JIŘÍ UHLÍŘ zj.uhlirovi@seznam.cz

V  letošním roce si připomínáme 200 let od narození spisovatelky Boženy Němcové (tradované, ovšem nezpochybnitelně nepotvrzené datum jejího narození se uvádí 4. 2. 1820 ve Vídni), pozoruhodné osobnosti naší kulturní historie, jejíž krása, literární aktivity, dramatický život i podnětné dílo okouzlovaly její současníky. Budila úctu i obdiv a již za svého života inspirovala básníky, malíře i hudebníky. Autor příspěvku, emeritní středoškolský profesor, bohemista, historik a mj. i bibliograf, se osobností spisovatelky zabývá již od počátku 60. let minulého století. Letos by měla vyjít i jeho rozsáhlá bibliografie Boženy Němcové. O některé z velmi zajímavých výsledků své dlouholeté a úctyhodné badatelské práce se rozhodl podělit i se čtenáři našeho časopisu.

Podle historiků byla sepsána první báseň o Boženě Němcové v době, kdy jí bylo asi 22 let (1842). Její půvab zvábil i malíře J. V. Hellicha, který ji romanticky zpodobil v roce 1845, kdy dosáhla 25 let. První zhudebnění její básně Pod bukem v zeleném boru – Žežulky se datuje rokem 1856, kdy se po vydání Babičky rozšířil její věhlas. Zejména však po její smrti ve 42 letech (21. ledna 1862 v Praze) a po zániku autorských práv spisovatelčiny rodiny (1892) se umělci prakticky všech oborů trvale inspirovali uměleckým odkazem této spisovatelky. Tato inspirace tedy už trvá nepřetržitě 178 let. I to je doklad životnosti a stálé aktuálnosti fenoménu, který se nazývá Božena Němcová.

Připomeňme si aspoň ve stručném statistickém přehledu několik zajímavých faktů a informací o přijetí (recepci) a inspiraci (podnětu, vnuknutí, tvůrčí jiskře) touto spisovatelkou zvláště v českém umění. Využiji k tomu jako svého původního zdroje mnou ztvárněný soupis, seznam a ohlasovou bibliografii, na níž jsem pracoval od roku 1961 s přestávkami až do současnosti, tedy přes padesát let, a jejíž knižní vydání by mělo vyjít právě letos v libereckém nakladatelství Bor pod názvem Božena Němcová inspirací pro umění 1842–2020. Podobný projekt se v naší literární vědě dosud neuskutečnil.

Již v roce 1919 nově založený Klub českých turistů v České Skalici odkoupil pozůstalost Boženy Němcové od její dcery Dory, učitelky v Jičíně. Tím byly položeny základy ke zřízení prvního literárního muzea v tehdejší ČSR, a to Muzea Boženy Němcové v České Skalici. K jeho slavnostnímu otevření došlo 24. 5. 1931.

Stručná řeč čísel…

Všimněme si teď aspoň ve stručném souhrnném statistickém výčtu, jak se čeští, slovenští i zahraniční umělci podíleli na vytváření uměleckých artefaktů, básní, básnických knih, novel, povídek, románů i literatury faktu, na životopisných dramatech, hudebních dílech, na filmech a televizních pořadech inspirovaných právě osobností, životem a  dílem Boženy Němcové od jejího narození až do současnosti. Zajisté si můj soupis v kterémkoliv žánru nečiní nárok na úplnost. Řádově se však jedná o několik set záznamů.

— POEZIE

Božena Němcová inspirovala již za svého života mnohé básníky, kteří o ní v letech 1842–1855 vytvořili 23 básní, některé dokonce v azbuce. Oslavné napsal přítel V. B. Nebeský, který zasvěcoval Němcovou do básnictví a intimně se s ní sblížil, což vyvolalo satirickou reakci básníka J. P. Koubka Básníkova cesta do pekel, ohlas pražských klepů. Ve svém soupisu registruji celkem 514 básní, z toho 328 básní ve 31 básnických sbírkách a cyklech, a to nejen o Němcové, ale i o Babičce, Viktorce, Babiččině údolí apod. Čeští, slovenští a polští básníci a básnířky je vytvořili v letech 1842–2018.

— PRÓZA

První próza se vztahem k B. Němcové pochází z roku 1865. Do roku 2018 registruji celkem 238 próz – povídek, novel, románů, črt, fejetonů i scénářů; od roku 1990 i literaturu faktu a odbornou, též 16 prozaických parodií. Spisovatelka je hlavní postavou v celkem 103 prózách a epizodickou postavou ve 29 prózách a v 16 parodiích na povinnou četbu knihy Babička z let 1908–2011.

— DRAMA – DIVADLO

Postava Boženy Němcové se v letech 1916–2017 objevuje ve 35 životopisných dramatech, operách i muzikálech, dále je námětem pěti literárně hudebních a 11 literárně dramatických pásem. Pokud jde o dramatizace a divadelní úpravy, registruji za období 1899–2018 celkem 337 dramatizací, divadelních adaptací, úprav a jevištních inscenací děl v jazyce českém, slovenském i ruském.

— DISKOGRAFIE

Můj soupis gramofonových desek a fonokart vykazuje celkem 49 zvukových nahrávek Babičky i pohádek z let 1932–1975.

— HUDBA

Podle evidence Jiřiny Vackové a mé lze z tohoto soupisu z let 1856–2019 doložit cca přes 150 autorů-hudebních skladatelů a přes 220 skladeb prakticky všech hudebních žánrů, včetně oper, operet, zpěvoher, baletů i muzikálů, a to o Němcové i jejích dílech.

