VĚRA PILNÁ  pilna.vera@gmail.com

První knihovna fungovala v obci Tehov v místě současné školy a byla její součástí. V roce 1940 se poprvé přestěhovala do místní kampeličky, pozdějšího místního národního výboru. V roce 1976 došlo opět k přestěhování do školy. V roce 2011 proběhlo naposledy, a to do budovy obecního úřadu, kde působí i dnes. Již více než dva roky funguje ve zrekonstruovaných prostorách, a navíc k sobě přibrala komunitní centrum (KC).

Byla jedna knihovna se staženými roletami v okně. Na policích stály knihy jako vojáci a marně čekaly na to, až si pro ně někdo přijde a vypůjčí si je… Až v roce 2017 se zaskvěla v novém nejen knihovna, ale rozsvítila se celá náves. Ožila a znovu otevřela prostor, který je na tehovské návsi v tuto chvíli dominantou hned za budovou školy. Jak se to vše stalo a jak vlastně může fungovat taková malá vesnická knihovna? Na to vše jsem se ptala knihovnice – paní Ivany Šotkovské. Tvoříme spolu tandem, který se již dva roky snaží knihovnu a KC vést dál.

Když se knihovna s komunitním centrem v roce 2017 otevřela, kolik čtenářů přivítala?

Provoz se rozjížděl zvolna a dá se říct, že se stále učíme, ale poslání tohoto prostoru se, myslím, naplňuje. Knihovnu využívají především čtenáři vítající časté obměny knih, které zajišťujeme díky výměnnému fondu z knihoven z Benešova a Říčan. Je skvělé, že knihy, které se objeví na pultech knihkupectví, můžeme mít během chvilky i u nás, to je základ, proč se přerod knihovny povedl. Těší nás, že přibylo mnoho nových, velkých i malých čtenářů. A všichni především uvítali, že máme otevřeno každý pracovní den.

Znamená to, že původní otevírací doba knihovny byla tím hlavním problémem?

Dá se to tak říci a je fakt, že hlavně kvůli školákům máme otevírací dobu knihovny a KC po čtyři dny v týdnu od dvou do půl šesté, což vítají i čtenáři vracející se ze zaměstnání. V pátek máme otevřeno dopoledne, což zase více vyhovuje seniorům, kteří si jdou např. nakoupit na víkend do zdejšího obchodu naproti knihovně.

Určitě také prospělo, že na návsi je vlastně otevřena nejen knihovna pro čtenáře, ale i místo, kde si lidé mohou posedět, ohřát dítěti přesnídávku, vypít kávu, čaj nebo si jen hrát se svými dětmi na koberci. Drobotina zde může kreativně tvořit a při pěkném počasí si mají děti možnost pohrát venku na přilehlém dvorku s pískovištěm. Senioři si tu mohou nejen posedět, dát si čaj a vyhledat informace na internetu, ale také jim můžeme pomoci s objednáním k lékaři či najít autobusový nebo vlakový spoj a podobně.

Sdíleli všichni obyvatelé Tehova nadšení z nové knihovny a komunitního centra?

Škarohlídů nebylo tolik, aby se prostor v novém neotevřel, byť některé hlasy to možná zpočátku viděly jinak. Asi nejhůře občané nesli, že některé knihy byly vystěhovány, prostor nově zrekonstruován a hodně se zmenšil vlastní knihovní fond, který nabízíme. Bohužel, knihy byly již notně zastaralé a ve špatném stavu. Část fondu jsme si samozřejmě nechali, protože dobrou knihu lze číst stále, to ví každý čtenář.

A co se děje v knihovně mimo půjčování knížek?

Každé středeční dopoledne je tu otevřeno mateřské centrum pro nejmenší děti. Klub Tehováček nabízí zábavu a program malým i podporu maminkám, rozhodně může přijít i babička s vnoučkem. Tehovský kulturní spolek tu zase ve večerních hodinách pořádá Tvořivé kurzy pro dospělé. Tento komunitní prostor jsme už několikrát využili i pro výuku žáků, když ještě nebyla dokončena modernizace školy, nebo tu prostor posloužil jako azyl lesní družině za špatného počasí.

