Před 140 lety,  1. 3. 1880, se narodil anglický spisovatel a kritik Lytton Strachey († 1932), autor známých biografií Alžběta a Essex a Královna Viktorie.

Před 90 lety,  2. 3. 1930, zemřel anglický spisovatel D. H. Lawrence (* 1885), autor románů Synové a milenci, Duha, Ženy milující a skandálního Milence lady Chatterleyové a četných novel a povídek (české výbory Stíny jara a Poslední smích).

Před 235 lety,  7. 3. 1785, se narodil italský romantický básník a prozaik Alessandro Manzoni († 1873), jehož román Snoubenci patří k nejvýznamnějším dílům italské literatury.

Před 170 lety,  7. 3. 1850, se narodil Tomáš Garrigue Masaryk († 1937), pedagog, filozof a politik, první československý prezident (1918–1935); z jeho četných spisů uveďme alespoň: Sebevražda, Česká otázka, Naše nynější krize, Jan Hus, Otázka sociální, Nová Evropa, Světová revoluce, Ideály humanitní a další. S Karlem Čapkem spolupracoval na úspěšné knize Hovory s T. G. Masarykem.

Před 90 lety,  9. 3. 1930, se narodil Ota Filip († 2. 3. 2018), český exilový spisovatel (od roku 1974 žil v Německu), píšící také německy, autor románů Cesta ke hřbitovu, Blázen ve městě, Nanebevstoupení Lojzka Lapáčka ze Slezské Ostravy, Poskvrněné početí, Valdštýn a Lukrécie, Kavárna Slavia, Děda a dělo, 77 obrazů z ruského domu, Sedmý životopis, Osmý čili nedokončený životopis a dalších.

Před 100 lety,  10. 3. 1920, se narodil Boris Vian († 1959), francouzský prozaik, novinář a kritik, jazzový hudební skladatel, dramatik, písničkář, herec, malíř, překladatel a scenárista, autor románů Pěna dní, Srdcerváč či Podzim v Pekingu, mnoha povídek, písní i dramat.

Před 80 lety,  10. 3. 1940, zemřel ruský prozaik a dramatik Michail Bulgakov (* 1891), autor románů Bílá garda, Divadelní román a Mistr a Markétka či novel Osudná vejce a Psí srdce.

Před 90 lety, 12. 3. 1930, zemřel český prozaik a dramatik Alois Jirásek (* 1851), autor her Lucerna, Vojnarka či Otec, populárního souboru Staré pověsti české a především historických románů a cyklů Temno, F. L. Věk, Filosofská historie, Poklad, Proti všem, Psohlavci, U nás, Mezi proudy, Bratrstvo, Husitský král a dalších.

Před 70 lety,   12. 3. 1950, zemřel německý spisovatel Heinrich Mann (* 1871), starší bratr spisovatele Thomase Manna, autor románů Profesor Neřád (slavná filmová verze má název Modrý anděl), Poddaný či dvojdílného historického románu Mládí krále Jindřicha IV. a Zrání krále Jindřicha IV.

Před 45 lety,  13. 3. 1975, zemřel Ivo Andrić (* 1892), srbský spisovatel, zatím jediný jihoslovanský nositel Nobelovy ceny za literaturu (1961), autor románů Travnická kronika, Most na Drině, Slečna a mnoha novel a povídek.

Před 80 lety,  16. 3. 1940, zemřela švédská spisovatelka Selma Lagerlöfová (* 1858), která jako první žena obdržela Nobelovu cenu za literaturu (1909) a jako první žena se stala členkou Švédské akademie (1914); z jejího díla je nejznámější román Gösta Berling.

Před 100 lety,  22. 3. 1920, se narodil Ludvík Kundera († 2010), český básník, dramatik, prozaik, překladatel, editor, literární historik; vynikající překladatel německé literatury, autor rozsáhlé monografie František Halas, laureát Ceny Jaroslava Seiferta (2009) a Státní ceny za překladatelské dílo (1996). Z jeho díla uveďme alespoň básnickou sbírku Záznamy a promluvy či hry Totální kuropění a Labyrint světa a lusthauz srdce.

Před 115 lety,   24. 3. 1905, zemřel francouzský spisovatel Jules Verne (* 1828), autor stále populárních dobrodružných románů (v některých položil základy vědeckofantastického žánru): Pět neděl v balóně, Cesta do středu Země, Děti kapitána Granta, Dvacet tisíc mil pod mořem, Tajuplný ostrov, Dva roky prázdnin, Ocelové město, Tajemný hrad v Karpatech a mnohé další (celkem napsal kolem 70 knih).

Před 115 lety,  26. 3. 1905, se narodil Václav Černý († 1987), český literární vědec, kritik, spisovatel, filozof a překladatel (přeložil např. výbor z Montaigneových Esejů nebo Cervantesova Dona Quijota či výbor ze středověkých francouzských kronik), mj. autor rozsáhlých pamětí, řady esejů, studií a kritik nebo knihy o Babičce Boženy Němcové. Signatář Charty 77. Za komunistického režimu pronásledovaný a zakazovaný, dokonce vězněný.

Sestavil MILAN VALDEN

Portréty archiv autora