EVA SEMRÁDOVÁ eva.semradova@svkhk.cz 

První Královéhradecká knihovnická konference se uskutečnila v roce 2013 a v současnosti je konferenční sál Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové již tradičním prostorem pro listopadová setkávání knihovníků v našem městě. Pojďme zhodnotit uplynulých sedm ročníků této „malé konference“ dřív, než otevřeme přípravy na listopad 2020.

Počátky konference spadají do doby, kdy se celostátní knihovnické shromáždění Knihovny současnosti nadobro přesunulo ze Seče ve východních Čechách do Olomouce. Pro knihovníky našeho kraje už nebylo místo konání velké odborné akce tak příjemně blízko, a navíc vícedenní nepřítomnost na pracovišti je u knihovníků z malých míst těžko slučitelná s provozem knihovny. Uspořádat vzdělávací akci „jen“ regionálních rozměrů (jednodenní a snadno dostupnou) a pozvat přednášející, kteří stojí u zrodu nových trendů, k nám do kraje, to byl hlavní záměr. Zároveň jsme hledali cestu, jak posílit výměnu zkušeností mezi knihovnami, které jsou mnohdy v sousedství, a přesto se o svých úspěšných projektech málo vzájemně informují.

Při sestavování programu jsou v popředí zájmy městských knihoven, ale konference je otevřena všem knihovníkům – od vesnických knihoven až po krajskou knihovnu. Pozvání platí pro speciální knihovny, mezi účastníky bývají studenti knihovnictví a v posledních letech přijíždějí stále častěji knihovníci ze vzdálenějších míst. Líbí se nám, že řada posluchačů navštíví několik ročníků za sebou, i když ústřední témata na sebe v jednotlivých letech nijak nenavazují. Kromě odborného programu totiž sledujeme i další neméně důležitý cíl, a to dát v konferenční den prostor pro přátelská setkání lidí zaujatých knihovnictvím. Volná diskuse začíná hned u ranní kávy a naplňuje bohatě všechny přestávky. 

Konferenci pořádáme pod heslem Kam kráčíš, knihovnictví. Podtitul dala konferenci kolegyně Božena Blažková, která se podílela na základní vizi této akce.  Postupně stále více oceňujeme, jak v té větě zobrazila svoje celoživotní zkušenosti s knihovnickou profesí a českými knihovnami. Je to heslo plné výzev a pochybností, nic nechválí předem, ale nechává nás zvědavě nahlížet, kam povedou nové cesty v našem oboru. 

Každým rokem putujeme za jiným knihovnickým tématem. Na první konferenci jsme začínali pohledem do budoucnosti, a to optikou tehdy aktuálních koncepcí knihovnictví. Od roku 2014 zaměření konference koresponduje s knihovnickou propagační kampaní, která v Královéhradeckém kraji každoročně probíhá. K minulým ročníkům patří témata:

— knihovnická profese současnosti;

— bohatství regionálních fondů a informací v knihovnách;

— rok služeb;

— knihovny jako vzdělávací instituce;

— digitalizace v knihovnách;

— elektronické zdroje a služby;

— knihovny a školy.

Program konference má ustálený „formát“. Konferenční den je rozdělen na dopolední část, věnovanou odborným přednáškám, a odpolední blok prezentací „dobré praxe“, což umožňuje projít zvolené téma od teoretického základu až po příklady z aktuálního dění v knihovnách.

V minulých ročnících jsme mezi přednášejícími přivítali osobnosti českého knihovnictví – například Zlatu Houškovou, Richarda Papíka, Martina Lhotáka, Bohdanu Stoklasovou. A v programu se objevila řada celostátně diskutovaných témat: Knihovny.cz, služba Získej, české digitální knihovny. Atraktivní výklad připravili pro posluchače například také František Šír s přednáškou Virtuální národní fonotéka aneb Zvuk chycen na jednom místě, Věra Ondřichová s vystoupením k PR a komunikaci v knihovnách, Zdeňka Adlerová hovořila o trénování paměti a Klára Smolíková přišla s nápady ke knihovnické pedagogice.

Odpolední prezentace jsou krátké patnáctiminutové vstupy, které mají za úkol přiblížit konkrétní akce a pracovní postupy. Základem jsou příklady z našeho regionu. Snažíme se vybírat tak, aby se zapojily všechny okresy a podpořilo se vzájemné seznámení knihovníků z různých koutů kraje. V poslední době jsme nahlédli i do sousedního Pardubického kraje či na Vysočinu. Prezentace jsou živé, plné fotodokumentace a konkrétních pracovních návodů. A vůbec není na škodu, že je to pro některé prezentující první vystoupení před plným sálem. Připravují se pečlivě, jsou plně zaujatí svou prací a docela snadno nás přesvědčí, že u nich knihovnictví kráčí správným směrem.

Nejvíce máme v paměti konferenci z minulého podzimu, kdy jsme vzhledem k tématu Knihovny a školy přizvali k přednáškám i pedagogy. Teoretický úvod pro naše setkání připravila Pavlína Mazáčová z někdejšího Kabinetu (nyní Katedry) informačních studií a knihovnictví v Brně. Zaměřila se mimo jiné na spolupráci knihovníků s učiteli při designování a realizaci lekcí informačního vzdělávání. Vysokoškolské učitelky z Univerzity Hradec Králové Petra Bubeníčková a Vanda Vaníčková obohatily program o ukázky dobré praxe v oblasti čtenářské, mediální a digitální gramotnosti. Výsledky průzkumu spolupráce knihoven a škol okometovala Vladana Pillerová z Národní knihovny ČR. Průzkum ukázal rezervy ve vzdělání učících knihovníků. Využívají se tradiční formy práce a inovací je málo, mnohdy jsou omezením pro práci se školní třídou prostory knihovny. Odpolední konferenční příspěvky pak nabídly optimističtější pohled; za všechny uvedu dva příklady. V Knihovně města Hradce Králové vyzkoušeli nový typ vzdělávací akce s názvem Festival školní četby a vyzvali učitele, aby nabídli dětem knížky, které si zamilují. Městská knihovna Rychnov nad Kněžnou uspořádala ve spolupráci s nakladatelstvími již třetí ročník celodenní akce pro školy a veřejnost s názvem S knížkou v pohodě. O této akci na podporu čtenářské gramotnosti se pak objevilo v tisku: Děti z naší základní školy navštívily rychnovskou knihovnu. Beseda byla zábavná, interaktivní a měla za úkol, aby se naši prvňáčci „zakousli“ do čtení. A to se povedlo. Takové hodnocení je nejlepším doporučením pro využití prezentovaných zkušeností.

V roce 2020 proběhnou národní oslavy k výročí J. A. Komenského, takže téma vzdělávání bude pro knihovny nadále hodně aktuální. Opět se budeme ptát – Kam kráčíš, knihovnictví. A tentokrát budeme putovat za osobnostmi regionu. Bude nás zajímat, jestli umíme regionální osobnosti atraktivně představit veřejnosti, zejména mládeži, jaké k tomu připravujeme pomůcky a zda využíváme při učení v dostatečné míře genia loci svého kraje či lokality. Shrnutí uplynulých ročníků konference očima organizátora bych proto chtěla zakončit pozvánkou na budoucí Královéhradeckou knihovnickou konferenci. Máme ji naplánovanou na úterý 24. listopadu 2020.