Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR.

Zákon o vzdělávání z roku 2010 stanovil ve Švédsku povinnost zřídit školní knihovny, zákon o knihovnách (2013) dále, že všichni studenti musejí mít přístup ke školním knihovnám. Nezabýval se personálními otázkami a nebral ohledy na změny národních učebních osnov. Podle zprávy školního inspektorátu (2018) má přístup ke školní knihovně pouze polovina studentů a několik škol často sdílí jednu. Problematikou se zabývá School of Library and Information Science University of Bora – největší švédská instituce pro přípravu profesionálních knihovníků. Ministerstvo školství a výzkumu dohlíží na celý školní systém, ale v praxi dohled deleguje na dvě věcně příslušné národní agentury a Švédskou školní inspekci. Většina rozhodnutí se prakticky přijímá na úrovni obcí. Švédsko má asi 4000 školních knihoven, které financují místní úřady. Od roku 2019 je Švédská národní knihovna zodpovědná za koordinaci podpory všech knihoven, spravuje společný katalog a propaguje školní knihovny, ale nemá oprávnění dohlížet na dodržování platné legislativy. Švédská národní agentura pro vzdělávání dohlíží na knihovní řády a koordinuje styk s veřejností, dohlíží také na regionální mediální centra. Některá střediska poskytují další vzdělávací podporu (IT, multimédia, vícejazyčné vzdělávání atd.). Profesní organizace pořádají konference pro školní knihovníky a program školní knihovny UBSSLIS poskytuje návod na pozitivní změny.

(IFLA Journal – Volume 45, Number 4, December 2019, s. 344–352)

Městská knihovna v německém Osnabrűcku spolupracuje s Nadací Friedel & Gisela Bohnenkamp na projektu Chytré děti a cool knížky, zaměřeného na podporu čtenářské gramotnosti dětí imigrantů. Knihovna získala finanční podporu cca 14 000 eur a na projektu pracují místní knihovníci s učiteli ZŠ. Každý týden pořádá knihovna programy na podporu čtení v místní škole, v okrese s vysokým rizikem chudoby (téměř 90 % dětí mluví německy pouze jako druhým jazykem a čtení nahlas není zpravidla součástí každodenního života). Existuje zde riziko, že některé z nich nebudou moci ani později smysluplně číst delší texty. Studie IGLU (2016) odhaduje podíl těchto dětí ve čtvrtých srovnávacích třídách na 20 %. Programy jsou zacílené na scénické čtení, návštěvy narativních divadel, čtenářské party, zájezdy knižním autobusem. Žáci mohou vytvořit i svoji rozhlasovou hru, vedou si čtenářský deník a za každou přečtenou knihu dostanou obrázek, který mohou nalepit na čtecí strom jako list. Každé dítě v průběhu roku přečetlo více než sedm knih. Cílem projektu byla komplexní podpora čtení, rozšíření slovní zásoby, zvýšení čtenářských dovedností, prohloubení porozumění textu, schopnosti soustředění, podpora sebereflexe, smyslu pro estetiku, překonání zábran při mluveném projevu a celkový rozvoj osobnosti. Zvlášť oblíbené byly humoristické knížky.

(BuB Forum Bibliothek und Information – 2019, Jahrgang 71, Nr. 12, s. 700–701)

Univerzitní knihovna katolické univerzity v Ružomberku ve spolupráci s poradenským centrem univerzity poskytuje služby studentům se specifickými potřebami. Naplňuje tak závazný legislativní rámec, ale také vytváří podmínky potřebné pro bezbariérové studium. Studenti mohou využít asistenční pomůcky, zajištěn je i bezbariérový přístup k informacím. Univerzity musí vytvářet podmínky pro studenty se specifickými potřebami, ale student o ně musí požádat. Pak vysoká škola přezkoumá jeho potřeby a určí rozsah podpůrných služeb. Při uplatnění konkrétních nároků jednotlivce je důležitá úzká spolupráce mezi organizační jednotkou univerzity, která se uvedené skupině studentů věnuje, a akademickou knihovnou, která má některé z požadavků naplňovat. Uživatelé zaregistrovaní v nově utvořené kategorii (student se specifickými potřebami) mohou využívat např. prodlouženou výpůjční dobu, bezplatnou registraci a výpůjčku prezenční literatury do poradenského centra na 24 hodin, kde s ní mohou dále pracovat díky asistenčním pomůckám, nebo přednostní skenování studijních materiálů s bezplatnou asistencí personálu. Bezbariérové vstupy se staly samozřejmostí. Přístup ke zdigitalizovaným dokumentům ulehčuje prezenční platforma – digitální knihovna MediaInfo, která díky technickým možnostem může posloužit i slabozrakým studentům.

(Knižnica – 2019, ročník 20, číslo 3, s. 41–44)

Připravil: ROMAN GIEBISCH