VLADANA PILLEROVÁ  Vladana.Pillerova@nkp.cz

PAVLÍNA MAZÁČOVÁ  pmazacov@phil.muni.cz

VÍT RICHTER  Vit.Richter@nkp.cz

V období května a června 2019 proběhlo dotazníkové šetření, které bylo zaměřeno na zmapování současného stavu spolupráce knihoven a škol ve vzdělávání. Dotazník je jednou z priorit, které byly formulovány na schůzce na resortní úrovni za účasti zástupců Ministerstva kultury (MK), Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), SKIP a SDRUK, kterou se podařilo uskutečnit v roce 2019. Cílem snah je zajistit rovnocenné postavení knihoven při spolupráci se školami v oblasti vzdělávání a intenzivnější zapojení knihoven do procesu vzdělávání a celoživotního učení.

Jak potvrdily i výsledky průzkumu, knihovny jsou institucemi významně se podílejícími na vzdělávání a kultivaci hodnot žáků všech typů škol v ČR. Pozici vzdělávací instituce v neformálním celoživotním vzdělávání, která školám poskytuje vzdělávací programy pro formální vzdělávání, by knihovny potřebovaly posílit a ukotvit především ve školské legislativě a v knihovním zákoně.

Priority spolupráce

Výsledkem zmíněného jednání byla formulace těchto priorit spolupráce obou ministerstev ve vztahu ke společným aktivitám škol a knihoven:

— začlenění vzdělávacích aktivit v knihovnách do odpovídajících částí rámcových vzdělávacích programů škol;

— legislativní řešení podpory rozvoje spolupráce knihoven a škol;

— zlepšení možností knihoven využívat dotační programy MŠMT pro rozvoj spolupráce se školami v oblasti vzdělávání;

— provedení průzkumu v knihovnách a školách ke zmapování současného stavu vzájemné spolupráce.

Výše uvedené aktivity jsou součástí procesu koncipování a následného podepsání Memoranda o spolupráci knihoven a škol mezi MK a MŠMT, na němž v současnosti pracuje pracovní skupina k tomu zřízená.

Účastníci průzkumu

Dotazník byl určen všem typům knihoven; v naprosté většině byly nakonec respondenty knihovny veřejné (měst, obcí a krajů). Do průzkumu se zapojilo celkem 841 knihoven a poboček. Drtivá většina z nich jsou veřejné obecní, městské či krajské (821), celkem 20 knihoven v průzkumu bylo specializovaných (převážně muzejní a vysokoškolské knihovny). Dotazník mohly také samostatně vyplňovat pobočky knihoven. Z celkového počtu 841 knihoven vyplnilo průzkum 138 poboček (16 %).

Aktivity knihoven pro školy a jejich intenzita

Celkový objem vzdělávacích aktivit knihoven a jejich poboček zúčastněných v průzkumu činil přes 50 000 akcí za rok (přesně 50 546). Nejvíce jich uskutečnily knihovny a pobočky ve městech nad 40 000 obyvatel, které uspořádaly každá průměrně za rok 614 akcí (celkem více než 14 000), a skupina knihoven v městech s 20 000–40 000 obyvateli (průměr 304 akcí ročně na knihovnu, celkem téměř 11 000).

Největší část knihoven (26 %) spolupracuje se školami jednou či dvakrát měsíčně. Poměrně hodně knihoven (24 %) uvedlo, že se školami spolupracuje spíše nepravidelně. To znamená nejčastěji několikrát za pololetí, případně podle zájmu a potřeb školy. Téměř pětina knihoven (19 %) pak spolupracuje se školami v místě několikrát týdně. Jednorázově, např. při událostech jako Pasování na čtenáře, Týden knihoven aj., spolupracuje se školami 11 % knihoven. Stejné procento knihoven spolupracuje se školami jednou týdně.

