MICHAELA MRÁZOVÁ  mrazova@svkos.cz

Toshokan je japonské slovo pro knihovnu. A knihovny na tom v Japonsku nejsou vůbec špatně. Každé město nad 50 000 obyvatel nějakou musí mít. Japonci mají navíc bohatou síť univerzitních a školních knihoven, které jsou zřizovány ze zákona. A pak tu jsou ještě prefekturní (krajské) knihovny.

V roce 1872 byla zřízena – po vzoru západních kultur – první japonská veřejná knihovna. O deset let později byla založena profesní organizace The Japan Library Association, která zaštiťuje knihovnictví v Japonsku. Knihovní zákon z roku 1950 stanoví, že knihovny jsou placeny z veřejných rozpočtů a mají poskytovat adekvátní informace místním komunitám. V současné době je v Japonsku asi 3500 veřejných knihoven a pracuje v nich 6500 knihovníků.¹

Národní parlamentní knihovna

Tato knihovna vytváří japonskou národní bibliografii a spravuje i národní konzervační fond. Celkový fond knihovny čítá na 43,5 milionu knihovních jednotek, z toho je více než 11 milionů knih (roční přírůstek asi 200 000 knih), 250 000 titulů seriálů; dále má ve svém fondu mapy, vzácné a staré tisky. Významná je sbírka dokumentů z období šógunátu Tokugawa či lékařské rukopisy z období Edo. Denně obslouží asi 3000 návštěvníků, pracuje zde téměř 900 zaměstnanců a její roční rozpočet činí asi 18,64 bilionu yenů (3,7 miliardy korun).²

Ogijimská knihovna

Během našeho třítýdenního putování po Japonsku na podzim loňského roku jsme navštívili tuto netypickou knihovnu. Nachází se na ostrově Ogijima v oblasti takzvaného vnitřního moře Seto, mezi ostrovy Honshu a Shikoku. V době, kdy jsme toto místo navštívili, zde probíhala výstava moderního umění – Setouchi Triennale. Hlavní myšlenkou uměleckého festivalu je znovu přivést život do rybářských vesniček v této části Japonska. Důvod je jednoduchý – mladí se stěhují do velkých měst, tyto vesničky se postupně vylidňují a chátrají.

A další možností, jak do této oblasti přinést trochu života, je knihovna. Tu ogijimskou opravili z vlastních zdrojů v roce 2016 místní obyvatelé pod vedením Junko Nukaga-Fukui. Je financována z darů a prodejem drobných předmětů. Ogijima toshokan je krásným příkladem místní komunitní knihovny – provoz zajišťují místní, její využívání je zdarma pro širokou veřejnost.

Všichni si mohou prohlížet knihy, využít internet, posedět v příjemných vnitřních i venkovních zákoutích, případně si dát něco dobrého v knihovním bistru. Obyvatelé Ogijimy a blízkých ostrovů si mohou půjčit jak knihy v pevné vazbě, tak i v měkké, ostatní pouze paperbacky. Členský poplatek v knihovně stojí 100 yenů, což je v přepočtu asi 20 korun.³

Celý příběh o obnově knihovny si můžete přečíst na stránkách Setouchi Artfest.⁴

Muzeum obrázkových knih

Druhým místem spojeným s knihami, které jsme v Japonsku navštívili, bylo Muzeum obrázkových knih (Ehon-no Mori Bijutsukan) v Karuizawě v prefektuře Nagano. Součástí muzea je i knihovna a studovna dětské literatury.

Areál muzea tvoří několik menších budov, rozesetých v parku. Tři jsou určeny k výstavám, jedna slouží knihovně a další k pořádání různých událostí (oslavy, vernisáže, svatby). Celé muzeum vybudoval v roce 1990 Shinichi Yoshida, jazykovědec zabývající se pohádkami a obrázkovými knihami zejména z Ameriky a Británie. Kolekce obrázkových knih aktuálně čítá 6000 položek v různých jazycích. Naleznete zde originály z celého světa i japonské překlady.

Aktuální výstava se věnuje západním pohádkám a dětským knihám. Je zde možné zhlédnout evropské pohádky (zejména bratří Grimmů) v různém pojetí – ilustrace, knihy, různé varianty a původ příběhů. Pro nás pohádky velice známé, ale pro Japonce to jsou příběhy působící až exoticky.

Na výstavě jsme tak objevili třeba Šípkovou Růženku v češtině a ve studovně obrázkové literatury jsme zase narazili na Komenského v japonštině.⁵

Knihovna obrázkových knih

V souvislosti s předchozím muzeem nemůžu nezmínit i soukromou knihovnu obrázkových knih (Picture Books Library) v Iwaki v prefektuře Fukušima. Knihovnu využívají tři školky pro výuku a veřejnosti je přístupná ve velmi omezeném režimu. Interiér je přizpůsoben malým čtenářům.

Samotná stavba je pouze z betonu, dřeva a skla. Stojí na pobřeží, takže některé stěny jsou prosklené s úžasnými výhledy na Tichý oceán. Stěny jsou pokryty regály s dětskými knihami z celého světa, kterých je zde více než 1300.⁶

Yusuharská komunitní knihovna

Jako poslední zmíním krásnou knihovnu v Yusuhaře na ostrově Šikoku v prefektuře Kochi. Byla postavena v roce 2018 podle návrhu architekta Kumo Kenga (tento architekt navrhl třeba hlavní olympijský stadion v Tokiu pro nadcházející – odložené – olympijské hry).

Knihovně se přezdívá Kumonoue no gyararīshōkai – „knihovna nad mraky“ i kvůli tomu, jak je vzdušná a prostorná. Má interiér z přírodních materiálů se zvláštní dřevěnou dekorací stropu, která zvláště při západu slunce vrhá v knihovně zajímavé stíny. Podlahy v patře jsou místy tvořeny sítěmi sloužícími jako odpočinková místa, stejně tak najdeme v knihovně spoustu čtenářských zákoutí i malou kavárnu.

Slovo komunitní nemá knihovna v názvu jenom tak. Stala se totiž důležitým středobodem celého města a opravdu slouží jako místo setkávání.⁷

  

1 BriefInformation on Libraries in Japan. Japan Library Association [online]. 2014 [cit. 2020-03-17]. Dostupné z: https://www.jla.or.jp/portals/0/html/libraries-e.html.

2 National Diet Library, Japan [online]. 2012 [cit. 2020-03-17]. Dostupné z: https://www.ndl.go.jp/en/aboutus/index.html.

3 English Information. Ogijima Library [online].[cit. 2020-03-18]. Dostupné z: https://ogijima-library.or.jp/en/english-information/.

4 Ogijima: Taking Charge of its Own Development. Art Setouchi [online]. 14. 9. 2018 [cit. 2020-03-18]. Dostupné z: https://setouchi-artfest.jp/en/blog/detail134.html.

5 Karuizawa Picturebook Museum. Fores of Muse, Karuizawa. [online].[cit. 2020-03-18]. Dostupné z: http://museen.org/eng/ehon/.

6 Iwaky Library. Iwaky City [online]. [cit. 2020-03-18]. Dostupné z: https://kankou-iwaki.or.jp/spot/10061.

7 Yusuhara Community Library [online]. 2018 [cit. 2020-03-17]. Dostupné z: http://kumonoue-lib.jp/.