Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR

Knihovny v Latinské Americe připravují plány a strategie s cílem motivovat děti a mládež k pravidelným návštěvám knihoven. Pro plánování je důležité pochopit potřeby této skupiny a přizpůsobit jí komunikaci a propagaci služeb. Navzdory globálnímu přístupu k technologiím a konektivitě, které usnadňují komunikaci a učení na dálku, je knihovna stále místem pro setkávání komunity. Jejím posláním je nabídnout dětem, mládeži a rodinám kulturní prostor, ve kterém mohou objevovat knihy, četbu, různorodost kultury a stát se tvůrčími, poctivými a odpovědnými občany. Knihovny v Latinské Americe se profilují jako vzdělávací centra. Je zde kladen velký důraz na sociální aspekty učení v neformálním prostředí. Knihovny se snaží naplnit koncept „třetího místa“ jako neutrálního komunitního prostoru. Lidé se zde setkávají dobrovolně a neformálně, toto prostředí vyrovnává sociální nespravedlnosti a podporuje komunitní a sociální zapojení. Jedním z nejdůležitějších kroků, které musí knihovny podniknout, je mapování komunity. Pro zapojení nových uživatelů je zásadní propagace služeb – ta je daleko efektivnější, pokud se provádí prostřednictvím partnerství. Knihovny musí zajistit rovný přístup všem občanům a podporovat děti a mládež, aby prožívali oblast kultury v souladu s jejich individualitou a jejich společenskými kontakty.  

(IFLA Journal – Volume 44, Number 4, December 2018, s. 258–268)

Německo-rumunská spolupráce knihoven v oblasti herních projektů v knihovnách proběhla v rámci projektu Erasmus+; motto společného projektu bylo Muzeum v knihovně, knihovna v muzeu. Spolupráce začala společným seminářem Co skutečně spojí Evropu – hra v německém Chemnitz. Seminář organizovalo výzkumné středisko Solaris pro životní prostředí a mládež, kde začala spolupráce mezi Knihovnou George Baritiua v rumunském Braşově a Muzeem her v Chemnitz. Rumunští a němečtí mladí lidé se setkali několikrát. Muzeum her v Chemnitz připravilo v knihovně v Braşově výstavu cca 600 her, která se stala obrovskou atrakcí pro školy i rodiny a přitahovala velké skupiny rumunské mládeže – mimo jiné proto, že hry byly vhodné pro všechny věkové kategorie a byly zájmově pestré. Pro snadnější porozumění byly připraveny rumunské překlady her a byl vytvořen digitální herní adresář (https:// issuu.com/claudiapopescu/docs/ostra_catalog). Knihovna se tak stala hřištěm pro hraní, experimentování a interakci i místem učení. Rumunská knihovna navázala díky tomuto projektu partnerství s 18 mateřskými školami; dále knihovnu navštívilo 22 škol s 820 žáky. Celkem se her v knihovně zúčastnilo 1664 návštěvníků. Herní show je mobilní a cestuje po celém Rumunsku. Muzeum her v Chemnitz a knihovna v Braşově na závěr projektu zahájily společnou výstavu fotografií z veřejných knihoven v Rumunsku, která odráží aktivity a služby rumunských knihoven pro děti a mládež.  

(BuB Forum Bibliothek und Information – Jahrgang 70, Nr. 11, 2018, s. 600–601)

Pracovníci Univerzitní knihovny v Bratislavě (UK) identifikovali ve svém fondu v knize vydané v 16. století v Itálii ručně vepsané latinské verše z básně německého reformátora a pedagoga evropského významu Philippa Melanchtona (1497–1560) s jeho vlastnoručním podpisem. První autograf téhož autora psaný v řečtině spolu s autografem německého humanisty Victorina Strigela (1524–1569) identifikovali ve fondu UK již v roce 2010. Objevení druhého autografu Melanchtona není o nic méně významné, naopak, hodnota se zvyšuje tím, že v téže instituci na Slovensku jsou dochované jeho dva různé autografy. Cesta knihy, ve které se autograf nachází, představuje dlouhou, téměř pětisetletou pouť z Itálie do Německa a do některých měst dnešního Slovenska. Kniha byla vytištěna v roce 1553 v Benátkách, odkud se o dva roky později dostala do Wittenbergu. Zde do ní profesor zdejší univerzity vepsal verše, zřejmě na památku jednomu ze svých studentů. Kniha, ve které se sentence s autografem dochovala, je známá Kronika světa Johanna Cariona (1499–1537). Benátské vydání sloužilo jako učební pomůcka při studiu světových dějin a na Slovensko se kniha dostala zřejmě až začátkem 17. století. V 17. a 18. století patřila řádu františkánů ve Skalici a po jeho zrušení se dostala v roce 1919 do předchůdkyně UK.

(Knižnica – ročník 19, číslo 3, 2018, s. 50–58)

Připravil ROMAN GIEBISCH