Témata vzdělávání

Knihovny měly označit, kterým tématům se při vzdělávacích akcích se školami věnují. Témata byla rozdělena podle vzdělávacích oblastí a průřezových témat (PT), vyučovaných ve školách podle rámcových vzdělávacích programů. Největší procento knihoven (84 %) pořádá pro školy vzdělávací program na téma Seznámení se službami knihovny. Dále se knihovny profilují především v oblasti Jazyka a jazykové komunikace, tématech Člověk a jeho svět a Člověk a společnost a také Umění a kultura. Informační gramotnost, tedy téma, které by pro knihovny mělo být prioritní, zařazuje do svých lekcí pro školy pouze 34 % knihoven. V průřezovém tématu Mediální výchova vzdělává 15 % knihoven, v Digitální gramotnosti a Informačních a komunikačních technologiích (ICT) pak ještě méně knihoven.

Nejčastěji knihovny pořádají své lekce pro 1. stupeň základních škol (86 % knihoven) a mateřské školy (82 %), s 2. stupněm základních škol spolupracuje nadpoloviční většina knihoven (56 %). Naopak spolupráce se školami sekundárního vzdělávání (učiliště, střední odborné školy) není příliš častá. S tímto typem škol logicky spolupracují knihovny ve větších městech, kde takové školy jsou. Se středními školami typu gymnázia či lycea spolupracuje 20 % knihoven. S ostatními středními školami spolupracuje ještě méně knihoven a nejmenší míra spolupráce probíhá s učilišti (12 % knihoven).

Styl vedení knihovnických lekcí

Obecně platí, že standardní didaktickou součástí vzdělávacích programů knihoven pro školy jsou pracovní listy, powerpointové prezentace, online katalogy a databáze. S rostoucí velikostí knihovny se zvětšuje pestrost používaných prostředků – audio, audiovizuální a multimediální prostředky, spíše výjimkou je uplatnění online aplikací a digitálních materiálů.

V knihovnách probíhá vzdělávání spíše tradiční formou výuky, v níž učící knihovník/knihovnice vede přednášku výkladem (85 % knihoven), případně využije služeb lektora (53 %). Další rozšířenou výukovou formou je učební činnost ve skupinách (62 %) a v knihovnách hojně využívaná metoda rukodělných činností (51 %). Inovativní metody výuky (metoda převrácené třídy, kritického myšlení aj.) knihovny, bohužel, využívají minimálně. Vzhledem k tomu, že knihovny usilují o respekt jako neformální vzdělávací instituce a vzdělávací partner škol, je žádoucí, aby posílila nabídka inovativních výukových metod ve vzdělávacích programech knihoven.

Nejčastějším technologickým nástrojem při výuce je počítač s internetem (77 % knihoven), i když jeho využití neplatí absolutně; v menších knihovnách je jeho využití menší. Dataprojektor se používá v téměř polovině knihoven (47 %), také zde je jeho využití častější ve větších knihovnách. Žádné informační technologie nevyužívá ve vzdělávacích programech pro školy 15 % knihoven (jedná se především o nejmenší knihovny). Technologie jako smartphone, tablet, interaktivní tabuli nebo e-čtečku knihovny využívají v malém měřítku. Získaná data potvrzují jistou konzervativnost v přístupu knihoven k využívání moderních technologií ve vzdělávacích aktivitách.

 

 

 

 

Podmínky knihoven pro uskutečnění aktivit

Pro realizaci vzdělávacích akcí jsou důležité prostorové či celkově provozní podmínky v knihovnách. Mohou existovat objektivní příčiny, které neumožňují knihovně pořádat akce v dostatečném či požadovaném množství a kvalitě. Cílem bylo zjistit, ve kterých oblastech a v jaké míře jsou tato omezení nejčastější. Potěšujícím je konstatování, že aktivity konané ve spolupráci se školami neomezují základní služby knihoven (uvedlo 82 % knihoven). Velmi pozitivně se hodnotí didaktické zázemí (68 % knihoven a 80 % poboček). Nadpoloviční většina knihoven (cca 60 %) hodnotí pozitivně prostorové i technické zázemí, včetně vybavení vhodným nábytkem. Podstatně méně knihoven ke svým aktivitám využívá venkovní prostory (53 %, pobočky 36 %).

