MILOSLAV NIČ  nicmila@gmail.com

Stojíme na prahu nové průmyslové revoluce. Nebo spíše tato revoluce již začala, jen si lidé ještě plně neuvědomují, jak významné změny mohou v blízké budoucnosti očekávat. Nové technologie spojené s průmyslem 4.0 představují pro veřejné knihovny velkou hrozbu, ale i příležitost. Autor příspěvku je radním města Slaný.

Šanci uspět mají zejména knihovny, které si uvědomují, že jejich budoucnost je spjata s poskytováním služeb, kterých si jejich zřizovatel cení. Zaručeným receptem je sázka na rozvoj knihovny jako místa setkávání a zdroje cenných rad, tedy komunitního centra s přidanou hodnotou klasických i moderních knihovnických služeb. Ve Slaném máme velké štěstí, že pod vedením ředitelky Zoji Kučerové taková veřejná knihovna existuje, o čemž svědčí přes 300 akcí organizovaných knihovnou v roce 2018. Pokud jsou za knihovnu vidět výsledky, pak je příprava na budoucnost mnohem snazší.

Dovolte mi, abych se představil

Po minulých volbách jsem se stal slánským radním zodpovědným za činnost knihovny a v paní ředitelce jsem nalezl ideálního partnera pro smělé plány. Nikdy jsem nepatřil ke knihovnické komunitě, ale desítky let s knihovnami spolupracuji. Původním vzděláním jsem organický chemik s doktorátem z University of London, založil jsem studijní obor Chemická informatika na VŠCHT Praha, dvacet let se věnuji XML technologiím a dodnes je přednáším na Fakultě informačních technologií ČVUT. S bývalými studenty jsme založili firmu, která se úspěšně rozvíjí v oblastech vědecké informatiky, chemické legislativy a intelektuálního vlastnictví. Před pětadvaceti lety jsem začal spolupracovat s knihovnou a vydavatelstvím VŠCHT a o několik let později i s Národní technickou knihovnou. Patnáct let jsem také členem redakční rady Terminologické databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV).

Co předcházelo

Když jsem na podzim 2018 přišel za paní ředitelkou se svými představami o rozvoji naší knihovny, ve kterých padala slova jako průmysl 4.0, virtuální realita, 3D tisk nebo centrum vzdělávání pro všechny generace, nebyl jsem odkázán do patřičných mezí, které vytyčují stereotypy o knihovnících, ale naopak jsem se setkal s velkým porozuměním a spřízněnou myslí. Jedním z nápadů bylo uspořádat konferenci, na které by se sešli progresivní čeští knihovníci, zástupci akademické i soukromé sféry, ale také představitelé měst a společně se zamysleli nad rolí veřejných knihoven v nové době.

Společné zamyšlení ovšem nemá velký význam, pokud není součástí dlouhodobější koncepce. Praktickým cílem konference bylo zahájit cestu k podnikatelskému plánu pro české knihovnictví v oblasti průmyslu 4.0. V českém prostředí pojem podnikatelský plán často vyvolává nedorozumění, protože jej lidé vnímají jako pojem pocházející ze soukromého podnikání, který do veřejného sektoru nepatří. Podnikatelské plány však ve světě využívají všechny typy organizací – od velkých podniků po malé neziskovky – a samozřejmě i veřejnoprávní instituce typu knihoven.

Ve středu 16. října 2019 se vize stala realitou a do Slaného přijela stovka knihovníků, vysokoškolských pedagogů i starostů, aby se zúčastnili konference Knihovna – Pilíř 4.0 – role veřejných knihoven v průmyslu 4.0. Řečníky jsem předem vyzýval, aby se nebáli být kontroverzní, a s potěšením mohu konstatovat, že výzvu vyslyšeli.    

Krátce se zastavím u pojmu průmysl 4.0. Synergicky propojuje několik technologií, které se paralelně vyvíjely několik desetiletí a nyní v masovém měřítku přecházejí do praktického využití, tedy zejména umělou inteligenci, robotizaci a internet věcí. Očekávaný dopad průmyslu 4.0 je ale mnohem širší a neomezuje se na výrobu. Jeho nástup bude mít zásadní sociální dopady, protože způsobí velké změny ve struktuře zaměstnanosti, a tak ovlivní chod celé společnosti. Masový nástup internetu před dvaceti lety přinesl převratné změny, které nikdo nepředpokládal. Obdobná překvapení nás čekají i při nástupu průmyslu 4.0. Můžeme si být ale jistí, že knihovnictví bude zasaženo obzvláště hluboce.

Průběh konference

Od příštího měsíce začne v časopise Čtenář vycházet série článků zaměřených na různé oblasti, o kterých se na konferenci diskutovalo. V příspěvcích se budu věnovat jednotlivým tématům soustavně, a tak se nyní přidržím chronologického průběhu, který poslouží k úvodnímu představení některých myšlenek.

