JAN KAMENICKÝ Jan.Kamenicky@ff.cuni.cz

Moderními a kvalitními knihovnami jsou v Evropě vyhlášené především skandinávské země. Hned do dvou z nich se vypravíme v tomto dílu našeho seriálu – naším cílem bude Kodaň a její okolí. Kodaň leží na největším dánském ostrově Sjælland a jsou z ní snadno dostupná i další města se zajímavými knihovnami: Roskilde, Kongens Lyngby, Helsingør a švédské Malmö. Všechna jsou pohodlně dosažitelná veřejnou dopravou a s východiskem v Kodani se dají během pěti dní bez problému navštívit.

Dánská královská knihovna

V Kodani působil Hans Christian Andersen a jeho stopám se při návštěvě města zřejmě nevyhnete, stojí tu hned dvě jeho sochy a k tomu Malá mořská víla, symbol Kodaně. Dům, kde Andersen pobýval, najdete přímo v historickém centru Nyhavn, pohřben je pak na hřbitově Assistens, který je jinak populárním místem pro pořádání pikniků. Je zde pochován také dánský filozof Søren Kierkegaard a na jeho jméno pozor, protože slovo hřbitov se dánsky píše velmi podobně: kirkegård.

Pro nás je ovšem prvním lákadlem hlavní budova Dánské královské knihovny¹, zvaná také Černý diamant, která se ve skutečnosti skládá z budov tří. Nejstarší částí je cihlová stavba z roku 1906, která měla hlavní vchod (dnes zavřený) z parku s jezírkem a sochou Sørena Kierkegaarda. O parku dnes prý málokdo ví, takže se v něm dá příjemně odpočívat. V roce 1968 byla budova rozšířena o poměrně nehezkou betonovou přístavbu, kterou ale v roce 1999 umně překryla poslední část – Černý diamant. Budova ze skla a betonu s novým vchodem, eskalátory a rozlehlými studovnami je opravdu důstojná a odpovídá účelu být královskou knihovnou. Na její skleněné fasádě se odráží slunce a mořský kanál. Sami knihovníci ovšem s budovou trochu bojují, v kancelářích jim totiž slunce už tolik příjemné není a taky nemají dostatek zaměstnanců a prostředků, aby plně zajistili nákladný provoz Černého diamantu.

Velká knihovní loupež: V 70. letech 20. století došlo v Královské knihovně ke knižní loupeži nevídaných rozměrů. Frede Møller-Kristensen, orientalista, indolog a zaměstnanec knihovny, z ní postupně odnesl přibližně 3000 vzácných knih, zejména staré tisky a cenná první vydání, v celkové hodnotě asi sto milionů korun! Na to, že z knihovny cenné svazky průběžně mizí, se přišlo až po několika letech, krádeže následně ustaly, ale pachatel odhalen nebyl. Několik knih nepozorovaně rozprodal na různých aukcích v 90. letech. Totožnost zloděje byla odhalena až po jeho smrti v roce 2003, kdy se jeho rodina až příliš neopatrně pokusila prodat další kradené knihy. Následně se policii podařilo vypátrat asi 1500 odcizených knih a spolupachatelé putovali na několik let za mříže.

Knihovny Kodaňské univerzity

Kodaňská univerzita, nejstarší dánská univerzita, má v metropoli čtyři kampusy a hned několik knihoven. Největší a nejzajímavější je Jižní kampus, kde sídlí humanitní obory a právo. Kampus vznikl v 70. letech, ale od roku 2001 prochází postupným rozšiřováním a přestavbou, během níž byla většina původních staveb zbourána. Kampus tvoří několik propojených budov, uvnitř kterých se mísí učebny, kavárny, menza, místa pro setkávání studentů a knihovny, často nelze přesně určit, jestli jste ještě v knihovně nebo už ve veřejném prostoru. Hlavní knihovna Fakulty humanitních věd má v kampusu samostatnou budovu, další, menší knihovny jsou rozmístěné různě po kampusu. Nejhezčí z nich je asi Legal Knowledge Centre, sloužící primárně studentům práv; nemá v názvu slovo knihovna proto, že neobsahuje prakticky žádné knihy, i když jinak poskytuje většinu obvyklých knihovních služeb. Na okraji kampusu najdete ještě moderní budovu od architekta Henninga Larsena, v níž sídlí IT univerzita Kodaň, která sice má fakticky vyčleněnou malou knihovnu s tištěnými knihami, jinak ale plní roli knihovny celá budova, v níž jen těžko rozlišíte, které prostory jsou určené ke studiu, práci či odpočinku.²

