Hlavní obsah stránky
KNIHOVNÍCI A EX LIBRIS. 1. část
KVĚTA CEMPÍRKOVÁ cempirkova@cbvk.cz
Řada knihoven má své ex libris, některé knihovny mají i sbírky ex libris a dokonce mnozí knihovníci mají své vlastní ex libris. V tomto cyklu se zaměříme právě na ně. Pamětníci časopisu si jistě vzpomenou, že jednu dobu (70. a 80. léta minulého století) tvořila právě ex libris i nedílnou součást obálky Čtenáře.
Knižní značka (ex libris, někdy psáno exlibris nebo ex-libris) vždy byla trošku prestižní a ne právě levnou záležitostí. Jedná se většinou o pěkné, malé umělecké dílko, které si majitel nechával a nechává připravit umělcem na zakázku. Ale někdy knižní značku vyrobil umělec pro svého přítele knihovníka sám a bez zakázky. Jako dárek. Pro výrobu ex libris se využívaly všechny grafické techniky i jejich kombinace. Počet pak byl dán požadavkem zadavatele. Většinou se tato grafická dílka neznačila číslováním. Signatura autora může být jak v tisku, tak i připsána ručně pod obrázkem.
Původním záměrem tvorby ex libris bylo použití obrázku k praktickým účelům, tedy k označení vlastníka knihy nalepením obrázku na přídeští knihy. Tématem obrázku byl vztah zadavatele ke knize, k četbě, ale i ukázka jeho zálib, příp. momentálního citového rozpoložení majitele ex libris. Během let se ale i tato užitá grafika stala předmětem sbírání. A každý sběratel má svá pravidla, své kontakty a způsoby sběru. V Jihočeské vědecké knihovně se stále ještě zpracovává rozsáhlá sbírka ex libris (cca 13 000 kusů), kterou shromáždil Svatopluk Samek (1885–1957), bankovní úředník a rodák z Českého Krumlova. Patřil mezi univerzální sběratele, protože sbíral ex libris bez zvláštního zaměření, bez ohledu na použitou techniku, majitele či tvůrce-umělce. V jeho sbírce tedy nalezneme jak díla velmi kvalitní, tak i braková. Z této sbírky jsem vybrala ex libris, jejichž majiteli byli knihovníci.
Jedná se o díla vytvořená do padesátých let minulého století. Jejich uměleckou kvalitu nebudu hodnotit. Ex libris čtenářům pouze nabízím jako zajímavost k prohlédnutí bez kritických ambicí. Jistě i dnešní knihovníci mají svá ex libris. Třeba by se s nimi mohli posléze na stránkách Čtenáře také pochlubit.
Knihovny si zpravidla začaly své sbírky ex libris vytvářet i na základě vládního nařízení z 28. 5. 1935 (§ 3, odst. 1 uvádí, že knihovny si mohou od tiskařů vyžadovat ex libris jako povinný výtisk).
Václav KELLER (1880 Kasejovice – 1937 Praha) ředitel knihovny Ministerstva železnic. Autor ex libris: Pavel František Malý (1882–1952) |
Bohumír LIFKA (1900 Radomyšl – 1987 Praha) archivář, knihovník, vedoucí knihovny Náprstkova muzea, v roce 1957 odsouzen k odnětí svobody na 7 let, v roce 1960 amnestován, pak pracoval jako skladník; rehabilitován po roce 1992. Autor ex libris (vlevo): Josef Solar (1896 až 1977) Autor ex libris (vpravo): Alois Moravec (1899 až 1989) |
Použitá literatura:
– Sbírka zákonů a nařízení státu československého 1935; částka 36, s. 55.
– HUMPLÍK, Milan. Osobnosti českého exlibris, sběratelé, organizátoři, publicisté, tiskaři. Praha: Spolek sběratelů a přátel exlibris, 2005. 53 s. ISBN 80-239-5773-2
– Sbírka ex libris v Jihočeské vědecké knihovně v Českých Budějovicích (http://www.cbvk.cz/katalog).