Před 160 lety, 2. 5. 1860, se narodil Theodor Herzl († 1904), rakouský židovský novinář a sionista, „duchovní otec“ Státu Izrael, autor spisu Židovský stát.

Před 80 lety, 7. 5. 1940, se narodila anglická spisovatelka Angela Carterová († 1992), z jejíhož díla vyšly česky např. povídky Krvavá komnata či romány Noci v cirkuse, Vášeň nové Evy a Moudré děti.

Před 140 lety, 8. 5. 1880, zemřel francouzský spisovatel Gustave Flaubert (* 1821), autor proslulého románu Paní Bovaryová, který způsobil skandál a autor byl odsouzen za pohoršení veřejné mravnosti; dalšími jeho díly jsou romány Salambo a Citová výchova, povídky Prosté srdce, knižní drama Pokušení svatého Antonína a nedokončený román Bouvard a Pécuchet; zanechal též rozsáhlou korespondenci a deníky, několik dalších raných próz a neúspěšných dramat.

Před 80 lety, 8. 5. 1940, se narodil americký spisovatel Peter Benchley († 2006), autor románu Čelisti, podle něhož natočil Steven Spielberg v roce 1975 veleúspěšný stejnojmenný oscarový thriller.

Před 215 lety, 9. 5. 1805, zemřel Friedrich Schiller (* 1759), německý básník a dramatik, autor slavné ódy Na radost, kterou zhudebnil Ludwig van Beethoven ve finále své Deváté symfonie, či dramat Loupežníci, Úklady a láska, Valdštejn, Panna Orleánská, Marie Stuartovna, Don Carlos, Nevěsta messinská a Vilém Tell.

Před 160 lety, 9. 5. 1860, se narodil J. M. Barrie († 1937), skotský novinář, spisovatel a dramatik, autor populárního Petra Pana.

Před 90 lety, 11. 5. 1930, se narodila česká spisovatelka Eva Kantůrková, z jejíhož díla jsou nejznámější Přítelkyně z domu smutku s autobiografickými prvky; dále napsala např. romány Smuteční slavnost, Černá hvězda, Pozůstalost pana Ábela, Pán věže, Jan Hus, Nečas, Doteky a další; v letech 1969–1989 nemohla oficiálně publikovat; v 80. letech byla signatářkou a mluvčí Charty 77.

Před 320 lety, 12. 5. 1700, zemřel John Dryden (* 1631), anglický básník, dramatik, kritik a překladatel (překládal např. Plutarcha, Ovidia či Vergilia).

Před 50 lety, 12. 5. 1970, zemřela německá básnířka židovského původu Nelly Sachsová (* 1891), nositelka Nobelovy ceny za literaturu (1966); od roku 1940 žila ve Švédsku; česky vyšel výbor z básní Zatmění hvězd.

Před 180 lety, 13. 5. 1840, se narodil francouzský spisovatel a dramatik Alphonse Daudet († 1897), představitel naturalismu; jeho nejznámějším dílem jsou Listy z mého mlýna.

Před 90 lety, 13. 5. 1930, se narodil španělský spisovatel José Jiménez Lozano, nositel Cervantesovy ceny (2002), autor románu Historie jednoho podzimu.

Před 135 lety, 22. 5. 1885, zemřel francouzský spisovatel Victor Hugo (* 1802), autor rozsáhlého díla prozaického, dramatického, básnického i esejistického, vrcholný představitel romantismu; k nejslavnějším dílům patří romány Chrám Matky Boží v Paříži, Bídníci, Devadesát tři, Dělníci moře a Muž, který se směje, básnická Legenda věků a dramata Hernani (předloha Verdiho opery Ernani), Král se baví (předloha Verdiho Rigoletta), Ruy Blas a další.

Před 115 lety, 24. 5. 1905, se narodil ruský spisovatel Michail Šolochov († 1984), nositel Nobelovy ceny za literaturu (1965), autor Donských povídek, čtyřdílné románové epopeje Tichý Don, dvojdílného románu Rozrušená země, v němž zamlčuje mnoho pravdivých okolností o kolektivizaci zemědělství na Donu, úspěšně zfilmované novely Osud člověka a nedokončeného válečného románu Bojovali za vlast; kontroverzní autor byl aktivním komunistickým funkcionářem a poslancem a v případě Tichého Donu čelil obvinění z plagiátorství, které bylo nakonec vyvráceno.

Před 80 lety, 24. 5. 1940, se narodil ruský básník a esejista Josif Brodskij († 1996), nositel Nobelovy ceny za literaturu (1987); od roku 1972 žil v USA a psal také anglicky; česky vyšel výbor z básní Konec krásné epochy, výbor z esejů Jeden a půl pokoje, drama Mramor, esej Vodoznaky či Římské elegie a také Rozhovory s Josifem Brodským, které s ním vedl Solomon Volkov.

Sestavil MILAN VALDEN

Portréty archiv autora