MICHAELA MRÁZOVÁ  mrazova@svkos.cz

Novinkou letošního ročníku bylo rozdělení akce do tří dnů. První den odpoledne proběhla panelová diskuse se zahraničními i domácími hosty, druhý den jsme se věnovali digitalizaci a vzdělávání a třetí den jsme program završili architekturou knihoven. Ovšem téma, které provázelo nejenom tuto konferenci, je silně akcentováno v celé knihovnické komunitě už nějakou dobu: Jaká je budoucnost knihoven? Jak přetransformovat tradiční služby do digitálního prostoru? Jak musí knihovny reagovat na změny ve společnosti? Zvládnou se knihovny adaptovat na průmysl 4.0?

Hlavním pořadatelem tradiční knihovnické konference, která se koná ve dvouletých intervalech, byl Ústav bohemistiky a knihovnictví Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opa­vě. Velkou měrou se do příprav zapojila Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě, za pomoc také děkujeme SKIP 10, Knihovně Petra Bezruče v Opavě a SDRUK.

Konference se konala pod záštitou ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka. Využili jsme nově zrekonstruované prostory Slezské univerzity na Hauerově ulici; zejména velký kinosál poskytl skvělé zázemí po celou dobu akce.

Příprava akce

Užší tým, který konferenci připravoval, vedla Libuše Foberová. Odbornou garanci nad konferencí převzal Richard Papík, koordinátorem a „operačním důstojníkem“ byla Michaela Mrázová. Na přípravě konference se dále podílely Zuzana Bornová, Michaela Dombrovská, Eliška Neuwirthová, Marie Šedá a Pavlína Tassanyi.

První schůzka ke konferenci proběhla v květ­nu 2019. Diskutovali jsme o tématu konference, datu a místu konání, způsobu financování (nej­vět­ší noční můrou snad všech pořadatelů!), rozdávaly se dílčí úkoly ohledně webových stránek, přípravy programu, komunikace s vybranými přednášejícími, zajištění místa konání i občerstvení.

Při prvních organizačních schůzkách jsme si stanovili tři tematické bloky: architektura, digitalizace, vzdělávání. Nebylo potřeba vyzývat před­nášející k zasílání příspěvků, ale velice jednoduše, na základě kontaktů jednotlivých členů přípravného týmu, jsme začali tipovat konkrétní přednášejí do jednotlivých bloků. Následně jsme je začali oslovovat a po zaslání anotace s nimi i „napevno“ počítat v programu. Myslíme, že se nám povedlo pestře vybrat přednášející – všich­ni jsou odborníky ve svém oboru. V rámci jednotlivých tematických bloků jsme dosáhli velice dobré úrovně příspěvků. Pouze vlivem onemocnění přednášejících i moderátorů bylo nutno na poslední chvíli reagovat na nastalou situaci a ješ­­tě den před zahájením konference dělat nutné změny v programu.

Úterý 11. 2.

Konferenci zahájila panelová diskuze, kterou moderovala Michaela Dombrovská. Pozvání přijali Milan Konvit, Jiří Trávníček, Grzegorz Nieć, Petr Očko, Richard Papík, Zdzisław Gębołyś. Témata se dotýkala všech tří vytyčených okruhů konference – digitalizace, vzdělávání i architektury knihoven, vše s důrazem na měnící se roli knihoven a jejich směřování do budoucna.

Středa 12. 2.

Druhým dnem konference provázel Richard Papík. Středeční dopoledne bylo věnováno digitalizaci. Petr Očko, náměstek pro digitalizaci Ministerstva průmyslu a obchodu, mluvil o národní strategii digitalizace a roli knihoven. Příspěvek Milana Konvita byl zaměřený na digitální čtení v hybridním prostoru. O stavu digitalizace knihov­ních fondů v ČR mluvil Aleš Brožek.

V odpoledním bloku druhého dne konference bylo hlavním tématem vzdělávání – knihovníků i uživatelů knihovny. Vít Richter komentoval současnou reálnou situaci, Pavlína Tassanyi hovořila o možnostech a limitech zapojení knihovníků do procesu vzdělávání studentů, Jiří Trávníček vysvětlil rozdíl mezi tradičním a elektronickým čtením. S posledním příspěvkem druhého dne vystoupil Marek Timko, který zdůraznil, že nesmíme zapomínat (nejenom v knihovnách) i na výuku enviromentální gramot­nosti.

Čtvrtek 13. 2.

Poslední den konference, který moderovala Michaela Dombrovská, završilo téma architektury knihoven. Je zřejmé, že s jejich měnící se rolí se musí měnit i knihovní interiér, aby vyhovoval novým službám a požadavkům. Pozvání na konferenci jako přednášející přijali docenti architektury Eva Špačková a Karel Hájek, Jan Kamenický mluvil o trendech v zahraničí; naopak Roman Dub představil novou píseckou knihovnu. O změnách v NTK přednášely Olga Martinová a Naděž­da Firsová.

Konferenci uzavřel Zdzisław Gębołyś příspěvkem o Tomáši Procházkovi, významném těšínském tiskaři.

Z konference připravujeme sborník, ve kterém by se měly objevit nejenom příspěvky, které zazněly na konferenci, ale i ty, na které se vlivem mnoha okolností v Opavě nedostalo. Aktuálně probíhá sběr příspěvků a komunikace s autory. Vydání sborníku se ujme Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě; měl by vyjít koncem letošního roku. Nerada bych opomněla vyjádřit velký dík všem sponzorům a partnerům, kteří nám umožnili konferenci uspořádat.

Nadcházející patnáctý ročník

Na základě postřehů členů realizačního týmu i evaluačního dotazníku, který jsme po konferenci zaslali všem účastníkům, vyhodnocujeme letošní ročník a už začínáme s přípravami na ten příští. Hlavní pořadatelské otěže přebírá Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě. Opět využijeme prostor Slezské univerzity v Opavě, vyladíme topení v sále, uděláme častější přestávky a zkusíme o něco lépe vyřešit večerní posezení a „networking“. Vrátíme se zpátky ke dvoudenní variantě, která bude znovu „nadupaná“ zajímavým programem.

V rámci evaluačního dotazníku respondenti projevili zájem o témata týkající se vzdělávání, podpory čtení a knižní kultury, rádi bychom se zaměřili na implementaci nové koncepce rozvoje knihovnictví a určitě zařadíme i témata týkající se „digitální demence“.

První schůzka organizačního týmu pro přípra­vu konference v roce 2022 je naplánována na září 2020. Sledujte web konference http://k21.fpf.slu.cz/, kam budeme novinky ohledně dalšího ročníku postupně přidávat. Již nyní si můžete poznamenat termín patnáctého ročníku: na konferenci Kniha ve 21. století se znovu sejdeme v Opavě 15.–16. 2. 2022.