Vzniklo zde již nepřeberné množství děl vyrobených různými technikami: košíky pletené z pedigu, podnosy zdobené technikou decoupage, velikonoční kraslice, vizovické pečivo či figurky z kukuřičného šustí, růžičky na masopust, Morana nebo ozdobně zabalené dárečky. Rukodělná činnost je tu pro děti připravena každý den. Je zdarma a chystám ji opravdu ráda, když vidím, jak se děti s radostí zapojují. Myslím, že rodiče si již zvykli, že mohou dítě při vyzvednutí ze školy či školky vzít do knihovny, něco si vytvořit, sami si odpočinout a dát si kávu. Školáci chodí rádi i samotní, jdou tvořit, číst si nebo vypracovat referát a největší motivací pro ně je možnost vystavit svůj výtvor do okna knihovny. Jdou kolem domů ze školy a mohou ukázat, jak moc se jim to povedlo.

Vím, že se tu konají nejen setkání pro děti...

Ano, konají se tady přednášky na zajímavá témata (například o bezodpadovém hospodářství), různá spolková setkání (třeba včelařů), scházejí se tady zastupitelé nebo zde probíhá večerní setkávání dospělých nad vzpomínkami z cest. Vzniklo prostředí, které je příjemné, přívětivé, a jsme rádi, že se spolkový život v obci podpořil i tímto místem.

Kde stále čerpáš inspiraci?

Všude kolem sebe a samozřejmě, že se nechávám inspirovat i dětskými knihami a venkovským životem. Nedám dopustit na inspiraci výtvarnicí a spisovatelkou paní Kamilou Skopovou, která nejenže patří již mnoho let mezi mé dobré přátele, ale především je mou velkou učitelkou. Právě ona mne naučila, že pracovitost či kreativita nechybí žádnému dítku, a při každodenní rukodělné činnosti se to rychle ukáže. V prosinci 2017 jsme se s dětmi zúčastnili soutěže O nejkrásnější vánoční dekoraci, pořádanou Ladovým krajem. Děti vyráběly tradiční ozdoby z perníku, slámy, vizovického pečiva, včelího vosku, ořechů a jablek. Společně jsme pak nazdobili staročeský stromeček a fotku odeslali do soutěže. V únoru 2018 za svá díla děti převzaly knižní odměny z rukou starosty Říčan. Velký stromeček s vlastnoručně vyrobenými ozdobami máme vlastně v centru každý rok a děti se už na něj pravidelně těší.

To není jediná soutěž, do které jste s dětmi přispěli a které se zúčastňujete pravidelně...

Zúčastnili jsme se také facebookové soutěže O nejlepší knihovnu a zapojili se s místní základní školou do Noci s Andersenem, dále do výtvarné soutěže Krajem Josefa Lady a chystali jsme se na účast v další výtvarné soutěži Božena Němcová očima dětí. Na tu již vzhledem k opatřením vlády kvůli koronaviru a uzavření knihoven nedošlo, stejně jako na předání výrobků do soutěže a na výstavu Řemesla Polabí XIII. v Čelákovicích. Tak jsme krásnými kraslicemi, zdobenými perníky i velikonočním vrkočem potěšili kolemjdoucí alespoň vystavením v okně knihovny.

Kterou rukodělnou činnost děti milují nejvíce?

Děti zatím bavilo všechno, co jsem pro ně připravila, ale asi největší ohlas měla výroba letadel z dřevěných špachtlí a kolíčků na prádlo. Tomuto kouzlu propadla i děvčata a vznikla opravdu krásná díla!

Ivo, vím o tobě, že nejsi jen knihovnicí, ale i současnou kronikářkou obce Tehov. Našla jsi prostor, jak obě funkce kombinovat?

Připravila jsem pro tehovské páťáky besedu nad obecními kronikami. Děti se nejen dozvěděly něco z naší tehovské historie, ale také co kronikářská práce vlastně obnáší a proč je důležitá. Protože měly možnost si kroniky prohlédnout, vím, že je nejvíce nadchl starý rukopis a také to, že na památku této pro ně nevšední události mohly zvěčnit své podpisy na arch, který se bude později v rámci kroniky archivovat. Už vědí, že i ony jsou součástí historie.

Daří se nalákat nové návštěvníky centra i jinak než knihami? A jak to děláš, že máme i čtenáře z jiných vesnic?

