JAROSLAV CÍSAŘ  ctenar@svkkl.cz

Lubomír Zaorálek byl na konci srpna 2019 jmenován novým ministrem kultury. Nepsaná stodenní lhůta ve funkci tedy uplynula, a tak mu redakce časopisu Čtenář položila otázky týkající se především oblasti knihovnictví. Kulturní veřejnost od nového ministra právem očekávala stabilizaci resortu a nápravu kontroverzních kroků jeho předchůdce Antonína Staňka. V případě Ústřední knihovnické rady byla již náprava zjednána. Vedle toho si nový ministr a zkušený politik sám vytkl za cíl zlepšit platovou situaci pracovníků v kultuře.   

Blahopřeji ke jmenování do nové funkce. Byť je resort kultury zdánlivě snadnou a poklidnou oblastí, opak je asi pravdou… Četl jsem v poslední době několik vašich vyjádření, ve kterých jste si stýskal nad současným chodem ministerstva a prací jeho úředníků. Jaké kroky ke zlepšení tohoto stavu hodláte učinit? 

Ministerstvo kultury si zvyklo na to, že je na chvostu, že je outsider v porovnání s ostatními ministerstvy. Má po všech těch letech malou prestiž. Bohužel. Ke zlepšení chodu úřadu neexistuje snadná cesta. Ministerstvo si nejprve musí projít zápasem o uznání a v tomto zápase musí uspět. Pak teprve si lidé, kteří v něm pracují, plně uvědomí, že není žádná ostuda v něm pracovat – a že je důležité pro něj pracovat. Byl bych rád, aby pode mnou ministerstvo nakročilo k tomu, stát se ministerstvem „silovým“. Vždyť s čím můžeme ve světě uspět? Není to film, literatura, hudba?

Budu se striktně držet oblasti knihoven, kde podle mě už řadu let dříme několik palčivých problémů k řešení. Začnu asi tím největším a nejviditelnějším, rekonstrukcí Klementina a novou stavbou Národní knihovny ČR. Rekonstrukce Klementina je po deseti letech sotva v polovině. Potvrzuje se, že národní kulturní památku nelze proměnit na národní knihovnu 21. století. Jak bude ministerstvo dále postupovat? Uvažujete o novostavbě pro tuto knihovnu?

Otázka nové budovy pro Národní knihovnu ČR se objevuje periodicky již od druhé poloviny 19. století. Rád bych její řešení otevřel i na vládní úrovni. Ostatně i stávající státní kulturní politika pamatovala na to, že je třeba vyhodnotit efektivitu revitalizace Klementina a depozitářů Národní knihovny ČR a ověřit otázku výstavby nové budovy. V průběhu probíhajících rozsáhlých investičních akcí, tj. revitalizace Klementina plus rekonstrukce a výstavby depozitářů v Hostivaři, se ukazuje, jak je obtížné sladit nároky památkové péče s odpovídajícími podmínkami poskytování moderních knihovnických služeb.

Národní knihovna ČR se dostala do nebezpečně podobného krizového stavu jako na počátku devadesátých let minulého století. Devět set tisíc svazků nově pořízených knih i starších fondů je dnes po zpracování uloženo v bednách, a tak nedostupných. Když odhlédnu od obrovské ekonomické ztráty, případnými přístavbami dalších a dalších depozitářů při existující konzervační funkci Národní knihovny ČR se zásadní problém nevyřeší…

Viz předchozí odpověď. Byť je řešení otázky novostavby otázkou budoucnosti, jako optimální vidím pro Národní knihovnu trojúhelník lokací: Klementinum jako kulturně společenské centrum + nová budova s fondy domácí i zahraniční literatury + depozitáře v Hostivaři jako centrum péče o novodobé knihovní fondy, sloužící knihovnám celého systému.

