Hlavní obsah stránky

LITERÁRNÍ VÝROČÍ: Březen

Před 140 lety,  1. 3. 1880, se narodil anglický spisovatel a kritik Lytton Strachey († 1932), autor známých biografií Alžběta a EssexKrálovna Viktorie.

Před 90 lety,  2. 3. 1930, zemřel anglický spisovatel D. H. Lawrence (* 1885), autor románů Synové a milenci, Duha, Ženy milující a skandálního Milence lady Chatterleyové a četných novel a povídek (české výbory Stíny jaraPoslední smích).

Před 235 lety,  7. 3. 1785, se narodil italský romantický básník a prozaik Alessandro Manzoni († 1873), jehož román Snoubenci patří k nejvýznamnějším dílům italské literatury.

Před 170 lety,  7. 3. 1850, se narodil Tomáš Garrigue Masaryk († 1937), pedagog, filozof a politik, první československý prezident (1918–1935); z jeho četných spisů uveďme alespoň: Sebevražda, Česká otázka, Naše nynější krize, Jan Hus, Otázka sociální, Nová Evropa, Světová revoluce, Ideály humanitní a další. S Karlem Čapkem spolupracoval na úspěšné knize Hovory s T. G. Masarykem.

Před 90 lety,  9. 3. 1930, se narodil Ota Filip († 2. 3. 2018), český exilový spisovatel (od roku 1974 žil v Německu), píšící také německy, autor románů Cesta ke hřbitovu, Blázen ve městě, Nanebevstoupení Lojzka Lapáčka ze Slezské Ostravy, Poskvrněné početí, Valdštýn a Lukrécie, Kavárna Slavia, Děda a dělo, 77 obrazů z ruského domu, Sedmý životopis, Osmý čili nedokončený životopis a dalších.

Před 100 lety,  10. 3. 1920, se narodil Boris Vian († 1959), francouzský prozaik, novinář a kritik, jazzový hudební skladatel, dramatik, písničkář, herec, malíř, překladatel a scenárista, autor románů Pěna dní, Srdcerváč či Podzim v Pekingu, mnoha povídek, písní i dramat.

Před 80 lety,  10. 3. 1940, zemřel ruský prozaik a dramatik Michail Bulgakov (* 1891), autor románů Bílá garda, Divadelní románMistr a Markétka či novel Osudná vejcePsí srdce.

Před 90 lety, 12. 3. 1930, zemřel český prozaik a dramatik Alois Jirásek (* 1851), autor her Lucerna, Vojnarka či Otec, populárního souboru Staré pověsti české a především historických románů a cyklů Temno, F. L. Věk, Filosofská historie, Poklad, Proti všem, Psohlavci, U nás, Mezi proudy, Bratrstvo, Husitský král a dalších.

Před 70 lety,   12. 3. 1950, zemřel německý spisovatel Heinrich Mann (* 1871), starší bratr spisovatele Thomase Manna, autor románů Profesor Neřád (slavná filmová verze má název Modrý anděl), Poddaný či dvojdílného historického románu Mládí krále Jindřicha IV.Zrání krále Jindřicha IV.

Před 45 lety,  13. 3. 1975, zemřel Ivo Andrić (* 1892), srbský spisovatel, zatím jediný jihoslovanský nositel Nobelovy ceny za literaturu (1961), autor románů Travnická kronika, Most na Drině, Slečna a mnoha novel a povídek.

Před 80 lety,  16. 3. 1940, zemřela švédská spisovatelka Selma Lagerlöfová (* 1858), která jako první žena obdržela Nobelovu cenu za literaturu (1909) a jako první žena se stala členkou Švédské akademie (1914); z jejího díla je nejznámější román Gösta Berling.

Před 100 lety,  22. 3. 1920, se narodil Ludvík Kundera († 2010), český básník, dramatik, prozaik, překladatel, editor, literární historik; vynikající překladatel německé literatury, autor rozsáhlé monografie František Halas, laureát Ceny Jaroslava Seiferta (2009) a Státní ceny za překladatelské dílo (1996). Z jeho díla uveďme alespoň básnickou sbírku Záznamy a promluvy či hry Totální kuropěníLabyrint světa a lusthauz srdce.

Před 115 lety,   24. 3. 1905, zemřel francouzský spisovatel Jules Verne (* 1828), autor stále populárních dobrodružných románů (v některých položil základy vědeckofantastického žánru): Pět neděl v balóně, Cesta do středu Země, Děti kapitána Granta, Dvacet tisíc mil pod mořem, Tajuplný ostrov, Dva roky prázdnin, Ocelové město, Tajemný hrad v Karpatech a mnohé další (celkem napsal kolem 70 knih).

Před 115 lety,  26. 3. 1905, se narodil Václav Černý († 1987), český literární vědec, kritik, spisovatel, filozof a překladatel (přeložil např. výbor z Montaigneových Esejů nebo Cervantesova Dona Quijota či výbor ze středověkých francouzských kronik), mj. autor rozsáhlých pamětí, řady esejů, studií a kritik nebo knihy o Babičce Boženy Němcové. Signatář Charty 77. Za komunistického režimu pronásledovaný a zakazovaný, dokonce vězněný.

Sestavil MILAN VALDEN

Portréty archiv autora