Hlavní obsah stránky

TÉMA: Práce s historickými fondy: Hromadné odkyselování novodobých knihovních fondů

PETRA VÁVROVÁ  Petra.Vavrova@nkp.cz

 

Kdo chce budoucnost číst, musí v minulosti listovat. 

André Malraux

 

Národní knihovna České republiky (NK ČR) spravuje přes sedm milionů knihovních jednotek. Zhruba 96 % z nich tvoří tzv. novodobé fondy, do kterých se zahrnují dokumenty vydané po roce 1800. V letech 1845–1850 došlo v důsledku zvyšování poptávky po knižní produkci jak k významným změnám v použitých surovinách (dřevitá hmota), tak v technologii výroby papíru, což vede k výrazným změnám chemické struktury papíru a k poklesu jeho životnosti. Vlivem vznikajících kyselých látek, které mechanizmem hydrolytických reakcí v kyselém prostředí štěpí makromolekuly celulózy, papír ztrácí své mechanické vlastnosti – hrozí jeho rozpad na malé kousky a zničení.

Úvod

Tento proces lze preventivními i invazivními zákroky zpomalit, ale je třeba zasáhnout včas, dokud papír vykazuje ještě určité mechanické vlastnosti. Životnost papíru zároveň ale ovlivňuje řada degradačních faktorů, především faktory vnější: teplota prostředí, relativní vlhkost vzduchu, nečistoty obsažené v prostředí (např. prachové částice, vzdušné polutanty, jako jsou oxidy síry a dusíku, ozón…), světelná energie, biologičtí škůdci (plísně, bakterie, hmyz) apod. Neutralizací kyselých složek v papíru – odkyselováním (deacidifikací) a současně vytvořením tzv. alkalické rezervy lze životnost papíru prodloužit, rozpad papíru oddálit, a zachránit tak originál pro budoucí generace v dobrém fyzickém stavu jako zdroj informací. Vzhledem k obrovskému množství kyselých materiálů je potřeba volit hromadné metody odkyselování. Individuálně toto množství a objem nelze zvládnout a finančně by to bylo mnohonásobně dražší. NK ČR již řadu let postupně testuje a hledá vhodné metody hromadného odkyselování knih a vázaných periodik. Průzkumem fyzického stavu knih se ukazuje, že ve fondech tiká „časovaná bomba“. Navíc řada knih už je v čase rozpadu a tento proces je nevratný – pro záchranu originálu nelze již nic podniknout.

Hromadné odkyselování periodik

Proces odkyselování je proces chemického ošetření papírových materiálů. Jedná se o technické a technologické postupy zaměřené na odstranění vlastní příčiny vzniku degradace papíru – jeho kyselosti. Dochází k neutralizaci, resp. inaktivaci v papíru přítomných kyselých látek (volných kyselin). Neutralizací kyselin dochází ke zrušení jejich katalytického účinku degradace (mechanizmem hydrolytických reakcí v kyselém prostředí) a k zastavení nebo alespoň k výraznému zpomalení či oddálení degradačního procesu rozpadání papíru.

Současně se díky použití hromadných technologií do papíru zavádí tzv. alkalická rezerva ve formě organických sloučenin (uhličitany), které obsahují vápník nebo hořčík. Alkalická rezerva vytváří „nárazník“ do budoucnosti, protože dohází k neutralizaci kyselin vznikajících v papíru následkem jeho přirozeného stárnutí, vlivem vzdušných polutantů (oxidy síry a dusíku a další degradační produkty) nebo absorbovaných z vnějšího okolí.

Neutralizaci kyselin zajišťuje odkyselovací (neutralizující) činidlo. Papír je tím chemicky stabilnější a zpomalí se či až zastaví jeho degradace.

Požadavky kladené na „ideální“ metodu hromadného odkyselování knihovních fondů jsou definovány následujícím způsobem:

— U neutralizovaných knih nesmí následkem tohoto procesu dojít k poškození či rozpadu vazby.

— Proces musí být aplikovatelný na všechny druhy papíru, resp. papíry obsažené v knihovním fondu NK ČR.

— Proces nesmí negativně ovlivňovat jakýkoliv druh materiálu použitý na knize. Vzhled knihy se nesmí změnit.