Konferenci zahájila Zoja Kučerová, ředitelka Knihovny V. Štecha ve Slaném a spoluorganizátorka konference, a po krátkém přivítání představila moderátora konference, Jaroslava Císaře, šéfredaktora časopisu Čtenář. Na ni s přivítáním navázal Martin Hrabánek, starosta Slaného, který na sebe prozradil, že v knihovně vyrůstal, protože jeho maminka byla knihovnice. Posledním vítajícím jsem byl já, a abych dostál své výzvě k nastolení kontroverzních témat, vystoupil jsem s tezí, že díky společenskému a technologickému pokroku nereformované veřejné knihovny mohou do deseti let z měst zmizet.

— Popis situace

Prvním řečníkem byl Vít Richter, ředitel Knihovnického institutu Národní knihovny ČR a staronový předseda Ústřední knihovnické rady. Ve své přednášce ukázal, jak se během let mění role knihoven, jak některé její role zanikají a objevují se nové. Upozornil, že stejné procesy probíhají i nyní, ale že je možné počítat s několika konstantami. Lidé budou i v budoucnu číst, celý život se budou vzdělávat, budou mít potřebu žít ve fyzickém světě a setkávat se. Svět informací bude mohutnější a složitější. Smysl knihovny jako poskytovatele informací bude klesat a stoupat její význam jako instituce sociální a jako instituce podporující vzdělávání a v této podobě se knihovny o budoucnost obávat nemusejí.

Richard Papík, vysokoškolský pedagog a informační specialista, zastával názor, že síť knihoven přináší naději jako obrana společnosti proti nerovnosti. Přístup k informacím je zásadním ekonomickým faktorem a svým zprostředkováním informací každému ovlivňují knihovny konkurenceschopnost státu. Příliš se měnit nemusejí a měly by se držet osvědčeného přístupu.

Vedoucí městské knihovny v Roztokách Michal Špaček přinesl pohled z malé městské knihovny. Když má knihovna dva zaměstnance, musí její zaměstnanci dělat všechno. Každá práce, kterou převezme stroj, ušetří čas na opravdu důležité věci, které stroj dělat nemůže. Knihovny se musejí přizpůsobit světu, ale také si mohou vychovat uživatele, kteří dokážou plně využívat nabízených služeb. Knihovny nabízejí vzácný prostor pro dnešní děti, kde jejich aktivity neřídí dospělý, p

Martin Svoboda, ředitel Národní technické knihovny (NTK), přiblížil genezi nových rolí NTK a zdůraznil rychlost změn. Před deseti lety měly VŠCHT Praha a Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd ČR vlastní knihovny, dnes jsou obě součástí NTK a o výhodnosti spolupráce nikdo nepochybuje. Tehdejší Státní technická knihovna zela prázdnotou, nová budova NTK praská ve švech. Knihovna by měla hlavně sloužit, a na tom není nic špatného. Knihovny jsou jediným organizovaným poskytovatelem celoživotního vzdělávání a jejich role bude dále stoupat.

Petra Martincová, koordinátorka 3D tisku v Městské knihovně v Praze, představila, jakou roli mohou hrát veřejné knihovny při přiblížení moderních technologií. O služby 3D tiskárny je značný zájem. Na základě získaných zkušeností knihovna plánuje tuto aktivitu výrazně rozšířit.

Martin Bukáček, ředitel vztahů se školami a komunitní šaman česko-amerických firem Corinth a Lifeliqe, představil spolupráci komerčního a veřejného sektoru v oblasti virtuální reality. Původně české společnosti zatím spolupracují se školami a knihovnami v USA, kde dosáhly značných úspěchů. Uzavřely smlouvu se státem Nevada, díky které čtenáři ze všech veřejných knihoven státu získali přístup zdarma k více než tisíci virtuálních modelů z oblasti přírodních věd, fyzikou počínaje a lidským tělem konče. O spolupráci se nyní snaží i v Čechách.

Jakub Klímek působí jako expert na otevřená a propojená data na Ministerstvu vnitra ČR a podílí se na rozvoji portálu https://data.gov.cz/, kde se oficiálně zpřístupňují otevřená data z veřejných zdrojů. Velkým problémem těchto dat jsou nekvalitní metadata. Právě spolupráce s knihovnickou komunitou by významně napomohla zvýšit jejich využitelnost. Přednášející doufá, že se takovou spolupráci podaří navázat.

— Marketing

Rut Bízková, bývalá předsedkyně Technologické agentury České republiky a ministryně životního prostředí, je v současnosti hlavní řešitelkou projektu Strategický rámec Svazu měst a obcí v oblasti Smart City. Projekt se chýlí ke konci a vychází z něj pozitivní zpráva: knihovny jsou potřeba, zejména v roli komunitního centra. Její příspěvek zařadil knihovny do mnohem širších souvislostí, a to nejen v tematickém, ale i časovému horizontu. I pro knihovny platí: nemyslete jen na současnost a blízkou budoucnost, ale i na to, co bude za nějakou chvíli.

