Hlavní obsah stránky

PRVNÍ KNIHOVNÍ ZÁKON – 100 LET: ​​​​​​​Knihovnictví na Ostravsku

MIROSLAVA SABELOVÁ sabelova@kmo.cz

Situace v Moravské Ostravě a přilehlých městských částech byla po vzniku první republiky pro zakládání knihoven podle nového zákona o veřejných knihovnách obecních příznivá. V průběhu let 1919–1921 probíhala jednání se spolky, jejichž knihovny mohly být základem nově vznikající veřejné obecní knihovny. V roce 1921 měla Župa XIV – Moravská Ostrava už 226 knihoven.

V Moravské Ostravě byl od roku 1898 činný spolek Veřejná knihovna a čítárna pro Moravskou Ostravu a okolí, který sloužil veřejnosti až do roku 1921, kdy předal cca 2000 svazků knih do nově založené Veřejné knihovny města Moravské Ostravy (1000 svazků přidal ještě spolek Občanská beseda).

Vlastní historie dnešní Knihovny města Ostravy se datuje od 25. května 1920. K záměru vybudovat veřejnou knihovnu byla zřízena knihovní rada. Knihovna dostala k užívání prostory v Německé obecné a občanské chlapecké škole (viz foto) s tím , že bude sloužit obyvatelům českým i německým. Zde se také 19. února 1921 začalo po úpravě prostor a uspořádání knihovních sbírek půjčovat veřejnosti.

Ve 20. letech vznikaly veřejné obecní knihovny také v příměstských ostravských obcích. Vytvoření tzv. Velké Ostravy znamenalo rovněž její růst a spojování knihoven, proto byla knihovna v roce 1929 přestěhována do samostatného křídla nové budovy městské spořitelny na nám. Dr. E. Beneše (viz foto na titulní straně).

Třicátá léta se vlivem hospodářské krize promítla negativně do rozvoje knihovny. Dotace se sice stále snižovaly, nezaměstnanost však naopak přivedla do knihovny více návštěvníků!

Ostravská knihovna byla v provozu po celou dobu okupace; české fondy ale byly z knihovny vyřazeny. Už tři dny po osvobození Ostravy však byly v provozu některé pobočky. Podařilo se také vrátit do půjčoven české knihy, které byly po vyřazení – díky obětavosti knihovníků – ukryty mimo knihovnu a zachráněny před likvidací.

Na základě směrnice o zřízení jednotné sítě knihoven se ostravská městská knihovna stává v 50. letech Krajskou lidovou knihovnou pro Ostravský kraj, proto zde vzniká také metodický kabinet. Jeho role nebyla jen politická. Naopak, v rámci jeho činnosti se řešily důležité otázky sjednocování a racionalizace knihovnictví v celém kraji. Knihovna měla v té době 18 poboček, přibyla půjčovna pro děti, hudební oddělení a také oddělení doplňování a zpracování fondů. Do okrajových částí Ostravy a okolních obcí zajížděl bibliobus.

V roce 1957 byly všechny pobočky krajské knihovny delimitovány k obvodním úřadům jako samostatné instituce, aby se po roce 1965 opět převedly zpět pod krajskou knihovnu. V roce 1969 byl její název změněn na Knihovnu města Ostravy.