— Veškeré kyseliny musí být kompletně a trvale neutralizovány.

— Neutralizací musí být vytvořena v papíru alkalická rezerva ekvivalentní 2 % uhličitanu vápenatého – stanovení podle ISO 10716. Při odkyselování by se měl vytvořit v papíru nadbytek uhličitanů vápenatého nebo hořečnatého, které jsou pak schopny absorbovat plynné oxidy síry a dusíku nacházející se v atmosféře (jejich koncentrace např. v Barokním sále Klementina se průběžně proměřuje).

— Distribuce pH a alkalické rezervy musí být homogenní v celé knize a v materiálech knih. Stanovení např. atomovou absorpční spektrometrií EN ISO 7980:2000, podle Papiertechnische Stiftung (PTS) Nr. 30799. Průnik částic uhličitanů vápenatého nebo hořečnatého skrz materiály, resp. jejich vláknitou strukturou a odkyselení ve hmotě, nejen povrchově (bez bílých reziduí na povrchu materiálů).

— Hodnota pH papíru musí být mezi 7 a 8,5 (tolerance u hodně kyselých materiálů minimálně 6,5 až po 9,5 u méně kyselých materiálů) – stanovení hodnoty pH studeného vodného výluhu podle normy ČSN ISO 6588. Hodnoty pH vyšší než 9,5 naměřené na povrchu papíru mohou indikovat poškození pomocí alkalické hydrolýzy.

— Životnost neutralizovaného papíru (stanoveno testy urychleného stárnutí podle ČSN 50 0375, dnes spíše podle ISO 5630/1 a dále ISO 5630/3) by měla vzrůst ideálně pětinásobně.

— Mechanické vlastnosti materiálů knih by měly zůstat nezměněny, pokud dojde ke zlepšení, je to žádoucí. Stanovení různých mechanických vlastností referenčních vzorků podle norem, např. ISO 5626.

— Použité chemikálie nesmí být nebezpečné pro obsluhu, budoucí čtenáře a životní prostředí.

— Použité chemikálie musí být trvale neškodné pro veškeré součásti knihy.

Výběr technologie pro hromadné odkyselování periodik v NK ČR

Podle platných zákonů v České republice byla vypsána veřejná zakázka na hromadné odkyselení knihovních fondů. Vítězem se stala firma DocuSave, která zastupuje a v České republice nabízí technologii Papersave Swiss® v provozovně v německém městě Aschau.

Technologie Papersave Swiss je určena pro odkyselování jak knih, brožur, tak i jednotlivých listů papíru i v krabicích, kdy jsou knihy umístěny do kovových klecí (viz obr. dole). Jako odkyselovací látka se používají etanolát hořečnatý a titaničitý, nosným médiem je hexametyldisiloxan. Jedná se o komorový proces, kdy jsou knihy či další materiály ponořeny do roztoku po předsušení. Následně se knihy umístí do klimatizačních komor a zde setrvají několik týdnů.

V letech 2016–2019 bylo díky finanční podpoře Ministerstva kultury v rámci grantového programu Veřejné informační služby knihoven (VISK), konkrétně VISK 7, celkem odkyseleno několik tisíc knih. Průměrná hodnota pH povrchu před odkyselením knih se pohybovala okolo 3,5–4 a po odkyselení se dostala na hodnoty okolo 7,5–8, což je hodnota, při které je papír a jeho chemická struktura nejstabilnější. V roce 2019 jsme začali poprvé odkyselovat knihovní fondy ve větším množství díky zvýšené ministerské dotaci ve výši šesti milionů korun.

