Hlavní obsah stránky
TÉMA: Muzejní knihovny: Knihovny a knihovníci muzeí a galerií České republiky
ŠTĚPÁNKA BĚHALOVÁ behalova@mjh.cz
Dějiny muzejních knihoven sahají do druhého desetiletí 19. století, kdy vznikla tři velká muzea a souběžně také jejich knihovny: v roce 1814 byla založena společně s muzeem Knihovna Slezského zemského muzea, v roce 1817 Knihovna Moravského zemského muzea a v roce 1818 Knihovna Národního muzea. Také většina knihoven regionálních muzeí se zakládala spolu s muzei od druhé poloviny 19. století. V řadě míst tak muzejní knihovny existovaly dříve než knihovny veřejné.
Zaměření a statistika
Knihovny muzeí a galerií pracují jednak s odbornými (studijními) fondy, které slouží k podpoře pracovníků muzeí a galerií a badatelů v oborech rozvíjených v konkrétní instituci, jednak se sbírkovými fondy, nabývanými v souladu s cílem muzeí sbírat a uchovávat památky, a to včetně pozůstalostních knihoven i zajímavých speciálních fondů. Právě tyto fondy a s nimi související specializace je charakteristickým znakem i významným benefitem pro jejich činnost. Značný význam mají dodnes budované regionální fondy knihoven muzeí a galerií. Unikátní složení fondů i rozsah služeb předurčuje postavení knihoven mezi dalšími odděleními uvnitř jejich mateřských institucí, ale též mezi ostatními veřejnými knihovnami. V současné době se ve statistice NIPOS uvádí 235 knihoven muzeí a galerií, které uchovávají 8 676 000 knihovních jednotek.
Vznik profesní organizace
Počátky organizované činnosti knihoven muzeí a galerií se datují do 70. let 20. století; od roku 1997 je Knihovnická komise Asociace muzeí a galerií ČR (AMG ČR) řádnou oborovou komisí této asociace. Základní dokumenty komise jsou vystaveny na webu AMG ČR (https://www.cz-museums.cz/web/amg/organy-amg/komise/knihovnicka-komise) a nejnověji byly publikovány na počátku loňského roku ve Věstníku AMG ČR (https://www.cz-museums.cz/UserFiles/file/2019/Vestnik/2_19_web.pdf). Cílem komise je poskytovat etické a odborné zázemí knihovníkům muzeí a galerií, upevňovat postavení muzejních knihoven uvnitř vlastních institucí i mezi ostatními veřejnými knihovnami, zohledňovat specifika knihoven muzeí a galerií při tvorbě zákonů a vyhlášek a propagovat činnost těchto knihoven mezi odbornou i laickou veřejností. Knihovnická komise pořádá každoroční semináře knihovníků muzeí a galerií, na nichž jsou reflektována aktuální témata oboru. Mezi přednášejícími se pravidelně objevují odborníci z paměťových institucí – muzeí, galerií, knihoven, akademických institucí – a významné osobnosti z oblasti kultury. Ve dnech 22.–24. září letošního roku se bude seminář konat v Husitském muzeu v Táboře, tentokrát s mezinárodní účastí. Program bude věnován koncepčním příspěvkům, regionální literatuře a prezentaci činnosti muzejních a galerijních knihoven ve státech sousedících s Českou republikou.
Místo v nové koncepci rozvoje knihoven
Předsedkyně Knihovnické komise AMG ČR je členkou Senátu AMG ČR a členkou Ústřední knihovnické rady (ÚKR) – poradního orgánu ministra kultury ČR. V současné době pracuje ÚKR na nové Koncepci rozvoje knihoven na léta 2020–2027 s výhledem do roku 2030 nazvané Knihovny jako pilíře demokracie, kultury a vzdělanosti. Činnost knihoven muzeí a galerií jako správců kulturního a znalostního bohatství propojujících v tomto případě jednotlivé paměťové instituce (tzv. GLAM – Galleries, Libraries, Archives and Museums, sektor zahrnující galerie, knihovny, archivy a muzea) bude nasměrována do oblasti trvalého uchování tradičních dokumentů, digitalizace, nově bude též směřovat do oblasti formálního a neformálního vzdělání. Na tuto problematiku se v současné době zaměřuje pozornost ministra kultury Lubomíra Zaorálka, který iniciuje jednání směřující k zapojení knihoven do státního systému tohoto vzdělávání.
Fota: archiv Knihovnické komise AMG ČRSetkání knihovníků muzeí a galerií v roce 1979 v Oblastním muzeu v Teplicích