Hlavní obsah stránky
Z KNIHOVNY KNIHOVNICKÉ LITERATURY: Zajímavé zahraniční knižní novinky
Anotované informace o vybraných knižních novinkách z fondu Studijního a informačního oddělení Knihovnického institutu NK ČR zaměřených na praxi knihoven.
Transformacija bibliotek i bibliotečnych sistem v sovremennych uslovijach: materialy Ježegodnogo soveščanija rukovoditelej federaľnych i centraľnych regionaľnych bibliotek Rossiji, Sankt-Peterburg, 14–16 nojabrja 2017 g. Sankt-Peterburg: Rossijskaja nacionaľnaja biblioteka, 2018. 119 stran.
ISBN 978-5-8192-0549-5
O ruském knihovnictví už nemáme zdaleka tolik informací jako kdysi. Přesto se v něm děje dost zajímavého, aby stálo za to si některé knihy na toto téma přečíst. Předkládáme dva sborníky. Tento první poskytuje celkovou představu. Jsou v něm zařazeny příspěvky přednesené na každoroční poradě ředitelů federálních a centrálních regionálních knihoven Ruské federace. Zabývají se rozvojem knihoven a současnými trendy v jejich činnosti. Je to podnětné, protože ruské knihovny řeší podobné problémy jako ty naše. Některé příspěvky jsou věnovány ochraně knihovních fondů, především odkyselování papíru, odstraňování následků katastrof a vybavení sušicích komor. Projekt Národní elektronická knihovna řeší kooperaci ruských knihoven a jejich integraci do jedné sítě. Jiné příspěvky sledují, jak se v činnosti knihoven odráží fenomén elektronických knih. Vznikají nové kvalifikační požadavky na současné profesionální knihovníky, které se musí odrážet v odborném vzdělávání. V Česku věnujeme značnou pozornost podpoře četby a pravidelně se u nás konají průzkumy čtenářství. Proto bude čtenáře zajímat zpráva o čtenářských průzkumech Moskvanů, která obsahuje metodiku i výsledky. Především: Moskvané čtou hodně. Asi třetina respondentů (z celkového počtu cca 1000 osob) udala, že čte každý den. Na opačném pólu třetina čte minimálně (vůbec nebo jednou za rok). Mezi nečtenáři převažují muži s nižším vzděláním. Ti, co nečtou, se také většinově nijak neúčastní jiných forem kulturního života. Z žánrů vedou v oblibě historické knihy následovány detektivkami. K nejméně oblíbeným žánrům patří horory, fantasy a milostné romance. A pokud jde o poměr mezi klasickými a elektronickými knihami, čtenáři dávají přednost papírovým knihám. Poněkud znepokojivé je zjištění, odkud lidé získávají knihy ke své četbě. Výrazně převažujícím zdrojem jsou domácí knihovny a knihkupectví. Knihovny za nimi zaostávají. Ve sborníku jsou také příspěvky popisující konkrétní knihovny, které jsou něčím zajímavé, např. zrekonstruovanou Národní knihovnu Karélie nebo knihovny v Sevastopolu a jejich historii.
Sovremennyj čitateľ v zerkale issledovateľskych projektov obščedostupnych bibliotek. Sankt-Peterburg: Rossijskaja nacionaľnaja biblioteka, 2018. 224 stran.