Registr odkyselených knih v České republice

Tento registr vznikl na základě požadavků Ministerstva kultury a „Komise k odkyselování knih“, jejíž členové jsou zástupci ministerstva, NK ČR a Moravské zemské knihovny v Brně (MZK). Jeho cílem je vytvoření prostoru, kde bude v ČR přehled o odkyselovaných knihách (jednotlivých exemplářích), aby byl nejprve odkyselen od každé knihy pouze jeden exemplář – čili registr by měl přispět k systémovosti odkyselování knih na území naší republiky. Prioritou je odkyselit na území ČR nejprve alespoň jeden exemplář určitého titulu; až poté lze odkyselovat i další exempláře. K tomuto účelu je potřeba sledovat fyzický stav stejných vydání konkrétních titulů napříč institucemi na území České republiky. Registr odkyselených knih slouží ke shrnutí řady informací na jednom místě. Jsou to volně přístupné informace jako např. evidence údajů o odkyselených exemplářích, informace o použitých technologiích odkyselení, o dosažených i původních hodnotách pH atd. Za základ pro Registr odkyselených knih v České republice je využita stávající infrastruktura Registru digitalizace. Systém navazuje na systematické průzkumy fyzického stavu novodobých knihovních fondů. Registr odkyselených knih je dostupný na http://odkyselovani.nkp.cz/.

Smyslem registru je také porovnání vlivu jednotlivých odkyselovacích technologií a jejich efektivnost z dlouhodobého hlediska na životnost exemplářů, a to především zachování alkalické rezervy a hodnoty pH.

Závěr

Díky zvýšené finanční podpoře Ministerstva kultury můžeme zasáhnout hromadně ve velkém objemu. Navíc se do odkyselování zapojili už i kolegové z dalších knihoven – MZK a Vědecké knihovny v Olomouci (VKOL); nyní začali s odkyselováním svých fondů i pracovníci Knihovny Umělecko-průmyslového muzea, Knihovny Národní galerie a Knihovny Národního muzea. Začali provádět i systematický průzkum fyzického stavu svých knihovních fondů, aby měli přehled, kolik kyselých knih mají ve fondech a jak je vybírat. Informovanost institucí uchovávajících knihovní a archivní dokumenty o problematice kyselých fondů je velmi dobrá. O této problematice se diskutuje na seminářích a konferencích a následně se i koná.

NK ČR vydala už několik metodik:

Příprava novodobých knihovních fondů na hromadné odkyselování a kontrola kvality odkyselení – kritéria výběru a proces zpracování nebo

Metodika průzkumu fyzického stavu novodobých knihovních fondů.

Dále byly vytvořeny platformy pro zpracování a přípravu novodobých knihovních fondů na odkyselování – databáze Průzkum fyzického stavuRegistr odkyselených knih v ČR.

Sluší se rovněž uvést, že práce na odkyselování knižních fondů a periodik vznikly v rámci výzkumného projektu rozvoje Národní knihovny České republiky jako výzkumné organizace (Institucionální podpora výzkumné organizace – DKRVO, Vývoj metodik ochrany, konzervace a restaurování knihovních fondů – historických i novodobých), který podporuje Ministerstvo kultury. Za to mu patří velký dík.

Jedno je ale zjevné: bez procesu odkyselení nebude možné některé knihy zachovat pro budoucí generace v originální podobě. Musí se však začít, dokud je to ještě možné!

Foto: archiv NK ČR

Použitá literatura:

— VÁVROVÁ, Petra, Jiří POLIŠENSKÝ, Pavel KOCOUREK a Hana SEDLISKÁ. Metodika průzkumu fyzického stavu novodobých knihovních fondů. Certifikovaná metodika. 2013. Dostupná z: https://www.nkp.cz/soubory/ostatni/Metodika_Pruzkum_novodobych_knihovnich_fondu_Vavrova_a_kol_2013.pdf.

— VÁVROVÁ, Petra, Jiří POLIŠENSKÝ, Pavel KOCOUREK, Hana SEDLISKÁ, Magda SOUČKOVÁ, Lucie PALÁNKOVÁ a Věra POSPÍŠILÍKOVÁ. Nový nástroj pro monitorování fyzického stavu knihovních fondů. Knihovna [online]. 2012, roč. 23, č. 2, s. 66–76 [cit. 2020-02-18]. ISSN 1801-3252. Dostupný z: http://oldknihovna.nkp.cz/knihovna122/vavrova.htm.

— VÁVROVÁ, Petra. Hromadné odkyselování periodik – novin a časopisů. Periodiká v minulosti a súčasnosti. Univerzitná knižnica v Bratislave. 2018, s. 296–300. ISBN: 978-80-89303-63-2.