Jiří Jirát, vedoucí oddělení licenční jednotky projektu CzechELib, se podělil o své zkušenosti vysokoškolského pedagoga na technické univerzitě. Základní branou studentů do světa informací je Google, a to se týká i informačních zdrojů, které nabízí knihovna. Studenti i přes veškerou snahu pedagoga nevyužívají katalogy knihoven – jakkoliv propojené. Pokud zdroj na Google najdou, rádi ho použijí, je ovšem náročné jim nějak zprostředkovat, že ho přináší právě knihovna, a to s nemalými finančními náklady.

Linda Jansová, šéfredaktorka Bulletinu SKIP, zdůraznila, že pokud chtějí knihovníci nejen přežít, ale i prosperovat, nesmějí zapomínat na rozvoj moderních technologií, a k nim bezesporu patří sémantický web. Jedním z nejvýznamnějších projektů v oblasti sémantického webu jsou Wikidata. Úspěšně se do nich daří zakomponovat českou TDKIV. Zapojení knihoven do sémantického webu výrazně zvyšuje jejich viditelnost.

Tomáš Štefek z Kabinetu informačních studií a knihovnictví (KISK) na Masarykově univerzitě v Brně hovořil o vzdělávání budoucích knihovníků. Do knihoven míří maximálně 10–15 % absolventů oboru, tj. okolo sedmi lidí ročně. Jsou potřeba více „dělníci“, nebo „inovátoři“? KISK se zaměřuje v bakalářském oboru na přípravu dělníků, tedy pracovníků ovládajících knihovnické dovednosti, zatímco v magisterském oboru na výchovu inovátorů. Absolventi magisterského oboru však v drtivé většině případů do knihoven nakonec nenastupují…

Starosta Slaného Martin Hrabánek zdůraznil, jak je pro Slaný knihovna důležitá, a zmínil, že Slaný má radního pověřeného jednak metodickým vedením knihovny, jednak přípravou na průmysl 4.0, tedy mne. Město chystá rekonstrukci významné památky – Okresního domu, kam se v budoucnosti knihovna přestěhuje.

— Management a organizace

Starosta Kolína Michael Kašpar přiblížil řadu aktivit v konceptu „smart city“, ve kterém Kolín dosáhl významných úspěchů, a to i v mezinárodním měřítku. V Kolíně je knihovna nejen centrem vzdělávání a mezigeneračního setkávání, ale také provozuje městské informační centrum. Knihovnu trápí nedostatek prostor, který by mělo město krátkodobě vylepšit revitalizací veřejného prostoru za současnou budovou. V dlouhodobém měřítku deseti let plánuje Kolín výstavbu nové knihovny; příští rok proběhne architektonická soutěž na její projekt.

Věslav Michalík, starosta Dolních Břežan, vyprávěl, jak před měsícem otevřeli místní knihovnu, připomínající spíš velký obývací pokoj vybavený pohovkami a židlemi než veřejnou instituci. Ačkoliv v Břežanech funguje knihovna teprve měsíc, žáci základní školy nyní soutěží o to, kdo bude v knihovně první a zabere nejlepší místa. Dolní Břežany se za poslední desetiletí změnily k nepoznání. V blízkém okolí vzniklo několik celosvětově významných vědeckých center a tento překotný rozvoj se podařilo úspěšně zvládnout.

— Finanční plán

Tomáš Řehák, ředitel Městské knihovny v Praze (MKP), se zaměřil na finance. Žádná knihovna si na sebe nevydělá, přesto se knihovny vyplácejí. MKP za každou investovanou korunu vyprodukuje čtyři koruny služeb a na finanční argumenty zřizovatelé knihoven slyší. Knihovny musejí zvyšovat svoji efektivnost, ale ne tím, že budou škrtit výdaje, ale tím, že budou hledat nové příležitosti, které souvisejí s těžištěm jejich služeb.

Závěr

Do mé reflexe akce se mnohé z přednášek nevešlo a vůbec jsem nezmínil následné diskuze, které byly velmi podnětné a přinesly několik nových témat. Jak už ale uvádím výše, k řadě z nich se vrátím v následujících měsících. Ve chvílích, kdy píšu tyto řádky, dokončuje Jiří Husník z regionální televize Slaný TV záznam z průběhu konference, kterou zachytil na několika kamerách. Záznamy přednášek i diskuzí naleznete na stránkách konference http://www.pilir4.info/.

Po jejím skončení se nám dostalo několika pozitivních ohlasů od účastníků, kteří oceňovali nestandardní složení přednášejících, různorodost témat i živost diskuzí. Povzbuzeni odezvou jsme se rozhodli v tradici pořádání obdobné nestandardní konference pokračovat a ještě posílit roli zástupců vně knihovnické komunity. Doufám, že mnohé čtenáře tohoto příspěvku budu mít příležitost příští rok ve Slaném přivítat.

Pozn. red.: Osobní reflexe přímého účastníka konference v následujícím článku na s. 10–11.