— FILM A TELEVIZE

Pozn.: Počátky filmu v českých zemích se datují až od roku 1898, Československá televize začala vysílat od května 1953 černobíle a barevně od roku 1973. Nejmladší audiovizuální fenomény a moderní masmédia se zmocnily B. Němcové až po vzniku samostatného československého státu. Filmografie spisovatelčiných děl z let 1921 až 2016 vykazuje celkem 28 filmových adaptací. Existují již tři filmové a televizní adaptace Babičky (1921, 1940, 1971). Jednou byla zfilmována Pohorská vesnice (spisovatelka si ji cenila jako prózu výše než Babičku a považovala ji za své nejlepší dílo), Divá Bára, V zámku a v podzámčí atd. Filmařům především učarovaly vděčné a fabulací oplývající pohádky a v poslední době i adaptace, které se opírají o korespondenci Němcové. Autorka se v letech 1925–2020 stala postavou v celkem 13 životopisných filmech a televizních inscenacích, z toho též v jediném slovenském Ako listy jedného stromu (režisér Vl. Kavčiak, 1979) a v jednom německém (2005). Televizní pořady uvádím jen výběrově, i když podklady mám k dispozici přímo z České televize.

— DIAFILMY

V letech 1937–1967 bylo vyrobeno celkem 25 černobílých i barevných diafilmů.

— DIZERTACE A DIPLOMOVÉ PRÁCE

Moje bibliografie o Boženě Němcové za období 1918–2018 zatím registruje jen 118 záznamů akademických prací.

— IKONOGRAFIE

Soupis vyobrazení, zobrazování, soupis portrétů, ilustrací v knižní tvorbě či v plastice, sochařství a vůbec ve výtvarném umění zatím ponechávám stranou. Řádově jde o několik set portrétů-vyobrazení Němcové, o tisíce ilustrací jejích děl apod. Ve své kartotéce však některé registruji.

— ZAJÍMAVOSTI O KNIZE BABIČKA

V letech 1855–2020 zatím vyšla Babička (v tištěné podobě i jako e-kniha) ve více než 300 českých vydáních. V době národního ohrožení za nacistické okupace se dočkala celkem 30 vydání jen za jediný rok 1940 (!); v roce 1935 vyšla česky jedenáctkrát, v roce 1923 a 1932 desetkrát. Babička se dočkala vydání ve slepeckém písmu i v kolibřím vydání. V Trutnově vyšlo v roce 1947 její první těsnopisné vydání. Je i první českou knihou vytištěnou na rotačce, a to v tiskárně knih Ed. Beauforta v Praze (vydal ji nakladatel B. Kočí v roce 1906). Pro srovnání: Pohorská vesnice se za období 1856–1984 dočkala celkem 106 českých vydání, ale jen tří vydání ve slovenštině.

Babičku v letech 1858–1983 přeložili do 26 cizích jazyků a vyšla celkem ve 92 cizojazyčných edicích. Pozoruhodné překlady jsou do exkluzivních jazyků, jako je arménština, čínština, esperanto, japonština a romština.

Největší muzejní sbírku knihy Babička měla k roku 1996 knihovna Muzea Boženy Němcové v České Skalici. Podle L. Kochánka (1000 českých NEJ a ještě něco navíc, 4. upr. a dopl. vyd. Praha: Albatros, 1996, s. 64): Čítá celkem 383 vydání tohoto nejznámějšího spisovatelčina díla, z toho 293 samostatných českých vydání, 10 vydání v českých sebraných spisech, 12 vydání slovenských a 68 cizojazyčných. Nejvzácnější z těchto exponátů je první vydání Babičky z roku 1855 (nakladatel Jaroslav Pospíšil z Prahy) a druhé z roku 1862 s autorčiným věnováníním psaným asi 6 hodin před smrtí. K zajímavých patří vydání slepecká, kolibří nebo v čínském a japonském překladu. (…) Největší soukromou sbírku knihy … má inženýr Jan Nevečeřal z Ostravy – celkem 106 vydání, z toho jedno v těsnopise a dvě v němčině a  jedno v ruštině... (tamtéž, s. 63).

— VARIA

Po smrti se spisovatelce dostalo nejen národního, ale i mezinárodního uznání. V roce 1962 UNESCO zařadilo 100. výročí jejího úmrtí mezi světová výročí a rok 1962 vyhlásilo za Rok Boženy Němcové. Podobně Česká Skalice prohlásila rok 2005, kdy uplynulo již 150 let od prvního sešitového vydání knihy (15. 5. 1855 vyšel u Jaroslava Pospíšila v Praze první ze čtyř sešitů Babičky), za Rok Babičky Boženy Němcové.

V červnu 2005 se v poněkud kontroverzní anketě České televize Největší Čech podle hlasování televizních diváků umístila Němcová jako jediná žena v první desítce na celkovém 10. místě. V roce 2009 se ve čtenářské anketě České televize Kniha mého srdce její kniha Babička umístila na druhém místě hned za Jirotkovým Saturninem (respondenti jí odevzdali celkem 29 935 hlasů).

Na paměť spisovatelky byla planetka (asteroid) 3628 (1979 WD), kterou objevila dne 25. 11. 1979 na hvězdárně Kleť u Českých Budějovic česká astronomka Z. Vávrová, pojmenována Bozenanemcova. Na přelomu let 1992/1993 přišla z Kalifornie zpráva, že první českou ženou, podle které byl pojmenován kráter na planetě Venuše o průměru 22,9 km, je právě naše Božena Němcová – Nemcova. A mohli bychom pokračovat. Z toho plyne, že naše vpravdě národní spisovatelka je již významnou osobností nejen v měřítku celonárodním, ale i přímo kosmickém.