V posledních desetiletích vzniká stále větší množství elektronických knih a časopisů, internet se stal mohutným informačním zdrojem. Národní knihovna už více než deset let usiluje o novelizaci legislativy povinného výtisku, aby se cíleně shromažďovaly, zpracovávaly a uchovávaly digitální dokumenty. Nyní je konečně připravena tzv. trojnovela, která by měla přinést legislativní řešení. Vnímáte to jako prioritu?

Ano, samozřejmě tak připravenou novelizaci plně vnímám. Obdobný návrh byl zpracován již před třemi lety, vláda jej schválila v lednu 2017, ale již nestihl projít celým legislativním procesem. Současný návrh zahrnuje novelizaci tří právních předpisů, a sice knihovního zákona, zákona o neperiodických publikacích a tiskového zákona, který v roce 2017 nebyl zahrnut. Ten nyní schválila vláda. Je výsledkem konsensu vlastně tří stran: Ministerstva kultury, knihoven a vydavatelské obce. Je to křehký konsensus, ale podařilo se jej dosáhnout. Pokud legislativní proces půjde dobře, a věřím, že půjde, pak vybrané knihovny budou získávat elektronické dokumenty, budou je uchovávat a budou je též zpřístupňovat, byť prozatím v omezené míře.

Dlouhodobou prioritou Ministerstva kultury je ochrana kulturních památek. Digitální dokumenty jsou nedílnou součástí kulturního a vědeckého dědictví a jeho význam stále roste. Národní knihovna nemá vybudovanou technickou infrastrukturu pro příjem a dlouhodobé uchování digitálních dokumentů, chybí personální kapacity. Dostane se tato oblast také mezi priority vašeho ministerstva?

Význam digitálních dokumentů plně vnímám. Vznešeně řečeno, tyto dokumenty jsou nedílnou součástí kulturního dědictví a knihovny musí mít právní nástroj, jak tyto dokumenty získávat, uchovávat a též zpřístupňovat. To si samozřejmě vyžádá určité náklady. V odpovědi na předchozí otázku jsem hovořil o elektronických publikacích, o jejich uchovávání a zpřístupňování. Věřím, že se podaří navýšit rozpočtové prostředky Ministerstva kultury s určením právě pro naplnění tzv. trojnovely tak, aby nová právní úprava byla plně funkční. Nemyslím samozřejmě funkčnost ve smyslu právním, ale funkčnost ve smyslu technickém: aby Národní knihovna byla vybavena po stránce technické i po stránce personální.

Budoucnost veřejných knihoven spočívá v rozšíření jejich funkcí jako informačních, vzdělávacích, kulturních a komunitních center. Z tohoto hlediska je nezbytné investovat do modernizace a rozšíření jejich prostor a do výstavby nových knihoven. V současné době se připravují priority pro využití strukturálních fondů EU. Bude ministerstvo usilovat o to, aby se také knihovny mohly ucházet o tuto podporu?

 V současné době probíhá příprava programového období 2021–2027 a ve fázi připomínek členů přípravného výboru Integrovaného regionálního operačního programu 2021–2027 je programový dokument Integrovaného regionálního operačního programu 2021–2027, kde je podpora oblasti knihoven řešena ve Specifickém cíli 5.2: Podpora integrovaného, sociálního, hospodářského a environmentálního rozvoje a kulturního dědictví, cestovního ruchu a bezpečnosti v městských oblastech především podporou ve formě modernizace péče o knihovní fondy, technického zázemí a doprovodných informačních služeb. Mezi podporované aktivity směřující k naplnění tohoto cíle patří revitalizace, odborná infrastruktura a vybavení pro činnost kulturních památek, muzeí a knihoven přispívající k ochraně kulturního dědictví – revitalizace památek, expozice, depozitáře, technická zázemí, návštěvnická centra, restaurování, vybavení pro konzervaci a restaurování, evidence a dokumentace sbírkových fondů, včetně zařízení pro digitalizaci a aplikační software a další. Ministerstvo kultury spolupracuje s Ministerstvem pro místní rozvoj a usiluje o to, aby byla mimo jiné oblast knihoven podporována; např. jsme pro Ministerstvo pro místní rozvoj zpracovali seznam základních knihoven se specializovaným fondem a „překvalifikovaných“ knihoven z jiných kategorií jakožto potenciálních příjemců budoucích výzev. Bohužel, specifický cíl 5.2 není pro programové období 2021–2027 prioritou, aktuálně plánovaná alokace je pouhých 7 % celkové alokace Integrovaného regionálního operačního programu. Nicméně upřednostňování aktivit a finanční alokace je stále předmětem vyjednávání.

