Hlavní obsah stránky

OD REDAKČNÍHO STOLU

Rozloučení na uvítanou

Hledím na sloupeček čísel posledních dvou ročníků časopisu, a tak jsem si neodpustil použít tento protimluv. Koncem předminulého roku jsem se mentálně rozloučil se stým výročím vzniku Československa a sedmdesátým ročníkem Čtenáře; loni jsem se pro změnu za pomoci mnohých z vás pustil do připomenutí stého výročí vydání prvního knihovního zákona u nás. I to ale bude mít už v dohledné době svůj konec – v březnu (po Královéhradeckém kraji přijdou ještě na řadu Karlovarský a Pardubický...). Ze srdce mi spadl kámen, když jsem koncem minulého roku obdržel poslední příspěvky a poslední výlovy historických fotek z obecních kronik a archivů. Bez vašeho přičinění by se rozhodně takový chvályhodný projekt nepodařilo dotáhnout do konce. Ještě jednou díky všem, kteří přiložili pomocnou ruku!

Už v létě 2019 jsem však přemítal, čím navázat, a to nejlépe úplným protikladem. S pomocí redakční rady postupně vykrystalizoval projekt představování novostaveb a nově rekonstruovaných budov pro knihovny, které u nás vznikly za poslední desetiletí. Tipy mi i za přispění Metodického centra pro rekonstrukci a výstavbu knihoven při MZK utěšeně přibývaly, takže rubrika pokryje i rok 2021… Na tomto místě však zdůrazňuji, že nic není definitivně stanoveno, a tak uvítám i další upozornění na nové krásné a účelné budovy knihoven, jež postupně ozdobí obálky dalších čísel Čtenáře… Jen jsem si k tomu ještě načrtl podpůrnou osnovu, aby všechny příspěvky měly určitou srovnatelnou strukturu. Osobní zkušenosti a specifika, za kterých se o daných stavbách či rekonstrukcích rozhodlo, jak vznikaly, co patřilo k doprovodným jevům aj., budou jen těmi pověstnými třešinkami na dortu 72. a 73. ročníku časopisu.

Už mi mnoho místa k představení obsahu čísla nezbývá, ale přesto zvýrazním alespoň inspirační texty: vytvoření poradenského a edukačního centra pro neformální vzdělávání, knihovny jako pilíř průmyslu 4.0 a nová směrnice EU a možnosti knihoven pracovat s novými médii jistě ovlivní činnost knihoven v nejbližší budoucnosti. Poprvé za dobu existence časopisu se na jeho stránkách objevuje rozhovor s ministrem kultury.

Loučení s jedním nastartovaným úkolem a zahájení nového provází snad celou moji dosavadní profesní kariéru. A vždy mě to znovu nakoplo a obohatilo. Doufám, že se opět rádi začtete do stránek časopisu i během kulatého letopočtu 2020, kdy si budeme mj. připomínat i výročí Karla Čapka, Boženy Němcové, Karla Jaromíra Erbena, Oty Pavla nebo Jana Ámose Komenského, abych se aspoň na chvíli vrátil ke klasické náplni knihovnické práce…

JAROSLAV CÍSAŘ