Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR.

Globální změny klimatu se dotknou nejvíce zemí rozvojových, které nemají silnou, konzistentní a bezpečnou informační infrastrukturu. Pravidelný přístup k internetu tam má jen 42,9 % populace, v případě nejméně rozvinutých zemí je to pouze 14,7 %. Zejména na venkově se knihovny vyskytují vzácně a často nemají přístup k internetu. Jejich rozpočty jsou napjaté, což může bránit nákupu nejnovějších informačních zdrojů. Primárním prostředkem pro přenos informací je přímá komunikace. Aby se přenos informací podpořil, musí vydavatelé usilovat o spolupráci s místními akademickými organizacemi. Informační zdroje musí přinášet dostupné informace v jazyce a formátu, který je schopna populace číst. Vydavatelé k tomu zatím nejsou ekonomicky motivováni. Pokud by alespoň usnadnili kopírování svých dokumentů, mohly by se využívat online překladatelské programy. Knihovny v rozvojových zemích se snaží spolupracovat na řešení problémů spjatých s organizací, přístupem a uchováváním informací. Využívají programy pořádané American Library Association na podporu studia knihovníků a pomáhají šířit nové myšlenky o organizaci knihoven. Využívají také např. Fulbrightovo stipendium pro vědecké programy, které umožňuje výměnu nápadů mezi vědci v oboru knihovnictví. Grantové projekty posilují informační infrastrukturu a vzdělávání v knihovních vědách rozvojových zemí.

(IFLA Journal – Volume 45, Number 4, December 2019, s. 334–344)

Každé dva roky uděluje německá Nadace Berlín-Brandenbursko cenu za inovativní projekty. V roce 2019 tuto cenu získala malá školní knihovna v berlínské čtvrti Schöneberg. Porotu přesvědčila svým projektem čtení a digitální gramotnosti a získala od sponzorů finanční odměnu 10 000 eur. Vítězný projekt nese název On lit, což ve francouzštině znamená „Svítí“. Francouzský název naznačuje, proč základní škola nabízí francouzštinu a připravuje žáky na studium nedaleko stojícícho dvojjazyčného gymnázia. Cílem však není jen porozumění německému a francouzskému jazyku a kultuře, ale také chytré a inovativní propojení motivace a kompetencí dětí základní školy ve společném procesu vzdělávání. Projekt On lit nabízí studentům možnost číst nahlas texty podle vlastního výběru a ve vlastním jazyce. Nové mediální a digitální dovednosti jsou zde spárovány s tradičně praktickým čtením a multikulturním přístupem. Aspektem digitální kompetence je obratné zaměření na otázku, co může na internetu zveřejnit dítě. I díky tomu mohou příbuzní a známí po celém světě sledovat čtení a kreativní výsledky dětí na webových stránkách školy, aniž by byly veřejně prezentovány, protože jsou chráněny anonymním „avatarem“.

(BuB Forum Bibliothek und Information – Jahrgang 71, Nr. 12, 2019, s. 702–704)

Slovensko v roce 2018 evidovalo 1543 školních knihoven, zrušeno jich bylo 13, ale vzniklo 31 nových. Tyto knihovny mohou počítat s finanční podporou z fondů Evropské unie (vybudování a zlepšení technického vybavení školních knihoven a odborných učeben na ZŠ) v rámci Integrovaného regionálního operačního programu. Školní knihovny evidovaly celkem 5 822 181 knihovních jednotek, na jednu knihovnu tak připadlo průměrně cca 3773 knihovních jednotek (jde převážně o knihy zakoupené v minulých desetiletích), na jednoho uživatele připadá cca 20 svazků. Počet titulů docházejících periodik představuje cca 0,9 titulu na jednu knihovnu. Školní knihovny doplňovaly knihovní fondy primárně nákupem, dary, výměnou, bezúplatným převodem a náhradou za ztracený dokument. Roční přírůstek na jednoho registrovaného uživatele byl 0,3 titulu, což představuje pouze 10 % optimálního ročního přírůstku podle modelu školní knihovny. Z celkového počtu 1543 školních knihoven má celý knihovní fond zpracovaný automatizovaným systémem pouze 290 knihoven. Počet registrovaných uživatelů činil cca 59 % z celkového počtu potenciálních uživatelů. V 423 školních knihovnách využívali knihovnicko-informační služby všichni členové školní komunity. Celkový počet fyzických návštěv všech školních knihoven na Slovensku byl 1 379 611. Školní knihovny zorganizovaly 24 629 vzdělávacích a kulturně-společenských akcí.

(Knižnica – ročník 20, číslo 4, 2019, s. 24–30)

Připravil ROMAN GIEBISCH