Hlavní obsah stránky

STÁŽE V ZAHRANIČÍ: Rakousko – Vídeň

JAN KAMENICKÝ Jan.Kamenicky@ff.cuni.cz

Ideální destinací na několikadenní stáž v knihovnách vhodnou i pro úplné začátečníky je rakouská Vídeň. Je totiž z Česka snadno dostupná a najdeme v ní zajímavou knihovnu od každého druhu – velkolepou barokní národní knihovnu, moderní i tradiční univerzitní knihovny a pěknou městskou knihovnu. Všechny se dají navštívit během dvou celých dnů, protože leží víceméně v centru Vídně. Vzhůru tedy do města valčíků, kaváren a taky knihoven!

Zajímavé knihovny najdeme samozřejmě i v jiných rakouských městech, např. v Linci, Křemži1, novou městskou i univerzitní knihovnu mají v Salcburku a v roce 2019 by měla být po výrazné přestavbě otevřena nová knihovna Univerzity Štýrský Hradec.2

Rakouská národní knihovna (ÖNB)

Sídlí v úplném srdci rakouské monarchie, v několika budovách areálu paláce Hofburg, bývalého sídla rakouské vládnoucí dynastie Habsburků. Knihovna má dlouhou historii a v roce 2018 oslavila už 650 let své existence. Nejslavnější je bezesporu její historická studovna Prunksaal z počátku 18. století, jedna z nejkrásnějších historických knihoven světa. Prunksaal je vrcholnou ukázkou barokní knihovny, která měla symbolizovat chrám vědění. Tomu odpovídal knižní fond i bohatá výzdoba. Knihovna tvořila tzv. Gesamtkunstwerk, tedy celá byla promyšleným uměleckým dílem. Je zdobená freskami a sochami, jejichž hlavním námětem jsou dějiny Habsburků, kteří sál nechali zbudovat. V centru pak stojí socha císaře Karla VI., osvíceného panovníka, který knihovnu otevřel veřejnosti, jakkoli úzká tehdy byla skupina potenciálních uživatelů.

Karel VI. stanovil v knihovním řádu bezplatný přístup do knihovny komukoli a vítal, když se uživatelé opakovaně vraceli. Povoleno bylo používání záložek a pořizování výpisků z knih, varoval ale před neopatrnou manipulací s inkoustem. Poškozování knih a vpisování do nich bylo přísně zakázáno! Uživatelé museli podle řádu při studiu udržovat ticho a nerušit ostatní čtením nahlas. A dál od knihovny by se raději měli držet nevzdělanci, sluhové, lenoši, žvanilové a hlupáci.3 Prunksaal dnes slouží hlavně jako muzeum a najdete ho na náměstí Josefsplatz. Ke studiu, bádání a přístupu k fondům ÖNB je dnes určeno sedm studoven v nedaleké Knihovně na náměstí Heldenplatz, kterou využívají především univerzitní studenti. Národní knihovna spravuje také Muzeum literatury v ulici Johannesgasse; je zaměřené na rakouskou literaturu od 18. století do současnosti a návštěvníkům nabízí jak stálou expozici, tak krátkodobé výstavy.4

Univerzitní knihovny

Nejstarší univerzitou v německy mluvících zemích je Vídeňská univerzita, založená v roce 1365, což z ní činí až druhou nejstarší univerzitu ve Střední Evropě po Univerzitě Karlově. Třeba Tomáš Garrigue Masaryk svá vysokoškolská studia absolvoval právě zde, což připomíná jeho busta na reprezentativním univerzitním dvoře – najdete ji ve společnosti dalších významných vědců a několika nositelů Nobelovy ceny, kteří na univerzitě působili. Univerzitní knihovna se skládá z několika desítek oborových knihoven a ústřední knihovny, která sídlí v rozlehlé hlavní univerzitní budově na ulici Universitätsring.

Ústřední knihovna má krásnou historickou čítárnu z 19. století s kouzelnými lampičkami se zelenými stínítky. Obvykle je zcela zaplněná studenty a má působivou atmosféru. Patří k ní také menší studovna (tzv. Katalogsaal) a foyer, které měly až donedávna výzdobu v charakteristickém designu 60. let, kdy byla knihovna rozšířena. Kvůli protipožárním opatřením však musely být tyto prostory prakticky vyklizeny a dnes jsou zařízené jen provizorním nábytkem. Univerzitní knihovna měla v 50. letech získat celou samostatnou budovu jen o ulici dál, projekt se ale na poslední chvíli změnil a vznikla tzv. Neues Institutsgebäude (NIG), do níž bylo umístěno několik kateder Filozofické fakulty. K budově ústřední knihovny muselo být nedávno přistaveno také provizorní požární únikové schodiště a obecně knihovna bojuje s nedostatkem místa na uskladnění svého fondu. Mnohé její prostory nutně potřebují rekonstrukci, ale vedení knihovny má reálné obavy, že pokud kvůli rekonstrukci vyklidí své sklady, nebude už mít možnost nastěhovat je zpátky – ať už z technických, nebo politických důvodů.

