knižním trhu. Na tom se mnoho nezměnilo již od roku 1995, kdy tyto bilanční přehledy připravuji. Z tohoto hlediska mohu poskytnout exaktní údaje pouze o nákupech knih veřejnými knihovnami ČR; v roce 2019 objem jejich nákupů představoval částku 340 miliónů korun (viz Tabulka VIII). 

Knižní nabídka loňského roku byla v České republice bezesporu opět bohatá a pestrá. Díky celosvětovému globálnímu propojení knižního sektoru se na českém knižním trhu objevují překlady světových bestselerů bezprostředně po jejich vydání v zahraničí. Každopádně tradice čtenářství je v České republice dlouhá a čtení knih v Česku stále patří na žebříčku kulturního vyžití obyvatel na jedno z předních míst. Počet knihoven vzhledem k počtu obyvatel staví ČR na vrchol i ve světovém měřítku a jejich narůstající aktivity na podporu a rozvoj čtenářství u dětí a mládeže jsou předpokladem, že poptávka po knihách bude stále vysoká. Podle vyjádření některých akvizitérů se v polovině května 2020 počet vydaných titulů knih ještě nevyznačoval nějakým dramaticky strmým poklesem. Mnohé však napoví situace během letošního předvánočního trhu…

Lze však oprávněně předpokládat, že opatření vlády proti pandemii koronaviru budou mít velmi negativní vliv na ekonomiku celého sektoru knižního trhu, protože ještě v květnu 2020, jak uvedli představitelé Svazu českých knihkupců a nakladatelů, nebyly vypořádány všechny pohledávky z předvánočních a vánočních prodejů předchozího roku. Opět bude zřejmě několik let trvat (podobně jako při poslední ekonomické krizi z let 2008–2009), než se oblast přípravy, vydávání, distribuce a prodeje knih v ČR podobně jako jiné kulturní sféry z neočekávané situace vzpamatuje. Zdá se tedy, že optimistická bilance vydávání knih za rok 2019 zůstane na nějaký čas poslední. Jednotlivé články řetězce knižního trhu, jak pevně věřím, se však vynasnaží toto období minimalizovat. Nelze také vyloučit jejich určitou proměnu.

Poděkování za pomoc a spolupráci Radomíře Burgertové, Heleně Čudové, Antonínu Jeřábkovi, Václavu Kadlecovi, Vítu Richterovi, Bohdanu Roulemu, Barboře Staňkové a Olze Zeinertové.