Přestože mezi knihovníky panuje obecná shoda v tom, že vzdělávací programy pro školy by se měly konat především v knihovnách, z průzkumu vyplynulo, že jedna třetina knihoven organizuje vzdělávací akce přímo v prostorách škol. Některé knihovny mohou tímto způsobem řešit své vlastní nevyhovující prostory. Ve velké míře knihovny reagují na podmínky dané lokality a snaží se vycházet vstříc požadavkům spolupracující školy.

Pracovníci knihoven a vzdělávací aktivity pro školy

Na otázku stanovení ideálních odborných kompetencí pracovníků knihovny, kteří realizují vzdělávací aktivity se školami, požaduje největší část respondentů kombinaci knihovnického a pedagogického vzdělání (31 %), velká část také požaduje pedagogické vzdělání (27 %). Pouze 10 % respondentů preferuje knihovnické vzdělání.

Překážky a příležitosti ve spolupráci knihoven a škol

Nejčastěji vidí knihovny ve spolupráci se školami překážky na své straně především v nedostatečných personálních kapacitách, nevyhovujících prostorových podmínkách knihovny, ale také v nedostatečných kompetencích a kvalifikaci pracovníků knihoven, případně v nedostačujícím vybavení knihoven. Na straně škol vnímají jako největší překážky nedostatečné časové možnosti škol. Knihovny se domnívají, že školy jsou různými vzdělávacími akcemi přesycené a na spolupráci s knihovnou jim již nezbývá čas. Častým problémem je podle knihoven nezájem škol o spolupráci. Problematická je podle knihoven často skutečnost, že vzdělávací programy knihoven nejsou zakotveny jako povinná či doporučená součást obsahu rámcových nebo školních vzdělávacích programů škol. Další překážku představuje vedení škol, které považuje vzdělávací programy v knihovně za mimoškolní aktivity, a učitelé si každou vyučovací hodinu strávenou se žáky v knihovně musejí nahradit. Jako další překážky uvedly knihovny špatnou komunikaci se školou, existenci školní knihovny, případně skutečnost, že knihovna není školou vnímána jako rovnocenný partner v oblasti vzdělávání žáků.

Na straně zřizovatele knihovny je pak podle knihoven nejčastější překážkou spolupráce knihovny a školy nedostatečné financování knihovny obecně, případně nedostatečné financování jejích prostor, vybavení a mezd pracovníků knihovny. Na straně legislativy vidí knihovny největší problém v tom, že knihovny nejsou definovány a ani obsaženy jako aktér vzdělávacích témat ve znění aktuálních klíčových kurikulárních dokumentů českého školství – rámcových vzdělávacích programů. Tato skutečnost samozřejmě ovlivňuje některé pedagogy a vedení škol v tom, že nemají zájem s knihovnami spolupracovat. Další omezení vidí knihovny ve směrnici GDPR a autorském zákonu.

Příležitosti na své straně vidí knihovny především ve zlepšení nabídky vzdělávacích aktivit pro školy, ve zlepšení prostorových podmínek a vybavení knihovny, celkově ve zlepšení spolupráce se školami, poskytování kvalitního knihovního fondu, zakládání čtenářských klubů apod. Na straně škol je potřeba podle knihoven především povzbudit zájem o spolupráci a využívání knihoven, prosazovat tvorbu projektů se školami, které zahrnují využívání knihoven, tvorbu metodik s knihovníky a sdílení zkušeností.

Analogický průzkum by měl proběhnout v roce 2020 také ve školách. Výsledky obou průzkumů pak budou sloužit jako podklad pro zlepšení a prohloubení spolupráce knihoven a škol při vzdělávání dětí a mládeže.

Pozn.: Zpráva z popisovaného průzkumu je umístěna na stránkách Knihovnického institutu NK ČR v sekci Statistika, dokumenty:

https://ipk.nkp.cz/statistika-pruzkumy-dokumenty/pruzkumy/spoluprace-knihoven-a-skol.