Blíže centru Kodaně stojí ještě knihovna Fakulty sociálních věd. Ta sídlí hned vedle botanické zahrady v domě, kde byly původně botanické laboratoře a který se svými prostorovými dispozicemi pro knihovnu zrovna moc nehodí. I tak tu ale knihovníci dokázali díky drobným detailům a nápadům vytvořit místo, kde se dobře studuje a pracuje. Obzvlášť pyšní jsou pak na Digitální laboratoř sociálních věd, jejíž interiér zdobí botanické motivy a knihy tu nenajdete. Jedná se především o platformu určenou k setkávání mladých badatelů za účelem sdílení poznatků o digitálních technologiích na zpracování sociálněvědních dat.

Pod Kodaňskou univerzitu patří i krásná neogotická knihovna z 19. století v ulici Fiolstræde v historickém centru města, kde sídlí i vedení univerzity. V 90. letech prošla rekonstrukcí a nedávno si „zahrála“ pařížskou knihovnu ve filmu Dánská dívka (2015). S otevřením Černého diamantu a rozšířením Jižního kampusu však ztratila na významu. Nějakou dobu sloužila jen badatelům a studentům píšícím závěrečné práce a v současnosti je, bohužel, zcela nepřístupná a univerzita přemýšlí, co s ní dál. Mohla by se stát domovem pro nové univerzitní muzeum.³

Městská knihovna i knihovna ekonomické školy

Kodaň má samozřejmě také městskou knihovnu s 20 pobočkami. Nejzajímavější je ústřední půjčovna v centru města v ulici Krystalgade. Zvenku poměrně nenápadná budova skrývá uvnitř monumentální dvoranu s eskalátory a pěti podlažími, v nichž najdete všechna obvyklá oddělení i kavárnu. Stávající podoba knihovny je z roku 1993, ale pro potřeby městské knihovny je dnes příliš malá. Městská rada o výstavbě nové knihovny uvažuje, a i když konkrétnější plány zatím nemá, doufejme, že i kodaňská městská knihovna se brzy dočká nové prostornější budovy.

Frederiksberg je bohaté, oficiálně samostatné město, i když leží prakticky v centru Kodaně. Sídlí tu ekonomická škola Copenhagen Business School (CBS) a její centrální knihovnu najdeme v hlavní univerzitní budově na náměstí Solbjerg. Knihovna z roku 2000 je poměrně tradiční, i když velmi fotogenická, a průběžně se ji snaží modernizovat, což znamená odstraňování volného výběru a vytváření nových studijních míst vhodných k různorodým druhům studia. Pro zlepšení studijních podmínek pracují v knihovně i s protihlukovými prvky nebo uměleckými díly, pro studenty je otevřená nonstop.

Knihovna Univerzity Roskilde

Půlhodinu vlakem je to z Kodaně do městečka Roskilde, kde se každoročně koná jeden z největších hudebních festivalů v Evropě a kde sídlí populární muzeum vikinských lodí. Z vlaku ale vystupte o stanici dřív ve čtvrti Trekroner, kde stojí kampus Univerzity Roskilde, poměrně mladé univerzity, založené teprve v roce 1972. Z té doby pochází i kampus, což je na jeho vzhledu sice znát, ale zase leží v klidné oblasti za městem, obklopen zelení. Chloubou celé univerzity je pak knihovna architekta Henninga Larsena, dokončená v roce 2001. Budova knihovny je pojata opravdu velkolepě a hned po vstupu návštěvníka zaujme. Převažuje zde sklo, beton a černá barva, takže může působit trochu neútulně, to ale vynahradí velká okna s výhledem do zeleně nebo na umělé jezero.

