SRPEN

Před 200 lety, 1. 8. 1819, se narodil americký spisovatel Herman Melville († 1891), autor Bílé velryby, jednoho z největších amerických románů, a dalších děl (Billy Budd, Benito Cereno, Taipi, Písař Bartleby, Izrael Potter, První plavba, Ráj kanibalů).

Před 160 lety,  4. 8. 1859, se narodil norský spisovatel Knut Hamsun († 1952), nositel Nobelovy ceny za literaturu (1920), autor románů Hlad, Mystérie, Pan, Matka země a mnoha dalších či autobiografie Po zarostlých stezkách.

Před 60 lety,  9. 8. 1959, zemřel Emil František Burian (* 1904), český básník, publicista, zpěvák, herec, hudebník, hudební skladatel, dramaturg, dramatik a režisér, mj. autor oper Maryša a Bubu z Montparnassu, divadelních her Pařeniště, Dálky, Rozcestí, řady studií, básní a povídek či románu Vítězové.

Před 70 lety, 16. 8. 1949, zemřela americká spisovatelka Margaret Mitchellová (* 1900), autorka jediného románu Jih proti Severu, který se však stal jedním z největších světových bestselerů, v roce 1939 byl úspěšně zfilmován a autorce vynesl i Pulitzerovu cenu.

Před 25 lety,  19. 8. 1994, zemřel český prozaik Ladislav Fuks (* 1923), autor románů a novel Pan Theodor Mundstock, Variace pro temnou strunu, Spalovač mrtvol, Myši Natálie Mooshabrové, Příběh kriminálního rady, Oslovení z tmy, Obraz Martina Blaskowitze či Vévodkyně a kuchařka.

Před 120 lety,  24. 8. 1899, se narodil argentinský spisovatel Jorge Luis Borges († 1986). Dětství a dospívání strávil v Evropě, do Argentiny se vrátil roku 1921. V roce 1955 oslepl. V témže roce se stal mj. ředitelem Národní knihovny v Buenos Aires. Získal řadu ocenění, mj. Cervantesovu cenu, a byl opakovaně navrhován na Nobelovu cenu. Psal eseje, básně, mystifikace, knižně vyšly i jeho přednášky, ale nejvíc se proslavil svými povídkami. Borges byl nadán nesmírnou invencí a inteligencí, byl vzdělaný a sečtělý, vtipný, ironický. Vydal mj. tyto knihy: Obecné dějiny hanebnosti, Dějiny věčnosti, Šest problémů pro dona Isidra Parodiho (napsáno ve spolupráci s Adolfem Bioy Casaresem), Fantastická zoologie (s M. Guerrerovou), Fikce, Alef, Kniha z písku, Brodiova zpráva, Dvacátého pátého srpna a jiné povídky, Ars poetica a další. Patří k nejproslulejším latinskoamerickým spisovatelům 20. století.

Před 70 lety,  25. 8. 1949, se narodil anglický spisovatel Martin Amis, syn Kingsleyho Amise, z jehož rozsáhlého díla vynikají především romány Peníze, Úspěch, Šíp času a Londýnská pole.

Před 40 lety,  26. 8. 1979, zemřel finský spisovatel Mika Waltari (* 1908), autor proslulého historického románu Egypťan Sinuhet a mnoha dalších (Cizinec přichází, Cesta do Istanbulu, Krvavá lázeň, Šťastná hvězda, Temný anděl, Pád Cařihradu, Tajemný Etrusk, Jeho království, Nepřátelé lidstva aj.).

Před 90 lety, 27. 8. 1929, se narodil český dramatik a scenárista Jiří Hubač († 2011), autor televizních filmů Ikarův pád, Tažní ptáci a Nezralé maliny, seriálů Dobrá Voda a Sanitka, filmů Fany, Všichni moji blízcí či Babí léto, řady dramatizací (Král Krysa, Komu zvoní hrana) či divadelních her (Dům na nebesích, Generálka Jeho Veličenstva aj.).

Před 270 lety,  28. 8. 1749, se narodil Johann Wolfgang Goethe († 1832), největší německý básník, prozaik, dramatik, historik, kritik, právník, politik, biolog a stavitel, jeden z největších uměleckých géniů lidstva. Vystudoval práva a přírodní vědy. Rád pobýval v Čechách v Mariánských Lázních. Již za svého života se těšil velkému uznání i úspěchu. Zanechal po sobě rozsáhlé dílo, z nějž vyniká zejména dvoudílná tragédie Faust, na které pracoval už od poloviny 70. let – 1. díl vyšel v roce 1808, 2. díl až po Goethově smrti. Již milostný román v dopisech Utrpení mladého Werthera z roku 1774 způsobil ve své době senzaci. Vedle mnoha básní a balad (Prométheus, Král duchů, Čarodějův učeň, Heřman a Dorotea, Západovýchodní díván, Římské elegie a další) je Goethe autorem autobiografie Z mého života – Báseň i pravda, románů Spřízněni volbou, Viléma Meistera léta učednická a Viléma Meistera léta tovaryšská, cestopisu Italská cesta, dramat Götz z Berlichingen, Ifigenie na Tauridě, Torquato Tasso, Egmont a mnoha dalších děl.

