Hlavní obsah stránky

UDÁLOSTI: Noví nositelé Medaile Z. V. Tobolky v roce 2019

BLANKA KONVALINKOVÁ konvalinkova@kvkli.cz

Cena Z. V. Tobolky se každoročně uděluje těm, kteří se svým významným počinem nebo dlouhodobou usilovnou činností na knihovnickém poli výrazně zapsali do knihovnických dějin. Toto ocenění je důležité nejen jako doklad skvělé práce oceněného, ale přijetí medaile je pro oceněné i motivací k další práci v knihovně, inspirací, dobrým podnětem. Cenu uděluje Sdružení knihoven ČR (SDRUK) a Nadace knihoven. Zakladatelem a iniciátorem tohoto ocenění je doc. Jaromír Kubíček, který byl až do roku 2009 předsedou SDRUK. Medaili vytvořil akademický sochař Michal Vitanovský.

V jubilejním roce přijetí prvního knihovního zákona z roku 1919 se sluší krátce připomenout osobnost Zdeňka Václava Tobolky. Narodil se v roce 1874 v Poděbradech, absolvoval studium historie, filozofie a bohemistiky na české univerzitě v Praze. Pracoval jako úředník pražské univerzitní knihovny, stal se prvním ředitelem Knihovny Národního shromáždění a v roce 1927 i prvním docentem knihovědy na Univerzitě Karlově v Praze. Stál v roce 1919 u zrodu prvního knihovního zákona a podnítil reorganizaci vědeckých knihoven v nových podmínkách samostatného státu. Zasloužil se kromě jiného o vydání základního knihovědného díla retrospektivní české bibliografie Knihopis českých a slovenských tisků od doby nejstarší až do konce XVIII. století (1. díl, 1925). V roce 1919 založil Spolek československých knihovníků a v roce 1930 Českou knihovědnou společnost. Z. V. Tobolka se podílel na pořádání Mezinárodního knihovnického kongresu v Praze roku 1926 a účastnil se také založení mezinárodní knihovnické organizace IFLA roku 1927 v Edinburgu [pozn. red.: více viz KŘÍČEK, Václav. Zdeněk Václav Tobolka. Čtenář, roč. 70, 2018, č. 2, s. 72–74].

Medaili Z. V. Tobolky v letošním roce na základě ohodnocení porotou obdrželi:

Martin Čadra, muž, který je absolventem programu Informační studia a knihovnictví na Slezské univerzitě v Opavě a v roce 2009 nastoupil do Městské knihovny Třinec s úkolem  vybudovat zde nové oddělení knihovny pro mladé a stát se jeho prvním knihovníkem. Znamenalo to začít od nuly, navrhnout prostor, pořídit fond, nastavit služby. A také to nejtěžší – získat mladé uživatele. Knihovna pro mladé (neboli MKLub) začala postupně fungovat jako komunitní knihovna, která svou celistvou koncepcí a nabídkou služeb představuje jediné takovéto oddělení v ČR. Ve spolupráci s cílovou skupinou dává mladým lidem prostor pro realizaci iniciativ a nápadů, osobní rozvoj a další vzdělávání. M. Čadra navíc dokázal svým nasazením získat i další kolegy. 

 

 

JUDr. Tereza Danielisová je žena, která mnohým ulehčila život. Mnozí si vzpomínají, jak jsme loni více či méně úspěšně řešili problémy s evropskou směrnicí o osobních údajích. Nevěděli jsme, kde začít, co udělat, abychom vše dali do pořádku. A ejhle! Pomohla nám dáma, která není knihovnicí, i když v knihovně pracuje. Vystudovala Právnickou fakultu UK a v roce 2005 nastoupila do Městské knihovny v Praze, kde působí doposud. Zastupuje nejen zájmy této knihovny, ale celého českého knihovnictví. Její odborná erudice, přehled a velmi precizní a cílevědomá práce z ní činí jednu z nejlepších právniček v problematice knihovnictví v ČR a hlavně – pokud se jí na něco zeptáte, ona vám erudovaně  a obratem odpoví! Podílela se na několika zásadních zákonných normách (autorský zákon, knihovní zákon, zákon o svobodném přístupu k informacím, zákon o registru smluv) a na příručce o GDPR.

 

Mgr. Tomáš Foltýn je mladý muž, jehož knihovnické působení je spjato s Národní knihovnou ČR v Praze (NK), kam nastoupil v roce 2007 nejprve jako projektový manažer v oddělení digitalizace a následně se stal od února 2012 vedoucím oddělení strategického plánování digitalizace knihovních fondů. Od roku 2013 je ředitelem Odboru správy fondů NK. Podílí se na řešení mnoha národních i mezinárodních výzkumných projektů, je odborným garantem programu VISK 7, členem ÚKR a programového výboru CASLIN, věnuje se problematice trvalého uchovávání dat; v poslední době se zabývá i oblastí tzv. digital humanities. Je garantem priority č. 4 Koncepce rozvoje knihoven 2017–2020; této problematice se věnuje komplexně a nabízí celou řadu řešení, není to pro něj jen formální úkol. Navíc je to velice skromný a přemýšlivý člověk.

 

RNDr. Jitka Holásková, emeritní ředitelka Vědecké knihovny v Olomouci (VKO), vystudovala na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a svou profesní dráhu začala jako programátor a analytik, v oboru IT se pohybovala po většinu života. V roce 2008 nastoupila do VKO na pozici vedoucí oddělení automatizace a poté pracovala několik let jako zástupkyně ředitelky. V roce 2010 se sama stala ředitelkou a knihovnu vedla až do června 2019. Během svého působení mnohé v knihovně zlepšila. Za jejího vedení knihovna důstojně oslavila 450 let své existence ohromnou výstavou s názvem Chrám věd a múz. To hlavní ale paní ředitelku čekalo až na sklonku jejího působení – stavba nového moderního depozitáře spolu s digitalizačním a restaurátorským pracovištěm včetně přestěhování 1,25 mil. svazků ze starých nevyhovujících prostor. Působila jako tajemnice Rady SDRUK, jako předsedkyně Sekce pro historické fondy každoročně organizovala konferenci historiků a aktivní byla též v Nadaci knihoven.

 

PhDr. Šárka Kašpárková z knihovny Kroměřížska byla oceněna za významný přínos českému knihovnictví. Podle vyjádření více porotců by si však zasloužila i nominaci za celoživotní práci. Vystudovala katedru knihovědy na FF Univerzity Komenského v Bratislavě. Působila pak jako knihovnice v Mestskej knižnici v Bratislavě, dále byla vedoucí technické podnikové knihovny a od roku 1991 pracuje v Knihovně Kroměřížska, ve které od roku 1997 vykonává funkci ředitelky. Významně se zasloužila o rekonstrukci prostor bývalého kina na knihovnu. Pod jejím vedením získala knihovna řadu ocenění: Knihovna roku 2005 za vzdělávací aktivity, Knihovna roku 2016 za projekt biblioterapie. Prosadila a formovala projekt Cizojazyčná literatura v českých knihovnách, do kterého se v současnosti zapojilo 52 knihoven. Knihovna se podílela i na realizaci evropských projektů (PULMAN, CALIMERA); laureátka pracovala také jako koordinátor ve dvou projektech: Grundtvig nebo ERASMUS+ – Cultural Heritage. Kromě toho se aktivně zajímá o dobrovolnictví a také o vzdělávání uživatelů nad 60 let.

Foto: Milan Říský, archiv SDRUK ČR