RADMILA MALÁ 347398@mail.muni.cz

Dobrovolnictví v zahraničních knihovnách

V českých knihovnách je „dobrovolnictví“ poměrně mladým tématem. Pro inspiraci, jak potenciálu dobrovolníků využít, je vhodné hledat informace v zahraničí, zejména v knihovnách západní kultury, kde mají s dobrovolnictvím mnohaleté zkušenosti, kde má již svoji neodmyslitelnou tradici. Příspěvek přináší příklady z praxe knihoven ve Francii, Německu a ve Velké Británii.

Ačkoli je dobrovolnictví v knihovnictví – stejně jako v jiných odvětvích – velmi pozitivní a přínosné, je třeba jej využívat v souladu se zákonem o dobrovolnické službě. Zejména je třeba dodržovat zásadu, že dobrovolnictví má být využíváno pro nadstavbové služby knihovny, nikoli z úsporných důvodů zajišťovat provoz a služby knihovny využíváním dobrovolníků na úkor placených knihovníků. Varovné signály, kdy se snižujícím rozpočtem dochází k úbytku zaměstnanců knihoven a rapidnímu nárůstu dobrovolníků, lze sledovat v knihovnách Velké Británie.

Příklady dobrovolnictví v knihovnách ve Francii

O tom, že dobrovolnictví je rozšířeným jevem ve francouzských knihovnách, svědčí příklad knihovny v Calvadosu – Bibliothèque du Calvados. Síť resortní knihovny v Calvadosu sdružuje 139 knihoven, v nichž je zapojeno více než 800 dobrovolníků, tj. 84 % z celkového počtu zaměstnanců, kteří zajišťují provoz knihoven! I zde se objevují polemiky, zda dobrovolníci nenahrazují práci placených zaměstnanců. Informace zpřístupněné na webu tento pohled vyvracejí tím, že v posledních pěti letech se počet zaměstnanců zvýšil o 24 %. Téměř tři čtvrtiny zaměstnanců spolupracují s týmem dobrovolníků. Knihovna nepřijímá dobrovolníky proto, aby zmírnili dopad nedostatečného personálního zajištění, ale proto, aby vhodně doplnili tým pracovníků knihovny.¹

Dobrovolníci jsou v knihovnách využíváni k rozmanitým činnostem. Pomáhají při organizaci různých akcí, jsou vhodnými pomocníky pro zajištění rozšiřující se nabídky doplňkových služeb a programů. Dobrovolnictví nepřináší knihovně jen pomocné ruce, ale přínos spočívá zejména v tom, že dobrovolníci se podělí o své nápady a zkušenosti. Hlavní myšlenkou je sdílení dovedností. Dobrý tým zaměstnanců a dobrovolníků dokáže rozvíjet schopnosti vzájemně.

Příklady dobrovolnictví v knihovnách v Německu

V DBS-Deutsche Bibliotheksstatistik v roce 2014 evidovali celkem 8007 knihoven, z toho 7757 veřejných, 250 akademických. Vedle nich existuje velké množství soukromých a veřejně financovaných odborných knihoven, které jsou přístupné veřejnosti. Protože v Německu je účast knihoven ve statistickém šetření dobrovolná (není tedy zákonná povinnost knihoven odevzdávat ke zpracování statistické údaje), jejich celkový počet v zemi se odhaduje na cca 14 300.²

Dobrovolnictví je v německých knihovnách velmi rozšířeno. Díky dobrovolníkům mohou poskytovat rozmanité služby zejména se zaměřením na speciální cílové skupiny a migranty. Vypomáhají např. při realizaci tzv. jazykové kavárny, při vedení jazykových kurzů nebo při organizaci zájezdů pro nezletilé bez doprovodu nebo pro migranty. Jako příklad lze uvést veřejné knihovny v Hamburku, které díky pomoci dobrovolníků realizují kampaň s názvem Dialog v němčině.Do této kampaně je zapojeno více než 200 dobrovolníků, kteří nabízejí ve 33 hamburských knihovnách výuku němčiny pro migranty. ^3, 4

Ve Frankfurtu nad Mohanem je zapojení dobrovolníků velmi rozšířeno ve školních knihovnách. Knihovnický školský svaz zajišťuje vše potřebné pro 68 knihoven a 160 škol pouze se 14 stálými zaměstnanci. Pomoc dobrovolníků je zde opravdu vítaná, protože personální zajištění je limitováno, stejně jako výše finančních prostředků.⁵

Svaz německých knihovníků (DVB) odmítal téměř do roku 1999 možnost spolupráce knihoven s dobrovolníky. Následně došlo k náhlému obratu, kdy DVB prezentoval v publikaci Dobrovolníci – žádná/nějaká šance pro knihovny? změnu svého postoje. Brožura nabízí rady a popisy možností pro využití dobrovolníků, poskytuje vzorovou ukázku pracovních smluv a snaží se snížit obavy stálých zaměstnanců, že přicházející dobrovolníci nahradí placené zaměstnance.⁶