Před 120 lety,  28. 8. 1899, se narodil ruský spisovatel Andrej Platonov († 1951), autor románu Čevengur.

ZÁŘÍ

Před 30 lety,  4. 9. 1989, zemřel belgický spisovatel Georges Simenon (* 1903), autor detektivních příběhů s komisařem Maigretem; napsal více než 200 románů a 150 povídek.

Před 190 lety,  5. 9. 1829, se narodil Josef Václav Frič († 1890), český spisovatel, novinář a politik, autor básní (Písně z bašty), dramat (Václav IV., Svatopluk a Rostislav, Hynek z Poděbrad) a Pamětí.

Před 110 lety,  7. 9. 1909, se narodil Elia Kazan († 28. 9. 2003), americký filmový a divadelní režisér a producent, scenárista a spisovatel. Narodil se v  Turecku jako Elias Kazanjoglu, jeho rodina odešla v roce 1913 do New Yorku. Kazan slavil velké úspěchy jako divadelní režisér, v premiéře uvedl na Broadwayi taková zásadní díla americké dramatiky jako Všichni moji synové (1947) a Smrt obchodního cestujícího (1949) Arthura Millera a Tramvaj do stanice Touha (1947) a Kočka na rozpálené plechové střeše (1955) Tennesseeho Williamse. Pětkrát získal prestižní divadelní ocenění Tony. Jako filmový režisér začínal v roce 1937 nejprve krátkometrážním filmem, v roce 1945 následoval první významný film V Brooklynu roste strom a v roce 1947 Džentlmenská dohoda, za niž získal prvního Oscara za režii. Z další tvorby vyniká zejména působivý přepis Williamsova dramatu Tramvaj do stanice Touha (1951) s Vivien Leighovou (získala Oscara) a Marlonem Brandoem, který stejnou roli ztvárnil již v divadelní premiéře. Po životopisném dramatu Viva Zapata! (1952) s Brandoem a Anthonym Quinnem (získal Oscara) natočil mistrovské drama V přístavu (1954) opět s Brandoem a s hudbou Leonarda Bernsteina; film získal osm Oscarů včetně těch za nejlepší film, režii a Brandoův herecký výkon. Legendární James Dean se objevil v jeho dalším filmu Na východ od ráje (1955), který je adaptací závěrečné části stejnojmenného Steinbeckova románu. Z dalších filmů připomeňme ještě alespoň Třpyt v trávě (1961), Ameriko, Ameriko (1963) či adaptaci vlastního románu Tichá dohoda (1969). Posledním Kazanovým filmem je adaptace Fitzgeraldova Posledního magnáta (1976). Kazan je také autorem několika románů a autobiografií, z nichž některé sám zfilmoval (Tichá dohoda, Ameriko, Ameriko, dále např. Zabijáci, Muž z Anatólie a další). V roce 1947 byl spoluzakladatelem vlivného Actors Studia. V roce 1999 získal čestného Oscara za celoživotní tvorbu.

Před 25 lety,  7. 9. 1994, zemřel americký prozaik a filmař australského původu James Clavell (* 1924), autor bestsellerů Král Krysa, Šógun, Smršť, Tchaj-pan, Panský dům a Gaidžin (romány tvoří volný cyklus, tzv. Asijskou ságu).

Před 100 lety,  12. 9. 1919, zemřel ruský spisovatel Leonid Andrejev (* 1871), autor Povídky o sedmi oběšených, Satanova deníku či dramatu Život člověka.

Před 160 lety,  15. 9. 1859, zemřel český spisovatel a dramatik Václav Kliment Klicpera (* 1792), autor her Libušin soud, Hadrián z Římsů, Veselohra na mostě, Eliška Přemyslovna aj.

Před 310 lety,  18. 9. 1709, se narodil Samuel Johnson († 1784), vlivný anglický básník, esejista, moralista, prozaik, životopisec, kritik a editor.

Před 50 lety, 22. 9. 1969, se narodila česká básnířka a publicistka Božena Správcová, nositelka Ceny Jiřího Ortena za sbírku Výmluva (1995).

Před 130 lety,  23. 9. 1889, zemřel anglický spisovatel William Wilkie Collins (* 1824), autor románů Žena v bílém či Měsíční kámen.

Před 120 lety,  25. 9. 1899, se narodil český spisovatel a ilustrátor Ondřej Sekora († 1967), autor známých postaviček Ferdy Mravence a Brouka Pytlíka.

Před 130 lety,   26. 9. 1889, se narodil německý filozof Martin Heidegger († 1976), autor jednoho z nejdůležitějších filozofických spisů 20. století Bytí a čas (1927); kontroverzní zůstávají jeho sympatie k nacismu.

Sestavil MILAN VALDEN

Portréty archiv autora