LADA VESELÁ  knihovna.radslavice@seznam.cz

Nad úrodnou moravskou Hanou je jeden kopeček, na kopečku domeček, v tom domečku knihovna. V té knihovně od roku 1985 půjčovala knihy a jinak o duchovní rozhled občanů Pavlovic u Přerova pečovala usměvavá knihovnice Danuše Sklenářová.

Přestože byla již v důchodovém věku, byla velmi schopná a nedělalo jí problém se přizpůsobovat novým změnám. A tak se pozvolna pod jejíma rukama měnila knihovna z obyčejné půjčovny knih na oblíbené kulturní centrum. Svým vystupováním si brzy získala nejen oblibu u čtenářů, ale také našla schopné pomocníky ve vedení obce (především místostarostku), které přesvědčila o nutnosti zmodernizovat současnou knihovnu. Došlo na stavební úpravy, rozšíření stávajících prostor a do knihovny pronikla také informační technika. Paní knihovnice hladce zvládla nejen práci s internetem, ale brzy si oblíbila i výpůjční program CLAVIUS.

Knihovna se postupně stávala oblíbeným místem v obci. Rozběhlo se pořádání výstav vztahujících se k ročním obdobím a svátkům a historii obce. Další výstavky vyplynuly z obdivu k umění místních občanů. Prezentovaly se rukodělné výrobky a ruční ženské práce nebo keramika. Vystavovaly se i fotografie krajiny okolí obce, obrazy amatérského malíře, všechno práce místních občanů. Knihovnice navázala spolupráci s organizacemi v obci: školkou, školou, školní družinou. Pro všechny věkové skupiny dětí dokázala připravovat program, který do té doby nikdy nedělala, ale bavilo ji to a těšilo. Vznikaly tak besedy nad knížkami, společné čtení, povídání o historii obce, tvořivé dílničky na různá témata. Sháněla zajímavé hosty pro besedy, někdy z řad místních občanů, jindy přiváděla hosty z daleka – jako třeba spisovatelku Petru Braunovou, básníka Radka Malého, pana Prokeše se svým strojem na knihtisk, loutkoherečku Michaelu Borošovou. Z místních třeba občana-pamětníka, který dětem přibližoval historii obce a její pamětihodnosti. Jindy domluvila zase myslivce, který dětem vyprávěl o péči o les a ochraně zvířat a spoustu jiných zajímavostí. Pro místní pořádala pěší vycházky s poznáváním zajímavých míst v okolí obce, které byly vždy spojené s povídáním, poučením. Takto navštívili dřívější poutní místo, dnes už skoro zapomenuté a opuštěné – studánku zvanou Maria Zell, o kterou pak společně pečovali.

Dveře knihovny byly otevřeny návštěvníkům všech věkových kategorií. Všem pak s oblibou nabízela pověstný knihovnický čaj podle vlastní receptury, dospělým i punč, domácí perník a jiné dobroty. Vše vždy doplněné hlavně milými úsměvy a stále dobrou náladou.

Zvláštní péči věnovala seniorům, obyvatelům Domova Alfreda Skeneho. Pravidelně jezdila s vozíčkem plným knih za těmi, kteří pro svůj věk nebo zdravotní stav nemohli knihovnu navštěvovat sami. Chodila po pokojích v doprovodu mladé paní z ergoterapeutické dílny. Bývalo to v ranních hodinách, kdy klienti byli na pokojích a bylo dost času si s nimi i popovídat. Dokonce v jednom roce byl nejlepším čtenářem vyhlášen právě senior z tohoto domu. Aby nevezla jen knihy, někdy spolu s nimi přivedla i děti. To si pak všichni užili odpoledne při společném čtení a vyprávění. Došlo i na písničky.

Moc hezké bylo setkávání čtenářů Pavlovic a sousedních Radslavic, které navazovalo na přátelské styky obou knihovnic. Společnou akcí těchto dvou knihoven byla třeba vycházka za poznáním historie k blízkému lesíku na pomezí obou obcí, ke kterému se vážou staré strašidelné místní pověsti. Ty pověsti si pak účastníci společně četli v knihovně. Tento výlet do historie zpestřil svým vyprávěním vzpomínek na své dětství pavlovický rodák. Další společnou akcí byla vycházka parkem kolem již zmíněného domova seniorů, dřívějšího zámku barona Skeneho, s vyprávěním o pozoruhodných unikátních stromech. Bylo zajímavé učit se je poznávat a pojmenovat. Tento park v minulosti vysázel baron Skene. Procházku zakončila návštěva jeho hrobky na hřbitově...

Kulturních a knihovních akcí probíhala spousta a možná by některé v tom množství upadly v zapomnění, kdyby nebylo pečlivého dokumentátora s fotoaparátem, kterým byl vždy ochotný manžel paní knihovnice Jiří Sklenář. Jirka byl knihovnický „funkcionář“. Zastával totiž hned několik důležitých funkcí. Kromě fotografa měl také funkci editora webových stránek knihovny a IT podpory. V případě potřeby se z něho stal i řidič a taxikář. Zaskakoval také při půjčování knih, aby nebyl při bohatém kulturním programu narušen plynulý půjčovní provoz knihovny. Prostě pravá ruka knihovnice.

Tím zdaleka nekončí ani aktivity paní knihovnice. Byla rovněž členkou redakční rady obecních novin Pavlovické listy. V každém čísle jste našli její příspěvky o proběhlých akcích knihovny s pozváními na další, které se teprve připravovaly.

Pavlovickou knihovnici znají i kolegové z jiných koutů naší země než jen Přerovska, protože se pravidelně účastní Setkávání knihovníků seniorů a seminářů pro venkovské knihovny Co venkovské knihovny umějí a mohou. Ráda se seznamuje s ostatními knihovníky, navazuje nová přátelství, a co je obdivuhodné, vždy si všechny dokáže zapamatovat. Po vítězství pavlovické knihovny v soutěži Knihovna roku (2008) se stala spolupořadatelkou a hostitelkou setkání v roce 2010. V roce 2012 za svou obětavou práci získala ocenění Knihovník roku Olomouckého kraje.

Přestože Dana Sklenářová již ukončila svou aktivní knihovnickou činnost, o knihovny se pořád zajímá. Do své knihovny v Pavlovicích pomáhala obci vybrat svou nástupkyni. Po 33 letech „pomyslné žezlo“ předala učitelce základní školy paní Marii Henslové.

Foto: archiv Obecní knihovny Pavlovice u Přerova