Čas od času náš knihovní prostor „vyzdobíme“ nějakou výstavou, kterou navštěvuje nejen řada čtenářů a ostatních uživatelů KC, ale také zveme místní školu a školku, pro které připravujeme vždy na dané téma přednášku spojenou s rukodělnou činností. V roce 2017 jsme předvánoční čas věnovali našemu slavnému krajanovi Josefu Ladovi. V prosinci 2018 jsme připravili výstavu Vaříme a pečeme, dříve a dnes, kde jsme představili především mnoho kuchařských knih z různých období historie, protože i strava vypovídá o historii naší země. Na jaře 2019 jsme se zase sešli nad velikonočními zvyky a seznámili se s možnými staročeskými i novodobými způsoby zdobení kraslic. Loni v květnu jsme se zapojili do celorepublikové akce Sousedský týden a uspořádali náš první Sousedský den. Celý komunitní prostor byl vyzdoben díly tehovských amatérských malířek/malířů a fotografek. Zároveň probíhala soutěž o nejchutnější moučník z kynutého těsta. Protože se podařilo zkombinovat pro každého něco, byla návštěvnost opravdu velká, každý si tu našel to své. Bohužel, současná situace pokračování této milé akce trochu oddálila, ale už přemýšlíme, jak zpestřit sousedský den další. Jen už víme, že pro naše pekařky musíme lépe zvolit přesný termín akce. Když chtěly mít koláče nejčerstvější, zadělávaly těsto už ve tři ráno! Při poslední tehovské pouti u nás v KC byla instalována putovní výstava – 100 let včelařství v Čechách, děti měly možnost si rozebrat cvičný úl, zeptat se na věci, které je na včelách fascinují, před knihovnou se mohly podívat přímo na život v úlu, který nám zapůjčila místní organizace včelařů. A dospělí zase mohli ochutnat dobrou medovinu. To vše je asi správná cesta, protože tu si pak na akci najdou dospělí nejen s dětmi, ale sejdeme se tu prakticky všichni.

Můžeme prozradit i nějaké naše další plány...

Na webových stránkách obce lze v záložce knihovny vždy zjistit otevírací dobu, program tvoření a hlavně, co právě plánujeme. Rodiče tu nejčastěji hledají fotografie z tvoření, kde mohou najít své děti. Pravdou je, že při fotografování na akcích nám právě GDPR situaci nijak neusnadňuje. Knihovnu stále vylepšujeme, přidali jsme nové regály na knihy, pracujeme na spuštění nových samostatných webových stránek knihovny, kde bude k dispozici on-line katalog. Uvažujeme o facebookovém profilu, plánů máme stále hodně. Měli jsme již rozpracované další květnové setkání dětí a seniorů při příležitosti 75. výročí konce druhé světové války… Další akce se nám už rodí v hlavách!

Které knihy se v Tehově půjčují nejvíce?

U dětí je největší zájem o tzv. první a druhé čtení, příběhy o zvířatech a knihy naučné. Teď u nás zrovna probíhá soutěž o nejlepšího dětského čtenáře, takže máme velký nárůst především mezi čtenáři na prvním stupni základní školy. Ti nejzdatnější již mají načteny i desítky knih, to nás opravdu těší, protože to svědčí o tom, že příběhy na papíře nejsou překonané. V oddělení pro dospělé je nyní největší zájem o kriminální příběhy a historické romány, ale umíme uspokojit i konkrétní a specifické představy. Třeba víme, že tu máme čtenářku, která upřednostňuje knihu, která má vždy více než 500 stránek. Na ni myslíme, když knihy vybíráme či je objednáváme.

V říjnu jsme obě získaly titul Středočeský Kramerius 2019 pro neprofesionální knihovníky. Co to znamenalo pro tebe osobně, Ivo?

Potěšilo to moc obě a dokázalo nám to, že dvouletá práce Obecní knihovny Tehov v novém uspořádání a nově zřízeného KC není určitě marná. Naše poděkování patřilo nejen všem, kteří nás nominovali a schválili, ale také zastupitelstvu naší obce za jeho podporu a vstřícnost ke knihovně a také našim čtenářům a uživatelům, bez kterých bychom tam také jistě nestály. Knihovna s KC se stala opravdovým zázemím obce a my jsme tomu moc rády.

A teď to obrátím (Ivana Šotkovská): Co tohle ocenění znamenalo pro tebe, Věro?

Byla jsem ráda, že se opravdu náves v obci změnila, a to nejen pro naše čtenáře a obyvatele. Změnilo se i uvažování o tom, co nás spojuje. Je milé, že si toho všimlo i vedení naší knihovny v Benešově a že nás podpořilo i tím, že nás už navrhlo na tuto cenu. Věřím, že celá přeměna měla smysl, že se najde nová generace dětských čtenářů, kteří si jednou rádi vzpomenou, jak chodili do „své“ knihovny.