JITKA NOSKOVÁ  pujcovna@knihovna.mestojablonec.cz 

Jako v jiných regionech, tak i na Jablonecku začíná knihovnická tradice dávno před vydáním prvního knihovního zákona. Existovaly zde knihovny školní (žákovské i učitelské), knihovny spolků a čtenářských společností, ale i veřejné lidové knihovny. Na Jablonecku převažovali obyvatelé německé národnosti, Češi představovali menšinu, a to se odrazilo i na počtu českých knihoven.

Pro Jablonecko bylo důležité založení německého spolku Emil Müller Stiftung (Nadace Emila Müllera) v roce 1893. Jeho náplní se stala podpora v okrese již existujících lidových knihoven a napomáhání zřizování nových. Díky tomu se jejich počet významně zvýšil. Další důležitou institucí, která v této lokalitě podněcovala zakládání lidových knihoven, byl v roce 1868 založený Gablonz-Tannwalder Lehrerverein (Jablonecko-tanvaldský spolek učitelů). Potřeba čtení vyvolala odezvu i u některých knihkupců, kteří se rozhodli zřídit vlastní půjčovny, většinou za určitý poplatek.

Německá knihovna v Jablonci nad Nisou

V samotném Jablonci nad Nisou existovaly před vydáním prvního knihovního zákona knihovny spolkové a školní. V prosinci roku 1919 byl v Jablonci nad Nisou založen Der Deutsche Ortsbildungsausschuss (Německý místní vzdělávací výbor), jehož úkolem bylo pořádat přednášky, kurzy, divadelní představení a další vzdělávací aktivity, ale i zřizovat veřejné knihovny. Jeho první reakcí na zákonné ustanovení bylo jmenování knihovní rady, v jejím čele stanul starosta města Karl Richard Fischer, úspěšný politik, vědec a podporovatel umění, aktivní člen řady spolků. Dne 1. dubna 1921 byla v prostorách obchodní akademie otevřena čítárna. Byla však přístupná pouze pět hodin odpoledne; přes den prostory čítárny sloužily potřebám školy. O dva roky později, 7. července 1923, pak byla v jedné místnosti dívčí školy otevřena Die Deutsche Bücherei der Stadt Gablonz a. N. (Německá knihovna města Jablonce n. N.). Založení německé knihovny podpořil i jeden z nejváženějších občanů města, lékař a mecenáš Anton Randa (1864–1918), který ve své poslední vůli věnoval na tento účel nemalé finanční prostředky a svoji soukromou knihovnu.

Česká Veřejná Jiráskova knihovna

Kromě tohoto německého výboru existoval v Jablonci též český osvětový sbor, který zcela nezávisle na německém vyřizoval úkoly ve vlastní oblasti působnosti. Roku 1920 bylo rozhodnuto založit ve městě českou veřejnou knihovnu. V roce následujícím byla se souhlasem samotného Aloise Jiráska pojmenována Veřejná Jiráskova knihovna. Jelikož byl Jablonec v té době městem převážně německým, stala se nově založená česká knihovna pouze menšinovou. Ve srovnání s knihovnou německou měla horší podmínky pro svoji činnost, ať už prostorové či finanční. Historicky prvním sídlem knihovny se stala bývalá matiční škola, tyto prostory však mohla užívat pouhý rok. Poté se celkem čtyřikrát stěhovala, než našla v roce 1933 důstojnější podmínky v domku na Novém trhu (dnešním Dolním náměstí). Zde také mohla konečně otevřít i veřejnou čítárnu. Ve stejném roce byla německá knihovna s čítárnou přestěhována do sousední uvolněné budovy staré radnice. Obě knihovny tak byly soustředěny ve stejné lokalitě města. Zajímavé je porovnání návštěvnosti obou knihoven. Koncem třicátých let 20. století tvořily obyvatelé české národnosti 16,5 % z celkového počtu obyvatel města, Němců zde žilo 79,5 %. Českou knihovnu navštěvovala pouhá 3 % českých obyvatel, německou pak 13 % německých občanů.

Česká menšinová knihovna ve svém domku fungovala až do konce září 1938, kdy byla uzavřena, její činnost úplně zastavena, prostory zabrány. Knihovní fond, čítající v té době 4126 svazků, byl uložen do uzavřených bedýnek a uskladněn na půdě vedlejší budovy staré radnice, sídla německé knihovny. Dochoval se zápis o převzetí Veřejné Jiráskovy knihovny ze dne 8. října 1938, sepsaný Juliem Streitem, knihovníkem německé knihovny, ve kterém je podrobně vylíčen neradostný stav české knihovny a čítárny včetně soupisu veškerého vybavení. Knihy byly v té době již z polic vyklizeny, prázdné regály přisunuty ke zdi, aby zabraly co nejméně místa. V této souvislosti je třeba vyzdvihnout snahu Julia Streita, který se zasadil o to, aby byly české knihy přemístěny do německé knihovny, a tím zachráněny před jistým zničením. Proto také mohl o dva roky později knihy odkoupit jablonecký knihkupec Josef Florián, který strávil druhou světovou válku v Turnově, kam přestěhoval svůj obchod a odvezl sem i fond menšinové knihovny. V Turnově si otevřel soukromou půjčovnu. Knihy se pak v roce 1946 vrátily zpět do Jablonce a staly se základem fondu znovuobnovené Veřejné městské knihovny a čítárny.

Historie německé knihovny se uzavřela v květnu roku 1945. Část jejích knih je dodnes v Jablonci dochována ve fondu současné městské knihovny, knihovny Muzea skla a bižuterie a knihovny Státního okresního archivu, v Liberci pak v Krajské vědecké knihovně.

Foto: archiv MK Jablonec n. Nisou