Veřejné knihovny jsou přirozenou součástí vzdělávacího systému, spolupracují se školami a jsou nenahraditelné v podpoře čtenářské gramotnosti. Současně tvoří rozsáhlou síť, která nabízí různé formy neformálního vzdělávání. Dlouhodobě se ale nedaří navázat spolupráci mezi Ministerstvem kultury a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). Budete usilovat o to, aby vznikla platforma pro vzájemnou spolupráci?  

Zdá se, že se začíná blýskat na lepší časy. Loni vznikla expertní skupina, jejímiž členy jsou zástupci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstva kultury a Unie zaměstnavatelských svazů. Tato expertní skupina by se právě touto informační a koordinační platformou mezi oběma rezorty mohla stát, neboť se zabývá spoluprací škol, školských zařízení a knihoven, také muzeí, galerií či oblastí živého umění a aktuálním tématem čtenářské, informační a mediální gramotnosti. V jejím rámci bude Ministerstvo kultury usilovat o změnu dlouhodobého pohledu MŠMT na knihovny, o to, aby byly konečně akceptovány jako instituce poskytující neformální a celoživotní vzdělávání. Knihovnám by se tím otevřely možnosti financování v rámci připravovaných operačních programů MŠMT (strukturálních fondů) na následující období. K dalším námětům, jimiž by bylo vhodné se zabývat, patří např. problematika přístupu k elektronickým informačním zdrojům v rámci CzechELib, systému pro jejich nákup a zpřístupňování, který je určen vysokým školám, ústavům Akademie věd ČR, ale i knihovnám. Platforma by rovněž mohla sloužit pro identifikování potřeb na vytvoření nových dotačních programů v oblasti meziresortní spolupráce. Např. Svaz českých knihkupců a nakladatelů navrhuje zavedení zvláštního dotačního titulu MŠMT na podporu vydávání edukativních knih pro děti a mládež a projektu na podporu nákupů knih do školních knihoven – podobně jako v gesci Ministerstva kultury existují projekty Česká knihovna nebo Doplňování cizojazyčné literatury do fondů knihoven.  

Ministerstvo kultury uděluje v současnosti rozmanité granty na podporu činnosti knihoven, ostatně i časopis Čtenář vychází s podporou vašeho ministerstva. Chystáte v této oblasti nějaké změny nebo inovace? 

Ministerstvo kultury každoročně vyhodnocuje připomínky odborné veřejnosti, z nichž vychází při úpravách dotačních programů. Stejně tak je tomu v oblasti literatury a knihoven. Pokud jde o program Veřejné informační služby knihoven (VISK), v posledních letech dochází k zásadnější proměně jeho podprogramu VISK 2 – Mimoškolní vzdělávání knihovníků. Již v letošním roce byl podprogram rozšířen o podporu rozvoje digitálních kompetencí v knihovnách a velmi potřebnou oblast rekvalifikačního vzdělávání podle Národní soustavy kvalifikací (NSK). Od příštího roku bude VISK 2 obohacen o podporu práce s volně dostupnými softwarovými nástroji, kurzy určené na prohlubování odborných způsobilostí podle NSK, kurzy pedagogického minima pro knihovníky a lektorské a prezentační dovednosti. V souvislosti s připravovanou aktualizací Koncepce rozvoje knihoven v ČR na léta 2021–2027, která postaví před knihovny nové úkoly, bude pravděpodobně čekat celý program VISK větší revize, která se možná promítne i do nového rozdělení tematických podprogramů. Grantový okruh Knihovna 21. století je standardně zaměřen na podporu práce s národnostními menšinami a integraci cizinců, na všeobecnou dostupnost knihovnických služeb pro občany se zdravotním postižením a kulturní, výchovnou a vzdělávací činnost v knihovnách. Od roku 2020 zde bude nově umožněna podpora open air akcí v rámci práce s národnostními menšinami, podpora kulturních aktivit pro občany se zdravotním postižením, projektů pro seniory a akcí spojených s regionální historií.