Příklad dobře fungující spolupráce s dobrovolníky je možné demonstrovat díky církevní knihovně Georgsmarienhütte. Tato knihovna má pouze čtyři stálé zaměstnance, kteří spolupracují s téměř 130 dobrovolníky. Dobrovolnictví v této církevní knihovně funguje už od otevření první knihovny v roce 1885.⁷

Příklady dobrovolnictví v knihovnách Velké Británie

Pomoc dobrovolníků je v anglických knihovnách obecně chápána jako dobrá věc, která má velký potenciál ke zvyšování základního servisu a podpory zapojených komunit. Vedle přínosu se v současné době nabízí i řada problematických otázek – zejména obavy týkající se možnosti nahrazování stálých zaměstnanců dobrovolníky, čímž by mohlo dojít ke snížení kvality poskytovaných služeb. Programové prohlášení CILIP* upozorňuje, že ačkoli dobrovolnictví je vnímáno jako činnost vysoce hodnotná, nemělo by docházet k tomu, aby profesionální zaměstnanci, kteří vykonávají odborné práce, byli nahrazováni dobrovolníky.⁸

Počet zapojených dobrovolníků v britských veřejných knihovnách rapidně vzrůstá. Varujícím signálem je, že s narůstajícím počtem dobrovolníků dochází v posledních letech k poklesu stálých zaměstnanců knihoven. Britské veřejné knihovny od roku 2010 procházejí těžkým obdobím trvalého snižování rozpočtů na svoji činnost. Stovkám malých knihoven hrozí uzavření, nebo přechod na zajištění jejich provozu dobrovolníky.⁹

The Chartered Institute of Public Finance and Accountancy (dále jen CIPFA) zveřejnil statistické údaje vybraných indikátorů knihoven ve Velké Británii. Tato zpráva potvrzuje trvalý pokles počtu britských knihoven. V letech 2013–2014 bylo evidováno 4145 knihoven. Pokles oproti období 2012–2013 představoval uzavření 49 knihoven. Ve srovnání s lety 2009–2010 se snížil počet knihoven o 337 (pozn. red.: tento nepříznivý trend pokračuje až do současnosti – viz nejnovější čísla v příspěvku V. Ondřichové: Mluvit řečí hodnot, Čtenář, č. 6/2017, s. 234–235).

Se snižováním počtu knihoven současně dochází k výraznému úbytku stálých zaměstnanců. V období 2013–2014 uváděly knihovny 19 308 zaměstnanců oproti 20 302 zaměstnancům v letech 2012–2013. Porovnají-li se data s roky 2009–2010, došlo ke snížení zaměstnanců o 22 %! Pokles zaměstnanců se kompenzuje zvýšením počtu dobrovolníků. V období 2009–2010 evidovali v britských knihovnách 17 550 dobrovolníků. V letech  2013–2014 se zvýšil jejich počet na 35 813, což znamená téměř 100% nárůst! K této problematice se vyjádřil generální ředitel CIPFA Rob Whiteman: „Podmínky pro místní knihovny ve Velké Británii se rychle mění. Ačkoli místní orgány hledají nové způsoby, jak zajistit, aby i nadále knihovny působily jako důležitá součást místních komunit, statistiky ukazují, že existuje významný tlak na knihovnické služby ve všech oblastech Spojeného království.“¹⁰

Z průzkumu realizovaného v roce 2012 Stevem Daviesem vyplývá, že 61 % anglických knihoven eviduje pokles počtu pracovních míst na plný úvazek. Více než polovina knihoven uvedla, že využívají pomoc dobrovolníků. V těchto knihovnách zaznamenali od roku 2010 jejich nárůst. Současně výzkum uvádí, že 34 % respondentů se domnívá, že zapojení dobrovolníků pomáhá odborným pracovníkům, zatímco 36 % respondentů vyjádřilo nesouhlas s tvrzením, že dobrovolníci jsou užiteční pro doplnění práce profesionálního zaměstnance. Celkem 82 % z celého vzorku souhlasilo s tvrzením, že dobrovolníci by neměli být využíváni jako náhrada placeného personálu, oproti tomu 45 % dotázaných uvádělo, že v současné době dochází k obsazování pozic zaměstnanců dobrovolníky.¹¹

