JAN KAŇKA  kanka@kfbz.cz

Zní to neuvěřitelně, ale je to tak: soutěž Biblioweb se letos konala již podvacáté. Zkusme se ohlédnout za tímto jejím jubilejním ročníkem a podívejme se, co přinesl.

Do soutěže se přihlásilo 41 knihoven, a jak tomu bývá, s ohledem na množství se každoročně ad hoc volí přiměřené rozdělení do kategorií. I letos bylo zvoleno obvyklé dělení podle počtu obyvatel sídelní obce či města knihovny, přičemž do kategorie knihoven v obcích do 10 000 obyvatel byly zařazeny i specializované knihovny s ohledem na velikost obsluhované komunity (např. školní). Dalšími kategoriemi byly knihovny v obcích s 10 000–20 000 obyvateli a v obcích nad 20 000 obyvatel.

Vítězové

Mezi těmi menšími a specializovanými zvítězila Knihovna Jabok (Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická) s nemalým bodovým náskokem před Knihovnou Antonína Švehly (Ústav zemědělské ekonomiky a informací) a Městskou knihovnou Hořice. Knihovna Jabok získala také ocenění za nejlepší bezbariérový web na základě testování Radka Pavlíčka, dlouholetého porotce specializujícího se na problematiku přístupnosti. V prostřední kategorii se vítězem stala již poněkolikáté Městská knihovna Ústí nad Orlicí, na druhém místě se umístila Městská knihovna Ostrov a bronzovou medaili bral rovněž osvědčený matador soutěže, Městská knihovna Česká Třebová. V největších obcích stanuly na stupních vítězů knihovny v tomto pořadí: Městská knihovna Valašské Meziříčí, Krajská knihovna Vysočiny a Masarykova veřejná knihovna Vsetín.

Pozitiva

Klady a zápory konkrétních webů netřeba rozebírat jednotlivě, pokusme se identifikovat hlavní momenty, které letos porotce zvláště zaujaly. Velmi pozitivně byla vnímána zdařilá integrace online katalogů do celkového designu některých webů. Dlužno říci, že to je často z hlediska webdesignu zadání nejtěžší, silně závisí na připravenosti a otevřenosti daného knihovního systému a technologii, jakou používá. Pokud je integrace nízká (zpravidla končí logotypem) či se na ni rezignuje zcela, má uživatel oprávněný pocit nejednotnosti, jako by se pohyboval mezi dvěma různými weby. Ještě o něco horší je to u mnoha knihoven, které dlouhodobě paralelně provozují online katalog Carmen a Clavius. Přežívajícím nešvarem zejména některých menších knihoven je skutečnost, že online katalog provozují na URL s číselnou adresou bez textové reprezentace domény a subdomény.

Pozitivní je fakt, že responzivní design se i mezi knihovními weby stává samozřejmostí. Ti, kdo by snad pochybovali o jeho nezbytnosti, by se měli podívat jednak do statistik přístupů z různých zařízení na svůj web, jednak na web samotný v prohlížeči mobilního zařízení (či jen ve zmenšeném okně prohlížeče na počítači). I míra aktuálnosti je slušná. Ubývá webů zarostlých informačním mechem. Patrná je dále vizuální kultivace, od minimalistického přístupu à la Ústí nad Orlicí na jedné straně po propracovaně vkusnou grafiku Knihovny Antonína Švehly v Praze na straně druhé. Celkově lze říci, že renovace webů postupují, a ať už jsou motivovány uvědomělostí, poptávkou uživatelů, či prostou snahou „mít to taky nové, jako u sousedů”, většinou jsou krokem k lepšímu.

Neduhy

Pokud jde o neduhy, lze jich najít stále dost. Zmiňme ty nejčastější. Jednou z nich je přeplněnost: ať už v obsahové rovině (nejčastěji přetížená domovská stránka), vizuální rovině (obrovské grafiky a karusely zabírající většinu displeje), či v rovině navigační (mnoho položek menu, složitá struktura). V jednoduchosti je síla, to plně platí i v oblasti webdesignu. Dalším, na první pohled neviditelným problémem bývá nefunkčnost odkazů (externích i interních). Jak zanikají weby „venku“, tak i naše vlastní stránky se různě přesunují či přejmenovávají a linky se lámou. Není od věci pravidelně jednou za čas zkontrolovat platnost odkazů. Volných nástrojů na to existuje dost.

Samostatnou kapitolou a zvláště testovanou oblastí je tradičně přístupnost (podrobnosti uvádí článek na webu POSLEPU.CZ¹). Pro dobrou orientaci asistivních technologií je stěžejní strukturování stránky pomocí nadpisů a oblastí stránek. V případě nadpisů leží odpovědnost často na samotných redaktorech webů, tedy faktických „plničích obsahu“, nikoli na programátorech, kteří vytvořili šablonu. Podobně jako se v textovém editoru nemá vyznačovat nadpis matematickým zvětšením písma, definicí barvy a řezu, nýbrž přiřazením správného stylu, ani na webu není jiný správný způsob než použití vhodné značky v kódu. Vizuální editory to zpravidla snadno umožňují a je třeba na to myslet. Dalšími důležitými faktory ovlivňujícími přístupnost jsou ovladatelnost stránky z klávesnice, dobrá čitelnost a barevný kontrast, textové alternativy grafiky či přístupnost dokumentů. V posledně zmiňované oblasti lze leccos vylepšit; často se publikují pozvánky formou obrázku, skenovaná PDF bez textové vrstvy apod. Převod různých dokumentů do struktury standardní HTML stránky stojí určité úsilí, ale uživatelé (a nejen hendikepovaní) to ocení.

Co říci závěrem? Weby se mění a jubileum soutěže je příležitostí i k její proměně. Je třeba se zamyslet nad její koncepcí, metodikou a zaměřením a rozhodnout, jak by mohla do své třetí dekády vstoupit.

¹ PAVLÍČEK, Radek. Praktické postřehy z testování přístupnosti webů v soutěži Biblioweb. POSLEPU.CZ [online]. 29. 4. 2019 [cit. 2019-05-01]. Dostupné z: https://poslepu.cz/prakticke-postrehy-z-testovani-pristupnosti-webu-v-soutezi-biblioweb/.