MARKÉTA SVÍTKOVÁ svitkova@svkkl.cz

ZUZANA KANTOVÁ kantova@svkkl.cz

Kulturní dům Hronovická v Pardubicích hostil koncem letošního října na 200 účastníků dvoudenního celostátního semináře zaměřeného na regionální funkce knihoven. Jak již samotný název napovídá, je primárně určen především krajským knihovnám a knihovnám pověřeným výkonem regionálních funkcí, tedy knihovnám, které poskytují služby malým či středně velkým obecním knihovnám; dále je seminář určen zastupitelům krajů a obcí, ale i dalším zájemcům.

Seminář tradičně pořádá SDRUK ČR a Knihovnický institut NK ČR ve spolupráci s Krajskou knihovnou v Pardubicích. Všechny přítomné účastníky i přednášející přivítala právě ředitelka Krajské knihovny v Pardubicích Radomíra Kodetová a také první náměstek hejtmana Pardubického kraje Roman Línek, člen Rady Pardubického kraje zodpovědný za investice, majetek a kulturu.

Pořadatelé připravili účastníkům velmi nabitý a jasně strukturovaný program, kterým provázela Blanka Konvalinková, předsedkyně sekce SDRUK ČR pro regionální funkce, a Vít Richter, ředitel Knihovnického institutu NK ČR. Jednotlivé bloky na sebe logicky navazovaly, vystupující měli perfektně připravené prezentace, hovořili jasně a věcně. Jednotlivé příspěvky a prezentace jsou zveřejněny na stránkách https://ipk.nkp.cz/programy-podpory/regionalni-funkce-verejnych-knihoven/celostatni-seminare-regionalni-funkce-knihoven/celostatni-seminar-regionalni-funkce.

První přednášku, která se týkala aktualizace Koncepce rozvoje knihoven v ČR do roku 2027 a regionálních funkcí, přednesl Vít Richter. Věnoval se několika velmi důležitým aspektům současné knihovnické regionální problematiky, a to například financování regionálních funkcí napříč ČR, vlivu informačních technologií a médií na člověka v celém jeho sociálním prostoru (jazyk, vzdělávání, zaměstnání, volný čas, kultura, tradice…), rozšíření vnímání role knihovníka jakožto navigátora, poradce, organizátora nebo třeba částečně i jako sociálního pracovníka. Zabýval se taktéž hodnotami knihoven, které jsou v průběhu času proměnlivé a zrcadlí potřeby dané obce. Na závěr svého vystoupení vyhlásil čtrnáctidenní anketu, ve které se mohli přítomní knihovníci vyjádřit k tomu, co by chtěli během následujících 10 let ve své knihovně změnit. Výsledky ankety naleznete na https://ipk.nkp.cz/docs/Anketa_Vyhodnocen201911.pdf.

S další pro nás velmi podnětnou prezentací vystoupil Tomáš Štefek, toho času designér knihovních a informačních služeb v Kabinetu informačních služeb a knihovnictví na Masarykově univerzitě v Brně. Jeho příspěvek s poměrně širokým, avšak všeříkajícím názvem Jak bychom mohli představitelům obcí prezentovat vizi knihovny jako důležitého a užitečného místa, aby byli motivovaní ke změnám byl plný příkladů dobré praxe. Zabýval se vzájemným vztahem knihovny a obce, potažmo samozřejmě lidmi, kteří tyto dvě strany reprezentují. Cesta k úspěchu by mohla být dlážděna vzájemnou komunikací a vytyčením cílů, které společnými silami chtějí (mohou) knihovny a obce dosáhnout.

Seminář se nesl v duchu Koncepce rozvoje knihoven, která stanovila osm prioritních oblastí. Jednou z nich jsou Centra vzdělávání, kultury a komunity.

