Hlavní obsah stránky
PRVNÍ KNIHOVNÍ ZÁKON – 100 LET: Knihovna „U Studánky“ v Malých Svatoňovicích
HANA KOZÚBKOVÁ knihovna.malesvatonovice@seznam.cz
Naše vesnička Malé Svatoňovice, zvaná též Studánka, ležící na úpatí Jestřebích hor nebo také Brend, je proslavená zázračnou studánkou, sourozenci Čapkovými, doly, bledulkami, araukarity aj. a má docela bohatou historii. Zajímavá je i historie naší knihovny, ve které letos působím již dvanáctým rokem. Průběžně jsem po ní pátrala mezi čtenáři i staršími občany, ale bohužel bezvýsledně. Jeden odkazoval na druhého, a i když to byly opravdu starší ročníky, nikdo z nich si nic zásadního nepamatoval.
Nejvíce zmiňovali pana učitele Drahoňovského, který působil v 50. letech i jako knihovník a byl velice oblíbený mezi dětmi a občany. Jenže já chtěla pátrat hlouběji do historie. Následně mi nabídla spolupráci tehdejší kronikářka obce Markéta Pavlisová, která pracovala v okresním archivu v Trutnově, a pár základních, z mého pohledu důležitých informací dohledala, za což jsem jí vděčná. Střípky se začaly slepovat a my daly dohromady paměti od roku 1880, informace jsme doplnily dalšími dostupnými materiály.
Společnost se při zábavě 28. 10. 1880 usnesla založit čtenářský spolek a ustanovila svolat schůzi už na 4. 11. do místnosti zdejší nádražní restaurace (viz foto). Jako svolavatelé se na obě pozvání podepsali J. Svoboda, řídící učitel zdejší obecné školy české, a N. J. Nikolič, úředník dráhy, který se stal předsedou spolku. Odhlasovalo se odebírat periodika: Národní listy, Humoristické listy, Lumír, Šotek a čtvery noviny, časopisy v němčině. Dne 1. 12. 1880 pak čtenářský spolek zahájil činnost. Příspěvky byly stanoveny následovně: zápisné 50 kr. (krejcarů) a měsíční příspěvek 30 kr.
Na mimořádné valné hromadě 20. 1. 1881 bylo sděleno, že spolková místnost nevyhovuje, a spolek přesídlil do hostince č. p. 1 (viz foto). Důvodem přesídlení bylo nedorozumění s restauratérem p. Jindrou. Na další valné hromadě, konané již na nové adrese, předseda oznámil schválení stanov a oficiální název spolku Čtenářská beseda. V pamětní knize z let 1918–1938 je zmínka: Starého data je též knihovna místní „Čtenářské besedy“ založená r. 1887. Od r. 1920 byla sloučena s veřejnou obecní knihovnou. Obyvatelstvo naší obce pilně čte. Velikou službu vykonala „Čtenářská beseda“, která měla obsáhlou veřejnou knihovnu, nyní sloučenou ve velké obecní knihovně. V té době se začaly půjčovat české knihy.
Na schůzi výboru 14. 4. 1888 bylo smluveno, aby nečlenové platili za vypůjčení knih takto: za knihu do 100 stránek 1 kr., do 200 stránek 2 kr., přes 200 stránek 3 kr. Výbor zvolil jednohlasně Václava Pospíšila knihovníkem spolku-besedy.
Na valné hromadě Čtenářsko-zábavní besedy v Malých Svatoňovicích, která se konala dne 2. 2. 1905, byli do výboru zvoleni: Vojtěch Šandera – předseda, Jindřich Vlček – jednatel, Augustin Baudisch jun. – pokladní, Karel Kovařík – pomocný správce, František Teichmann – bez funkce, Josef Kafka – bez funkce.
V roce 1910 hoteliér Eduard Kohner daroval 5 K (rakouskouherská koruna) na školní knihovnu. Panskému hostinci č. p. 1 říkali Hotel a školní knihovna byla ve škole pod Klůčkem č. p. 58 (viz foto nahoře). Knihovna sloužila chudším dětem, které nemohly mít svou vlastní učebnici nebo knihu.
Valná hromada Čtenářsko-zábavní besedy konaná dne 18. 2. 1917 v Malých Svatoňovicích zvolila knihovníky A. Ludvíka, klempíře, a J. Petra, učitele. Zvolení bylo oznámeno c. k. okresnímu hejtmanství v Trutnově.
Ve Sborníku soudního okresu úpického Viléma Schreibera z roku 1929 bylo nalezeno: Obecní veřejná knihovna založena r. 1920, má 1134 svazky, 94 čtenáře. Za r. 1927 přečteno 1646 knih. Část knihovny náleží Čtenářské besedě. Knihovní rada: Antonín Blümel, řídící učitel ve výslužbě – předseda, Božena Slancová – jednatelka, Josef Bittner – pokladník, Jan Petr – knihovník; František Klimeš, Augustin Tomek – členové.
V roce 1935 byla v každé třídě měšťanské školy zavedena dětská čítárna, kde se doplňovaly časopisy: Naše republika, Malý čtenář, Mládí, Klas, Na kladském pomezí, Zora. Z pamětní knihy obce Malé Svatoňovice z let 1939–1945 (kronikář J. Kašpar) cituji: Veřejná knihovna čítá 1742 svazků. Založena byla r. 1921. Vede ji dlouhá léta řídící učitel A. V. Blümel (nastoupil 1. 4. 1896) a učitel Josef Drahoňovský. Čtenářů je 224 a nejhorlivějším je v obci Bohumír Mareček. Další zmínky o knihovně nalézáme až v roce 1957 (viz foto na 3. s. obálky).
Radostí je, že naše knihovna obklopená krásnou krajinou funguje dodnes a myslím, že tomu tak bude i v dalších letech a že najde své čtenáře i do budoucna.