Knihovna Dánské technické univerzity

Severně od Kodaně leží městečko Kongens Lyngby, kde se nachází nejen populární skanzen lidové architektury, ale také hlavní kampus Dánské technické univerzity (DTU), která patří mezi přední evropské technické univerzity. Kampus byl vybudován na přelomu 60. a 70. let, což je na první pohled poznat, ovšem v posledních letech prochází nákladnou obnovou a modernizací. A mezi vrcholy modernizace patří zdejší univerzitní knihovna, která prošla rekonstrukcí v roce 2013. Na novém návrhu se velkou měrou podíleli i studenti⁴, takže je tu dostatek odpočinkových míst, stánky pro studentské spolky a přednáškový prostor. V knihovně se dokonce každoročně koná populární RoboCup, kdy se prostor knihovny načas promění v závodní arénu robotů!⁵ Většina knih byla přesunuta do skladu a přednost dostala studijní místa, kterých je v knihovně přibližně tisíc. A jsou natolik obsazená, že místní inženýři uvažují o automatizovaném systému, který by příchozím ukazoval, kde je zrovna kolik volných židlí. Takový systém spadá pod koncept Smart Library (Chytrá knihovna) a v širším měřítku pak Smart Campus (Chytrý kampus), se kterým na DTU experimentují. Knihovna pak funguje jako laboratoř, kde neustále probíhá měření teploty, vlhkosti, světla, hluku, pohybu – získaná data jsou k dispozici jak studentům pro další zpracování, tak k aplikacím, které umožňují jejich regulaci.

Další knihovny z Dánska

Z Kongens Lyngby můžeme pokračovat dál na sever až do Helsingøru, který jako Elsinore proslavil William Shakespeare, když do místního hradu zasadil děj Hamleta i přesto, že sám Dánsko nikdy nenavštívil. Ve městě najdete různé sochy a odkazy na Shakespearovo drama včetně fiktivního starobylého Hamletova hrobu. Hrad Kronborg je ovšem skutečný a hned vedle něj se rozkládá areál bývalých loděnic, který nedávno prošel celkovou revitalizací, a dnes tu najdeme Muzeum námořní plavby, malý přístav, sochu „bratříčka“ Malé mořské víly a kulturní centrum s koncertními a přednáškovými sály, kavárnou a veřejnou knihovnou. Knihovna je zajímavá především architektonicky. Stará cihlová budova byla zevnitř zmodernizovaná a zvenku překryta skleněnou fasádou tak, že zde vznikl meziprostor, v němž se dnes v přízemí nachází kavárna a ve vyšších patrech pak jakési vnitřní terasy se studijními místy. Uvnitř knihovny převládá beton a dřevo, knihovna působí vzdušně a poskytuje výhled na moře, přístav i hrad.

V Dánsku jsou samozřejmě i další knihovny, které stojí za návštěvu, navíc je to země poměrně malá a velmi dobře propojená veřejnou dopravou. Takže pokud máte dostatek času, můžete si zajet do Aarhusu, druhého největšího dánského města, které je z Kodaně vzdálené přibližně tři hodiny vlakem. Podívat se tu můžete do čerstvě zrenovované knihovny Univerzity Aarhus⁶, druhé nejstarší a dnes největší dánské univerzity, a vynechat nesmíte ani Dokk1, který je považován za vůbec nejmodernější evropskou veřejnou knihovnu. Necelé dvě hodiny vlakem je to z Kodaně do měst Odense a Kolding a v obou se nachází moderní kampusy Jihodánské univerzity s pěknými univerzitními knihovnami. V Koldingu navíc mají i zajímavou městskou knihovnu z roku 2006⁷, v Odense zase muzeum a rodný domek Hanse Christiana Andersena.