V současnosti veřejnost vnímá potřebu zastřešení akcí na podporu čtenářské gramotnosti a čtení a jejich koordinace. Ministerstvo kultury podporuje dlouhodobě rozvoj čtenářství právě prostřednictvím Knihovny 21. století nebo v rámci jiných dotačních titulů; jde například o akce Celé Česko čte dětem, Rosteme s knihou aj. Národní knihovna ČR za podpory Ministerstva kultury pravidelně provádí reprezentativní čtenářské průzkumy. Naposledy byl v roce 2017 s dotační podporou podprogramu VISK 1 uskutečněn rozsáhlý sociologický průzkum četby u dětí a mládeže, o rok později sociologický čtenářský průzkum dospělé populace. V dlouhodobějším horizontu lze uvažovat o vytvoření nového národního programu podpory čtenářství, vše bude samozřejmě záležet na rozpočtových možnostech našeho ministerstva. Rozpracování záměru včetně možných finančních dopadů a příprava programu by tak mohly být diskutovány právě v rámci již zmíněné expertní skupiny, neboť toto téma přísluší stejnou měrou jak Ministerstvu kultury, tak MŠMT.

Nedávno jste v České televizi vyjádřil názor, že platy pracovníků v kultuře jsou na nízké úrovni, což se týká v neposlední řadě i pracovníků knihoven. Jakou navrhujete cestu či strategii, aby se narovnala i tato nesrovnalost?  

Vláda přijala vládní nařízení, kterým se od 1. ledna zvyšují platy zaměstnanců ve veřejné správě, tedy i knihovníkům, pracovníkům divadel nebo hudebníkům, jinými slovy – těm nejhůře placeným zaměstnancům v kulturních zařízeních. Jde o částku 1500 korun, ale v souvislosti se zrušením tabulek se bude reálné navýšení pohybovat mezi dvěma a dvěma a půl tisíci korun. Chtěl bych tyto špatně placené profese, které často vykonávají absolventi vysokých škol, postupně dostat na úroveň učitelů. To je ale cíl, nepůjde to ze dne na den. 

Uvažujete o tom, že budete spolupracovat s profesními knihovnickými organizacemi (SKIP, SDRUK) a s Ústřední knihovnickou radou při určování bolavých míst oboru a navrhování jejich řešení? Knihovny jsou zvláště v regionech mnohdy jedinými kulturními institucemi a postupně se mění v souladu s vývojem v zahraničí na komunitní centra…        

Samozřejmě očekávám, že Ústřední knihovnická rada jako můj poradní orgán mi bude nápomocna při identifikování „bolavých míst“ knihovnictví, jak to ostatně vyplývá z jejích stanov, které jsem aktualizoval počátkem září minulého roku. A nejen při identifikování, ale zejména při návrzích možných řešení. Předpokládám, že se tyto návrhy promítnou do výše zmíněné aktualizace Koncepce rozvoje knihoven v ČR na léta 2021–2027. Co se týče dalších profesních organizací, jejich předsedové jsou členy Ústřední knihovnické rady, tudíž jejím prostřednictvím bude, přepokládám, probíhat i tato spolupráce.

Pane ministře, děkuji vám za rozhovor. Držím vám palce, aby se podařilo uskutečnit náročné, ambiciózní a sympatické cíle, které jste si předsevzal. Předpokládám, že vám v tom knihovnická veřejnost bude nápomocna.