Hlavní obsah stránky

PRVNÍ KNIHOVNÍ ZÁKON – 100 LET: Od Městské veřejné knihovny Havlíčkovy ke Krajské knihovně Vysočiny

JANA FIALOVÁ fialova@kkvysociny.cz

IVANA ŠTROSSOVÁ strossova@kkvysociny.cz

První knihovní zákon z roku 1919 znamenal pro knihovnictví v Československu velký zlom; obrovský vliv a dopad měl i na rozvoj knihoven na Vysočině. Mnoho knihoven vzniklo, mnohým již existujícím zákon pomohl v rozvoji další činnosti. To byl i případ knihovny v Havlíčkově, tehdy Německém Brodě.

Jak vše začalo

Na Štědrý den roku 1894 se akademický spolek Barák na své výborové schůzi rozhodl založit městskou veřejnou knihovnu. Tento čin vnímali jeho členové jako účinný prostředek národního uvědomění. Významným propagátorem této myšlenky byl svého času i Karel Havlíček Borovský, jehož jméno knihovna s drobnými obměnami dlouhou dobu nesla. Přes velké úsilí i nadšení členů akademického spolku nebyl nápad vytvořit veřejnou knihovnu přijímán jen pozitivně a bylo nutné překonat mnoho překážek: Hned druhého dne totiž usnesli se akademici na pevném cíli: Zahajme akci o veřejnou lidovou knihovnu Havlíčkovu. Netušili mladí nadšenci, co překážek zatarasí jim cestu, s jakou zabedněností se setkají a hlavně – co energie pojme tento velkolepý nápad. (Akademický kolektiv v Německém Brodě. Hlasy z Posázaví, 19. 9. 1930)
Koncem roku 1896 měla knihovna 650 svazků knih, 1170 zaznamenaných výpůjček a začala řešit snad odvěký problém všech knihoven – nedostatek prostoru. Neutěšené podmínky nakonec roku 1902 vyústily v uzavření knihovny, což se setkalo s odporem veřejnosti. Kauza městské knihovny také hojně plnila stránky novin. V roce 1903 na základě mnoha stížností poskytla městská rada novou místnost, která sice nebyla v mnohém vyhovující, činnost knihovny však mohla být po více než roce obnovena. Komplikace bohužel pokračovaly i nadále, tentokrát kvůli nedořešeným majetkoprávním vztahům ke knižním a peněžním darům jednotlivých korporací. Nakonec byl v roce 1905 přijat návrh na založení kuratoria a knihovna se dostala pod správu města jako Městská veřejná knihovna Havlíčkova. Ve stejném roce byla také podána žádost o zřízení veřejné lidové čítárny v Německém Brodě. Řešení bylo více než jednoduché – čítárna se stala součástí služeb právě knihovny.

Pokud jde o financování veřejné městské knihovny v té době, příspěvky na její chod poskytovalo nejen město, ale i jednotlivé korporace a úřady fungující v Německém Brodě. Výše příspěvku se pohybovala okolo 20 korun.

Po přijetí zákona

Přijetí knihovnického zákona v roce 1919 mělo velmi pozitivní vliv na činnost a chod knihovny; jednak byly stanoveny základní povinnosti obcí pro financování, fungování a spravování veřejných knihoven, jednak kvalifikační předpoklady pro práci samotného knihovníka. V souladu s tímto zákonem byla ustavena první knihovní rada a samotná knihovna získala nové prostory, které byly (právě podle pokynů knihovní rady) vybaveny a zařízeny tak, aby byly vhodné pro činnost veřejné knihovny a čítárny. Pod vedením již profesionálního knihovníka došlo k rozsáhlé reorganizaci knihovních fondů a zavedení odborné knihovnické techniky při zpracování i půjčování knihovních fondů.

Ve 30. letech se knihovna dostala do poněkud složité situace. Prostory už opět nebyly dostačující a stejně tak ani finanční částky nedokázaly pokrýt veškeré náklady na její provoz, nákup nových knih a mzdu knihovnice. Knihovní rada tak často musela připomínat městskému úřadu jeho povinnosti, přičemž se při tom mohla opřít právě o knihovní zákon.

Roky válečné probíhaly ve znamení výrazného snížení finančních dotací. Kupovat nové knihy v českém jazyce tak bylo prakticky nemožné, mnohé také musely být z fondu vyřazeny. V roce 1941 vyšla vyhláška o zákazu půjčování knih obyvatelům židovského původu. Od roku 1944 došlo k omezení výpůjční doby, doplňování fondu bylo minimální. Přes všechny tyto stinné stránky zájem čtenářů neupadal, právě naopak.

Po druhé světové válce

Na růžích neměla knihovna ustláno ani v poválečném období, nevyjasněných bylo mnoho otázek – financování chodu knihovny, personální změny, nedostatečně vybavený knihovní fond, nevhodné umístění atd. K lepšímu se celá situace obrátila až v 70. letech. Tou dobou už platil druhý knihovní zákon a knihovna kromě městské přebrala také funkci okresní. V roce 1974 se tak Okresní knihovna v Havlíčkově Brodě přestěhovala (už poněkolikáté!) do nových prostor budovy Staré radnice (tady sídlí dodnes) a zařadila se mezi nejmodernější okresní knihovny tehdejší Československé socialistické republiky.

Devadesátá léta byla v mnoha ohledech zlomová. Největším milníkem bylo zavedení výpočetní techniky, která usnadnila, urychlila, rozšířila a zkvalitnila veškeré poskytované služby. Zprovozněn byl automatizovaný knihovnický systém LANius, čtenáři poprvé měli možnost využít počítače s přístupem na internet, později přibyla také internetová stanice se speciálním softwarem pro nevidomé.

Z okresní knihovny krajskou

Další velký okamžik v historii knihovny představoval rok 2002. Tehdy se na základě usnesení vlády ČR z roku 2001 stala z Okresní knihovny v Havlíčkově Brodě Krajskou knihovnou Vysočiny. Převzala na sebe funkci metodického střediska pro celý kraj, začala s realizací nových projektů (např. Univerzity volného času, která za stále se zvětšujícího zájmu ze strany posluchačů pokračuje dodnes), otevřela nová oddělení specializovaných služeb a m-centrum – multimediální centrum, které nabízí množství nových služeb a aktivit v rámci jednoho oddělení, zrekonstruovala dětské oddělení a oddělení pro dospělé čtenáře. Jako v minulosti již mnohokrát i v této době se knihovna začala znovu potýkat s akutním nedostatkem prostoru.

Navzdory všem překážkám a potížím Zastupitelstvo Kraje Vysočina rozhodlo v roce 2016 o uzavření smlouvy na spolufinancování stavby nové budovy knihovny s městem Havlíčkův Brod. Krátce poté započaly práce na projektu samotné výstavby. V únoru 2018 vypsal Kraj Vysočina veřejnou zakázku na stavbu nové budovy Krajské knihovny Vysočiny. Samotná stavba pak byla slavnostně zahájena 20. 8. 2018. V současnosti práce na stavbě pokračují, dokončeny by měly být v průběhu roku 2020. Knihovna se tak po více než 125 letech své existence snad konečně dočká vlastních prostor.