Malmö

My se ale vydáme opačným směrem, a to do Švédska do města Malmö. Cesta vlakem z Kodaně zabere nějakých čtyřicet minut. Dánsko a Švédsko od sebe po staletí dělil průliv Öresund, od roku 2000 ale obě země spojuje majestátní Öresundský most, známý z kriminálního seriálu Most. Třetí největší švédské město za návštěvu určitě stojí, protože v posledních letech se Malmö rychle rozvíjí a mění z průmyslového na jedno z ekologicky nejmodernějších měst světa. Zaměřuje se na energetickou udržitelnost, sociální bydlení, zeleň, cyklistickou dopravu a dokladem toho je čtvrť Západní přístav, vybudovaná v bývalých docích, která je první uhlíkově neutrální čtvrtí v Evropě.

Univerzita v Malmö vznikla teprve před dvaceti lety a dnes má pět fakult a tři knihovny, tu největší v budově zvané Orkanen. Knihovna zabírá celé páté patro univerzitní budovy, takže je poměrně rozlehlá, výhled je z ní do všech čtyř světových stran, jak na jeřáby a rozrůstající se čtvrť, tak na moře. Knihovna samotná se skládá z mnoha různě velkých propojených místností a nabízí velmi pestrou škálu studijních míst, vhodných nejen k různému druhu práce či odpočinku, ale i s různou intenzitou světla, hluku či odstupu od dalších uživatelů knihovny. Jakmile nějaké prostory nejsou dostatečně využívané, snaží se je knihovníci přestavět, takže se knihovna neustále mění.

Od nedávné uprchlické krize se Malmö vyrovnává s velkým přílivem přistěhovalců a významnou roli v jejich úspěšném začleňování do švédské společnosti hraje městská knihovna, která se práci s přistěhovalci intenzivně věnuje.⁸ Myslí tu ale i na ostatní; dětské čtenáře dělí na tři věkové kategorie (do 7 let, do 13 let, 14–25 let) a pro každou skupinu je určeno zvláštní oddělení.⁹ Nejkouzelnější je samozřejmě to pro ty nejmenší, jmenuje se Kanini a je stylizované do podoby lesa, který si děti samy vybraly, když se dětské oddělení plánovalo. Takže pozor na hlavu, protože tady jste v království dětí, které má i vlastní vchod, kterým dospělák neprojde!

V Malmö ale nezapomínají ani na dospělé čtenáře. V hlavní studovně jsou knižní regály a sedačky na kolečkách, a tak není problém rychle ji proměnit v koncertní sál nebo přednáškovou místnost. A pořádají tu třeba skvělý cyklus veřejných čtení, v minulých letech zde četli spisovatelé Amos Oz, Colm Tóibín nebo Margaret Atwoodová. Samotná budova knihovny se skládá ze dvou propojených staveb, první, „Hrad“, je z roku 1901 a původně sloužila jako muzeum. Knihovna v ní sídlí od roku 1946, druhá, zvaná „Kalendář světla“, k ní byla přistavěna v roce 1997 architektem Henningem Larsenem. Budovy spojuje tzv. „Válec“, jímž se do celé knihovny vstupuje. Knihovna je obklopena parkem s jezírky, a protože je převážně skleněná, zrcadlí se na jejím povrchu jednotlivá roční období a stejně tak se v průběhu roku mění i výhled z knihovny.

