JITKA NOSKOVÁ pujcovna@knihovna.mestojablonec.cz

V roce 1896 byl v podhůří Jizerských hor ve Smržovce, tehdy ještě městysu, založen německý spolek Kaiser Josef II. Volksbüchereiverein Morchenstern (Spolek lidové knihovny císaře Josefa II. ve Smržovce). Za cíl si vzal podporovat osvětovou a vzdělávací činnost ve městě a jedním z jeho hlavních úkolů se stalo založení a udržování veřejně přístupné knihovny. Kaiser Josef II. Volksbücherei in Morchenstern (Lidová knihovna císaře Josefa II. ve Smržovce) byla opravdu ještě téhož roku otevřena; svoje sídlo měla v nově postavené Centrální škole. Jednalo se o německou obecnou školu a knihovně byla určena jedna místnost. Brzy se její fond rozrostl na 1500 svazků. Čtenáři ji mohli využívat bezplatně každou neděli dopoledne od desíti do dvanácti hodin. Knihovna se udržovala zejména z příspěvků členů spolku, z darů a výtěžků z koncertů, divadelních představení a plesů, na provoz přispívala i obec.

Na zákon o veřejných knihovnách obecních z roku 1919 reagovalo město převzetím stávající německé knihovny. V roce 1920 tak vznikla Volksbücherei in Morchenstern (Lidová knihovna ve Smržovce). Obecním knihovníkem byl jmenován odborný učitel Max Hauser. Tak jako v jiných obcích v Sudetech, i ve Smržovce pracoval Der Deutsche Ortsbildungsausschuss (Německý místní vzdělávací výbor). Ten v pátek 1. října 1920 otevřel veřejnou čítárnu v prvním patře zdejší radnice. Přístupná byla v pracovní dny odpoledne od šesti do devíti hodin. Zároveň byla zřízena veřejná knihovna v Jiřetíně pod Bukovou, který byl tenkrát součástí Smržovky. Ve Smržovce žilo přibližně 22 % Čechů, pro ně byla ve stejném roce založena menšinová česká veřejná knihovna.

Německá knihovna byla nadále umístěna v jedné místnosti Centrální školy. Ve stejné budově měla pronajaty tři místnosti česká obecná škola, která zde zahájila vyučování v říjnu roku 1919. Od svého založení v roce 1920 zde v jedné učebně byla umístěna i česká menšinová knihovna. Fond byl uložen ve skříních, které zabíraly celou jednu stěnu místnosti. Dochovala se žádost místní osvětové komise ve Smržovce ze dne 27. června 1935, která poukazovala na nedostatek místa pro knihovnu v učebně a byla požadována samostatná místnost. Žádosti nebylo vyhověno, neboť byla opakovaně podána následujícího roku počátkem října. Umístění knihovny stěžovalo samotnou výuku žáků, šlo i o nevyhovující hygienické podmínky. Druhá žádost byla nakonec vyslyšena a české knihovně byla uvolněna samostatná místnost v přízemí školy, avšak pouze s podmínkou, pokud nebude místnosti zapotřebí pro vyučovací účely.

Krize třicátých let se odrazila i na kulturním životě obce. Přetrvávala vysoká nezaměstnanost a nedostatek finančních prostředků. Knihovny měly snížený příspěvek na svoji činnost, česká knihovna dokonce v letech 1933 až 1936 ani nedostávala povinný příspěvek daný zákonem (nebo pouze minimální) a její knižní fond se vůbec nedoplňoval. V roce 1938 měl 1150 svazků. Navštěvovalo ji 835 čtenářů, což představovalo přibližně 12 % z celkového počtu obyvatel města. Na podzim roku 1938 byla uzavřena, vystěhována z místnosti, kterou používala, a uskladněna v jedné uzamčené místnosti Centrální školy. Zde přečkala roky okupace.

Německá knihovna zůstala otevřena i během válečných let, umístěna byla stále ve školních prostorách. Jako ostatní knihovny v regionu i ona měla možnost využívat k půjčování soubory knih, které nabízela Kreis-Wander-Bücherei (Okresní putovní knihovna), která byla zřízena v říjnu roku 1941 v nedalekém Jablonci nad Nisou. Smržovská německá knihovna disponovala k 31. březnu 1944 fondem o velikosti 3106 svazků, navštěvovalo ji 196 čtenářů, z toho 51 čtenářů ve věku do 14 let. Za rok se uskutečnilo 3345 výpůjček. Její činnost pravděpodobně skončila bezprostředně po konci druhé světové války.