Přednáška Vladany Pillerové Spolupráce knihoven a škol se týkala výsledků celostátního průzkumu, který se prováděl pomocí dotazníkového šetření v období květen/červen 2019 a byl určen pro všechny typy knihoven. Cílem bylo analyzovat současný stav této spolupráce a zjistit její překážky. Zúčastnilo se 841 knihoven. Z průzkumu vyplynulo, že počty vzdělávacích akcí pro školy, které pořádají knihovny, úměrně rostou s velikostí měst, spravujících knihovnu. Zajímavý pro nás byl poznatek, že téma Informační gramotnost, které si představujeme jako hlavní téma vzdělávacích akcí knihoven pro školy, bylo zastoupeno pouze ve 34 % akcí a téma Mediální výchova pouze v 15 %. Knihovny více vzdělávají první stupeň základních škol a mateřské školy, méně jsou zastoupeni žáci druhého stupně a střední školy se tak vzdělávají pouze ve 20 % případů.

Vyhodnocování vzdělávacích akcí pro školy se nejvíce provádí ústně v rozhovoru s pedagogy a skupinovým rozhovorem s žáky. Čtvrtina knihoven průběh a efektivitu vzdělávacích aktivit se školou nevyhodnocuje. Šetření ukázalo, že se knihovny potýkají s nedostatečným technickým zázemím, nedostatečné jsou i prostory knihovny a vybavení interiéru nábytkem. Dalšími překážkami je, že se knihovníci necítí být kompetentní pro přípravu a realizaci lekcí a chybí rovněž finanční motivace pro zaměstnance, kteří akce pořádají. Překážkou na straně školy zase bývá, že čas strávený v knihovně musí pedagog nahrazovat, chybí zde podpora vedení škol. Bariérou na straně zřizovatele je nepochopení role knihovny ve společnosti a nedostatečný rozpočet pro její činnost.

V přednášce Knihovny a možnosti spolupráce s Občanskou akademií kolektivu autorů (Eliška Bartošová – KISK, Jan Bartoš – ELPIDA, Jaroslav Valůch – Transitions, Václav Vojtěch – Občanská akademie) byl představen pilotní projekt celoživotního vzdělávání, který vychází z tradice skandinávských vysokých škol. Filozofií projektu je celoživotní učení všech bez rozdílu věku, vzdělání, pohlaví, politického či náboženského vyznání. Finančně i regionálně dostupné vzdělávání je rozděleno na šest základních tematických okruhů: Lidé, rodina a společnost; Zaměstnání, kariéra a podnikání; Kultura, historie, umění a kreativita; Zdraví, pohyb a životní styl; Jazyky a akce v cizích jazycích; Příroda, životní prostředí a cestování. Občanská akademie nabízí reklamní materiály a kurzy se šablonami, dále své zkušenosti, prezentační web a rezervační systém s mailovým automatem. Zavádění podporují zástupci univerzit a zástupci mnoha neziskových organizací. Pilotní projekt Akademie Černošice slouží jako vzor pro snadné následování. Pokud některá z knihoven přemýšlí o rozšíření vzdělávání pro veřejnost, je tato platforma jistě dobrou příležitostí.

  

Seminář byl nabitý novinkami a spoustou užitečných informací z knihovnického oboru. Za všechny zmíníme jistě velmi užitečnou přednášku právě pro období konání konference, a to Jak psát výroční zprávy knihoven (Marie Šedá, MSVK), dále projekt CENTRAL – Katalogizace beletrie pro knihovny (Zuzana Kopencová, MKP) (pozn. red.: blíže viz Čtenář 2019, č. 11, s. 396–397) nebo Metodické centrum pro výstavbu knihoven (Lenka Dostálová, MZK), na které se v případě potřeby můžete obracet při výstavbě nebo rekonstrukci knihovny (pozn. red.: blíže viz Čtenář 2018, č. 9, s. 318–319).

Semináře se zúčastnili i zástupci ze Slovenské republiky, a tak bylo zajímavé sledovat, jak se knihovnictví rozvíjí u nám blízkých sousedů. I všechny ostatní příspěvky byly však pro nás přínosem a příští ročník si určitě nenecháme ujít.

Foto: Tereza Freudlová