Dánsko patří v oblasti knihovnictví ke světové špičce, najdete tu nejmodernější veřejné i univerzitní knihovny, takže pokud navštívíte Kodaň, její okolí i švédské Malmö, můžete si být jisti, že uvidíte to nejlepší, co současné knihovnictví nabízí. Kodaň i Malmö jsou navíc bohatá moderní města s velmi vysokou životní úrovní, která dbají o ekologii, veřejný prostor i veřejnou dopravu, takže se vám možná ani nebude chtít vracet domů. Nám se moc nechtělo…¹⁰

Foto: Klára Rösslerová

¹ Dánská královská knihovna fakticky existuje až od ledna 2017, kdy byly z úsporných důvodů do jediné organizace sloučeny dvě původně národní knihovny (Královská knihovna v Kodani, Státní a univerzitní knihovna v Aarhusu) a další dvě univerzitní knihovny (knihovna Kodaňské univerzity, knihovna Univerzity Roskilde). Viz The New Royal Danish Library [online]. Det Kongelige Bibliotek [cit. 2019-01-04]. Dostupné z: http://www.kb.dk/en/kb/organisation/fusion/start.html.

² Před odchodem z kampusu nezapomeňte ochutnat zmrzlinu v místní vyhlášené zmrzlinárně Ismageriet, kde se kvůli frontám objednává přes vyvolávací systém. Kde přesně ji najdete, vám řekne kdokoli, koho se tu zeptáte.

³ Viz Det smukke, tomme bibliotek [online]. Uniavisen, 27. 11. 2018 [cit. 2019-01-04]. Dostupné z: https://uniavisen.dk/det-smukke-tomme-bibliotek/.

⁴ Vedení knihovny mnohé jejich návrhy zohlednilo a přijalo, zástupci z řad studentů se dodnes pravidelně s vedením knihovny setkávají, a podílejí se tak na jejím řízení.

⁵ Kdo nevěří, tak propozice, technické specifikace závodiště a videozáznamy kvalifikačních i finálových závodů najde na webu: DTU RoboCup [online]. Danmarks Tekniske Universitet [cit. 2019-01-04]. Dostupné z: http://www.robocup.dtu.dk/.

⁶ Podrobněji viz LAUERSEN, Christian. Aarhus University Library – a garden with books and pingpong [online]. Library Planet, 24. 12. 2018 [cit. 2019-01-08]. Dostupné z: https://libraryplanet.net/2018/12/24/aarhus-university-library-a-garden-with-books-and-pingpong/.

⁷ Podrobněji viz Kolding Library [online]. Librarybuildings.info [cit. 2019-01-08]. Dostupné z: https://librarybuildings.info/denmark/kolding-library.

⁸ Službám knihovny v Malmö zaměřeným na přistěhovalce se podrobněji věnuji v článku: KAMENICKÝ, Jan. Tisíc a jeden příběh aneb Služby evropských knihoven na pomoc uprchlíkům. Čtenář, 2018, 70(10), s. 351–353.

⁹ Podrobněji viz MYHRE, Karen. Malmö City Library – a mystical and magical place for kids [online]. Library Planet, 18. 12. 2018 [cit. 2019-01-08]. Dostupné z: https://libraryplanet.net/2018/12/18/malmo-city-library-a-mystical-and-magical-place-for-kids/.

¹⁰ Podrobnější reportáž z naší stáže z jara 2018 jsme publikovali v třídílném blogovém příspěvku: PAPAYOVÁ, Tereza. Velkommen til Danmark! [online]. Blog Knihovna, Filozofická fakulta, Univerzita Karlova, 13. 11. 2018 (1. část), 20. 11. 2018 (2. část), 28. 11. 2018 (závěrečná část) [cit. 2019-01-04]. Dostupné z: https://www.ff.cuni.cz/2018/11/velkommen-til-danmark-1-cast/ (1. část), https://www.ff.cuni.cz/2018/11/velkommen-til-danmark-2-cast/ (2. část) a https://www.ff.cuni.cz/2018/11/velkomenn-til-danmark-zaverecna-cast/ (závěrečná část).

Všechny zmíněné knihovny i další zajímavá místa najdete v doprovodné mapě na adrese: https://tinyurl.com/y7qbcbk4