ISBN 978-5-8192-0548-8
Tento druhý sborník můžeme číst v návaznosti na předešlý. Z celého spektra témat o současném ruském knihovnictví se věnuje jednomu dílčímu: četbě a čtenářství. Příspěvky se zabývají četbou v ruských knihovnách z různých úhlů pohledu. Znovu se setkáme s průzkumem čtenářství Moskvanů, ale nezůstáváme jen v hlavním městě. Z dalších příspěvků se dozvíme, jak se čte v Kole na ruském severu nebo v Magadanské oblasti. Sborník je rozdělen do tří tematických okruhů. Prvním je vztah ke čtení, knihovnám a čtenářské zájmy obecně; záběr je různorodý geograficky i časově, některé příspěvky podávají toto téma i z historického hlediska. Druhým okruhem je četba literatury různých druhů a žánrů. Do této sekce patří např. průzkum zájmu o historickou četbu provedený Rjazaňskou oblastní vědeckou knihovnou, práce s regionální literaturou v Samaře nebo práce s literaturou psanou v domácím jazyce v Německé autonomní oblasti. Třetí okruh se zabývá četbou různých sociálních skupin. V těchto článcích najdeme např. zprávu o výzkumu četby dětí v souvislosti s četbou jejich rodičů, průzkumy četby různých věkových skupin, ale také průzkumy četby žen a mužů. Kniha vznikla výběrem z úspěšných prací, kterými knihovny obeslaly soutěž vyhlášenou společně Ruským svazem knihovníků, Ruskou národní knihovnou a Ruskou státní dětskou knihovnou. Z nich byly zařazeny práce tak, aby ukázaly zvolenou problematiku v různých regionech rozsáhlé země. K dosažení tohoto cíle byly doplněny i některé materiály, které nepatří k soutěžním pracím, ale ukazují aktuální trendy v ruských knihovnách.
Fellion, Matthew a Katherine Inglis. Censored: a literary history of subversion and control. London: British Library, 2017. 431 stran.
ISBN 978-0-7123-5689-3
Kniha o cenzuře. Téma je podáno šířeji, než je obecné chápání tohoto jevu. V Česku máme následující definici cenzury v databázi TDKIV: Ideově politická kontrola vydávání tiskovin (knih, periodik, letáků apod.), která se projevuje zákazem vydávání a rozšiřování dokumentů, které jsou považovány za nežádoucí anebo závadné z důvodů společenských, politických, náboženských, mravních nebo jiných. Oficiální definice American Library Association (ALA), kterou kniha uvádí, k tomu spojuje cenzuru se státní kontrolou. V obecném povědomí se chápání cenzury obvykle zužuje na zákaz tiskovin, nejčastěji knih, které nevyhovují určitému režimu, nejčastěji diktátorskému. Cenzura se tak stala špinavým slovem, něčím, co není žádoucí. Autoři však přemýšlejí o různých aspektech cenzury. Upozorňují, že určitou její formou jsou i zásahy proti projevům nenávisti, popírání genocidy apod. Je v takovém případě cenzura špatná nebo dobrá? Někdy se používá na obranu morálky, která však nemusí být vždy diktována státem. Ale jaká je to morálka a kdo ji určil za správnou? Kniha rozebírá pojem cenzury a její vývoj a proměny v čase. Obsáhlá teoretická část je stejně obsáhle doplněna podrobně podanými příběhy postižených literárních děl. Jsou to příklady zneužívání moci i příklady, kdy nelze takto jednoznačně soudit. Těchto příběhů je celkem 25 a všechny jsou brány ze dvou států: Velké Británie a USA. Hned ten první zmiňuje samu Bibli. První kompletní anglickou verzi Bible totiž vytvořili přívrženci Johna Wycliffa (Viklefa), z pohledu katolické církve heretici. Také mezi poklady světové literatury najdeme řadu titulů, které měly potíže s cenzurou. Čím bylo nebezpečné Twainovo Dobrodružství Huckleberryho Finna? Pronásledován byl Odysseus Jamese Joyce. Kontroverzi Nabokovovy Lolity vnímáme i dnes, i když knize (a jejím filmovým či operním zpracováním) nikdo nestaví do cesty překážky. Příkladem cenzury v moderní době je i osud knihy Satanské verše Salmana Rushdieho. Poslední příklad je obecně známý – zásah proti knize má podobu trestu smrti vyhlášeného nad autorem. Přesto v příběhu této knihy najdeme i jiný pohled s tím spojený: otázku rouhání. A to ne pouze v morální rovině; v 70. letech bylo rouhání kriminálním činem. Ovšem jen vůči křesťanství, jiná náboženství chráněna nebyla. Kniha tedy přináší jak fakta, tak i filozofické zamyšlení.
EVA BARTŮŇKOVÁ Eva.Bartunkova@nkp.cz