Současně existuje obava z jisté komercionalizace knihoven. Se snižujícím se rozpočtem se hledají cesty pro zvýšení vlastních příjmů. Jednou z nejčastěji zmiňovanou možností může být provozování kavárny v knihovnách. Vzrůstá tlak na využívání outsourcingu některých služeb do jiných organizací. Zájem ze strany soukromého sektoru je však velmi omezený. Některé knihovny byly předány neziskovému sektoru. Panuje obava, že z tzv. komunitních knihoven vedených dobrovolníky se stanou samostatné organizace a dojde k narušení propojených knihovnických služeb. Veřejný protest proti uzavírání veřejných knihoven byl silný, ale často neúčinný.⁹

Otázka využívání dobrovolnické pomoci je velmi subjektivní. Dobrovolnictví přináší do knihoven nové perspektivy, energii a nadšení. Mělo by být vnímáno jako přirozená lidská angažovanost, která není hrozbou, ale příležitostí. Dobrovolníci by měli zastávat roli podpůrného personálu, jenž umožňuje odborným pracovníkům soustředit se na klíčové dovednosti a znalosti. Činnost dobrovolníků by měla napomáhat zlepšování poskytovaných služeb. Strategie CILIP podporuje zapojení dobrovolníků ve veřejných knihovnách, ale pouze jako doplněk, ne jako náhradu za stávající zaměstnance.⁸

* CILIP (The Chartered Institute of Library and Information Professional) je britské sdružení knihovníků a informačních profesionálů, kteří pracují v rozličných oblastech: v průmyslu, obchodu, vědě, technice, vzdělávání, školství, zdravotnictví, ve státních úřadech, v dobročinných organizacích, v národních a veřejných knihovnách.

Použité zdroje

1 Bibliothèque du Calvados. Le bénévolat en bibliothèque: Bénévoles et salariés: alliés ou adversaires? [online]. Dostupné z: http://bdp.calvados.fr/cms/accueilBDP/la-vie-des-bibliotheques/boite-a-outils/le-benevolat-en-bibliotheque/benevoles-et-salaries-allies-ou-adversaires.

2 Bibliotheksportal: Bibliotheken in Deutschland [online]. Berlin: Deutscher Bibliotheksverband, 2015 [cit. 2016-10-14]. Dostupné z: http://www.bibliotheksportal.de/bibliotheken/bibliotheken-in-deutschland.html.

3 Ehrenamtliches Engagement. Bücherhallen Hamburk [online]. Hamburg, 2016. [cit. 2016-10-14]. Dostupné z: http://www.buecherhallen.de/go/id/jgl.

4 Hot Topic: Library services for refugees. Bibliotheksportal: Deutscher Bibliotheksverband knb – Kompetenznetzwerk für Bibliotheken [online]. Berlín: Deutscher Bibliotheksverband, 2016 [cit. 2016-10-14]. Dostupné z: http://www.bibliotheksportal.de/english/libraries-in-germany/hot-topics-library-services-for-refugees.htm.

5 JORDAN-BONIN, Eva von. 2008. Ehrenamt – ja bitte! BuB, 2008, Jg. 60, Nr. 02, s. 138–140. ISSN 0340-0301.

6 UMLAUF, Konrad. 2008. Freiwillige als Chance für Bibliotheken. BuB, 2008, Jg. 60, Nr. 04, s. 275. ISSN 0340-0301.

7 LOHE, Anne. 2008. Ein enormes Potenzial an Ideen und Talenten. BuB, 2008, Jg. 60, Nr. 02, s. 131–133. ISSN 0340-0301.

8 CASSELDEN, B., A. J. PICKARD a J. MCLEOD. The challenges facing public libraries in the Big Society: The role of volunteers, and the issues that surround their use in England. Journal of Librarianship and Information Science[online]. 2015, 47(3), 187–203 [cit. 2016-08-16]. DOI: 10.1177/0961000613518820. ISSN 0961-0006. Dostupné z: http://lis.sagepub.com/cgi/doi/10.1177/0961000613518820

9 ANSTICE, Ian. Public Libraries in the Age of Austerity: The Gloves are off [online]. London: Goldsmiths University of London, 2015 [cit. 2016-08-16]. Dostupné z: http://www.perc.org.uk/perc/wp-content/uploads/2015/10/PERC-Paper-11-Public-Libraries-in-the-Age-of-Austerity-Ian-Anstice.pdf.

10 CIPFA library survey shows continuing decline in buildings, books and borrowers as cuts continue to bite. The Chartered Institute of Public Finance & Accountancy [online]. London, 2014 [cit. 2016-08-16]. Dostupné z: http://www.cipfa.org/about-cipfa/press-office/archived-press-releases/2014-press-releases/cipfa-library-survey.

11 DAVIES, Steve. The public library service under attack: how cuts are putting individuals and communities at risk and damaging local businesses and economies [online]. London: University of Cardiff, 2013, s. 48 [cit. 2016-08-16]. Dostupné z: https://www.unison.org.uk/content/uploads/2013/06/On-line-Catalogue215893.pdf.