SOŇA TROSTOVÁ S.Trostova@seznam.cz

VÁCLAV VONDRUŠ vondrus.vaclav@seznam.cz 

O tom, jak se téma astronomie vůbec dostalo do Tábora a do zdejší městské knihovny, napsali pro časopis Čtenář dva z hvězdářů táborské hvězdárny a také čtenáři místní knihovny.

Jihočeský Tábor je zajímavý nejen svojí historií, ale objevíme v něm i třetí nejstarší hvězdárnu v České republice – po Štefánikově v Praze na Petříně a hvězdárně v Českých Budějovicích. Již při zakládání České astronomické společnosti 8. prosince 1917 nalezneme mezi 61 zakládajícími členy i dva občany Tábora, profesora Bohuslava Pekaře a studenta Karla Flossmanna. Nevíme přesně, jak se projevoval zájem o astronomii v Táboře po vzniku republiky, ale profesor gymnázia Bohuslav Pekař byl společně s profesorem dr. Josefem Štěpánkem i u založení astronomického kroužku v roce 1933, který si vytkl úkolem vybudovati lidovou pozorovatelnu v Táboře, aby mohl účinně popularizovati astronomii.

Po založení kroužku se členové věnovali propagaci astronomie, pořádali přednášky a získávali nové členy a příznivce. V roce 1935 již probíhala stavba Osvětového domu, do které se díky aktivitě členů kroužku podařilo začlenit i stavbu hvězdárny. Tábor v této době patřil mezi velice dynamická města. Dařilo se prosazovat řadu dobrých nápadů, aktivně pracovala řada spolků, které získaly prostory pro svoji činnost v nové budově, kde bylo i kino a městská knihovna, která je ostatně v budově do současné doby. A jak je vzrušující objevovat historii města, ukazuje skutečnost, že budova byla v provozu již v roce 1937 včetně nové kopule hvězdárny.

Článek v časopisu Říše hvězd z roku 1940 ale uvádí otevření hvězdárny až v tomto roce. Co se dělo mezi lety 1937 až 1940? Provozovala hvězdárna činnost? Proč byla podle dostupného článku otevřena veřejnosti až 6. října 1940? Čeká nás ještě mnoho hledání…

Krátce po ukončení druhé světové války zahájila hvězdárna oficiálně znovu svoji činnost a v letech 1947 až 1959 byla její práce známa ve hvězdárnách a astronomických kroužcích po celém Československu. V letech 1970–2013 měla hvězdárna i svého odborného pracovníka. Pan Břetislav Vonšovský popularizoval astronomii nejen ve školách, ale i na vesnicích. Opět vznikl astronomický kroužek a v osmdesátých letech minulého století se hvězdárna zapojila do evropské sítě pozorování zákrytů hvězd Měsícem. V roce 2014 proběhla její rekonstrukce, která vylepšila podmínky pro veřejnost.

Od roku 2016 probíhá ve spolupráci s Českou kosmickou kanceláří přednáškový cyklus Vesmírný Tábor. Veřejnost má každý měsíc možnost seznámit se s novinkami z některých oborů astronomie, přírodních věd, ale i dalších. Můžeme nejen získat nové informace, ale setkat se i s vědci a odborníky, které známe většinou jen z médií.

Táborská hvězdárna sídlí v centru města, v dnešní Jiráskově ulici, ve čtvrtém patře budovy. O patro výš je pozorovací kopule a vyhlídková plošina s hezkým výhledem na město. Hvězdárna je pro veřejnost otevřena každý čtvrtek. Když je jasno, probíhá pozorování nejen z kopule, ale i na plošině. V době zajímavých úkazů na obloze, jako jsou meteorické roje, opozice planet nebo zatmění Slunce a Měsíce, je hvězdárna pro veřejnost otevřena pravidelně.