Hlavní obsah stránky
ZE SVĚTA
Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR
Drážďanská knihovna SLUB se dlouhodobě věnuje problematice georeferencování starých map. Staré mapy Drážďan často vznikaly bez geodetických základů a obsahují lokální deformace. Požadavky na cílenou vizualizaci a prezentaci starých map plynule narůstají ze strany akademických pracovníků i široké veřejnosti. Obyvatele Drážďan zajímá, jak vypadalo jejich město v minulosti, jaké budovy byly zničeny při náletu v roce 1945 nebo jak se šířila povodeň v roce 1845. Všechny tyto otázky jim pomohou odpovědět časoprostorové virtuální karty FORUM vyvinuté právě v drážďanské knihovně. Vizualizace rozvoje města v dlouhodobém horizontu pomáhá také k jeho soudobé revitalizaci. „Cestovatelé v čase“ mohou pomocí topografických map z různých období sledovat historii různých lokálních oblastí a srovnávat je se současností. Mapy z různých epoch s různými měřítky lze digitálně nad sebou porovnávat a hledat odpovědi na historické otázky – tato metoda je velmi důležitá pro historický výzkum a památkovou péči o urbanistické dědictví. Zcela georeferencováno je období Drážďan v letech 1780 až 1806. Pomocí tlačítka v navigační liště je možné přepínat mezi zobrazením 2D a 3D, lze také vytvořit odkaz, prostřednictvím kterého lze sdílet aktuální mapy s ostatními uživateli na celém světě. Cílem projektu je vytvořit uživatelsky přívětivé kontaktní místo pro všechny milovníky starých map.
(Das Magazin der Bibliotheken in Sachsen – Jahrgang 10, Nr. 1, März 2017, s. 24–27)
Knihovníci menších amerických akademických knihoven se spojují do konsorcií a společně se podílejí na správě dat, díky společným vzdělávacím projektům rozvíjejí vlastní schopnosti a nabízejí nové služby vědeckým pracovníkům. Pět regionálních vysokých škol svobodných umění se spojilo do konsorcia pod názvem Northwest Five Consortium a společně plánují služby pro správu dat, moduly pro budoucí školení svých zaměstnanců a tvorbu výzkumných týmů. Knihovníci tvoří důležitou součást poskytování datových služeb jako odborní garanti a podpora. Poskytování datových služeb je příležitost pro knihovny demonstrovat svůj vztah k akademické komunitě. Spolupráce vysokých škol se ukázala jako velmi prospěšný a udržitelný model pro rozvoj datových služeb a podporu akademických komunit. Prvotní náklady na spolupráci byly finančně podpořeny z grantu, další náklady na udržitelnost budou již nižší. Knihovníci byli díky grantu proškoleni, vznikl výukový manuál a byly uhrazeny náklady spojené se stážemi zapojených odborných pracovníků na pěti univerzitách. Knihovníci získali cenné dovednosti, a tak vědí, jak poskytovat terénní služby pro všechny složky své univerzity. Výhodou projektu bylo vytvoření e-learningového kurzu pro studenty o práci s digitálními daty – ten oceňují primárně dálkově studující. Jedním z nejdůležitějších výsledků projektu je rozvoj akademické komunity a zapojení knihovníků.
(IFLA Journal – Volume 43, No. 1/2017, s. 105–118)
Metodami User Experience lze zkoumat srozumitelnost a přívětivost různých aspektů knihovny, s nimiž přichází uživatel do styku – od způsobu řazení dokumentů přes uspořádání stolů ve studovně, komunikační kanály až po prostorové značení v knihovně. Slovenský pilotní průzkum byl zaměřen na prostorové značení. V případě User Experience jde o celkový zážitek, zkušenost při setkání se službou a s produktem organizace. Vedle dalšího se zjišťují i emoce, které se zaznamenávají v tzv. bodech zájmu, bodech úzkosti a bodech zážitku při interakci s jednotlivými součástmi knihovny. Prostorové značení slouží pro jednoduchou, příjemnou a rychlou orientaci, nejběžnější pomůckou jsou směrové tabule. Při nevhodném návrhu však mohou i tyto tabule uživatele mást nebo přetěžovat prostor. Na základě výzkumu prostorového značení ve vybrané slovenské knihovně byly umístěny směrové tabule podle zjištěných problematických bodů. Hlavní zlepšení v oblasti orientace uživatelů se projevilo zkrácením času potřebného pro vykonání úloh až o polovinu. Všichni zapojení účastníci výzkumu se shodli na poutavosti navrženého značení knihovny, vytvořeného podle základních zásad grafického designu a firemních barev.
(Knižnica – Ročník 17, číslo 4/2016, s. 11–14)
Připravil ROMAN GIEBISCH