Pokud se z centra Vídně vypravíte směrem k Dunaji do čtvrti Leopoldstadt a projdete zábavním parkem Prátr, přijdete do výstavního kampusu vídeňské ekonomické univerzity WU (Wirtschaftsuniversität Wien). Nechce se ani věřit, že v centru Vídně vznikl za pouhé čtyři roky (v letech 2009 až 2013) zcela nový kampus, areál šesti různorodých budov, z nichž každou projektovalo jiné světové architektonické studio, důmyslně propojených pěší zónou s lavičkami, zelení a vodními plochami.5 Budovy jsou navrženy úsporně a ekologicky šetrně a celý kampus, který je uzpůsoben pro pěší a cyklisty, tak působí přívětivě a opravdu příjemně. Univerzita si mohla podobný kampus dovolit pouze díky spolupráci s velkými firmami, které mají na jejím rozvoji zájem, protože zaměstnávají a potřebují její absolventy. Dominantou a srdcem kampusu je pak zdejší Knihovna & vzdělávací centrum projektované studiem architektky Zahy Hadid. Budova knihovny jakoby čněla (a to doslova) nad celým kampusem. Stavba je působivá jak zvenku, tak uvnitř, a zejména v pojetí interiéru je rukopis Zahy Hadid jasně patrný. Uvnitř stavby se nachází rozlehlá vstupní hala, určená pro různé kulturní události, kariérní dny a podobně, a pak knihovna samotná, z výše uvedených důvodů oficiálně pojmenovaná OMV Bibliothekszentrum. Několikapatrová knihovna má 1500 studijních míst, rozdělená je na zóny určené pro různé druhy práce a její provoz je do velké míry automatizovaný a samoobslužný. Na to, jak velkolepě a ambiciózně je celá budova pojata, působí vybavení knihovny (především tedy nábytek) až příliš obyčejně a neoriginálně, jako by se na něm šetřilo nebo při plánování zapomnělo. Přitom na to, aby se člověk v knihovně cítil příjemně, má vybavení interiéru zásadní vliv. Služby pak knihovna poskytuje samozřejmě obdobné jako jiné vysokoškolské knihovny, takže i když vaše knihovna zrovna není nejnovějším výkřikem světové architektury, může poskytovat kvalitní služby.6

Městská knihovna a okolí Vídně

Provoz sítě čtyřiceti poboček městské knihovny zajišťuje instituce zvaná Knihovny Vídeň. Nejzajímavější je její Ústřední knihovna na Gürtelu (Gürtel je důležitá vídeňská dopravní tepna) z roku 2003. Budova byla postavena strategicky – na hranici několika různých vídeňských obvodů, které spojuje jako pomyslný kulturní most, a zároveň slouží i jako skutečný most, pod kterým pravidelně projíždějí tramvaje a který stojí přímo nad stanicí metra Burggasse-Stadthalle. Knihovna se tak nachází na velmi frekventovaném a snadno dostupném místě i přesto, že samotná výstavba za takových podmínek musela být složitá. Celá budova prakticky nemá žádné přízemí, na úrovni ulice má jen nosné pilíře a knihovna se nachází až v dalších třech patrech, v tom nejvyšším sídlí také střešní restaurace. V Ústřední knihovně pochopitelně najdeme obvyklá oddělení městské knihovny, kromě dětí či hudebních nadšenců se zaměřuje také na příslušníky národnostních menšin, kteří dnes tvoří přibližně 40 procent obyvatel Vídně. Pro město Vídeň jsou proto strategicky důležité knihovní služby jako bezplatné kurzy německého jazyka, půjčování jazykových učebnic, ale také rozvoj knihovních fondů v jazycích menšin, a to zejména v dětském oddělení.

V našem seriálu nás zajímají co možná nejmodernější knihovny, v nichž se můžeme inspirovat a naučit něco nového.7 Inspirovat nás ale mohou samozřejmě i knihovny historické. Pokud vás zajímají barokní knihovny a Prunksaal by pro vás byl málo, tak právě v Rakousku najdete hned několik dalších barokních skvostů: krásné klášterní knihovny benediktinských opatství v Altenburgu, Melku a Admontu a augustiniánských klášterů v Sankt Florianu a ve Vorau.8 Nejslavnější a nejkrásnější je zřejmě knihovna v Admontu z 18. století, která je zároveň největší klášterní knihovnou světa. Zdaleka ne tak velkolepou knihovnu má i augustiniánský klášter v městečku Klosterneuburg vzdáleném asi 15 kilometrů severně od Vídně. Nachází se zde ale také kampus Institutu vědy a techniky (IST Austria), založený teprve v roce 2009, který je zaměřen na špičkový výzkum v přírodních a matematických vědách. Institut financuje rakouská vláda, spolková země Dolní Rakousy a z velké části také soukromé firmy, které mají na zdejším výzkumu zájem. Na podzim 2018 se v kampusu začala stavět nová laboratorní budova, v níž v roce 2020, kdy by měla být otevřena, najdeme i novou knihovnu.9

Foto: autor

Všechny zmíněné knihovny i další zajímavá místa najdete v doprovodné mapě na adrese: https://tinyurl.com/y7qbcbk4

 

1 Právě do knihoven v Linci, Křemži (a Vídni) směřovala i exkurze SDRUK v roce 2017, anonymní prezentace z cesty včetně mnoha fotografií viz Studijní cesta SDRUK po rakouských knihovnách: Linec, Kremže, Vídeň, 17. 5.–19. 5. 2017 [online]. Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně, [cit. 2019-01-21]. Dostupné z: https://www.kfbz.cz/sites/default/files/souboryredakce/rakouske_knihovny.pdf.

2 O projektu přestavby podrobněji viz SCHMIDT, Sara. Atelier Thomas Pucher wins University of Graz Library competition [online]. Designboom, 9. 11. 2015 [cit. 2019-01-21]. Dostupné z: https://www.designboom.com/architecture/atelier-thomas-pucher-university-of-graz-library-competition-11-09-2015/.

3 Volně přeloženo podle SCHMIDT, Alfred. Identität im Wandel: Als eine der ältesten Kulturinstitutionen des Landes feiert die Österreichische Nationalbibliothek 2018 ihr 650-jähriges Jubiläum [online]. Österreichischen Nationalbibliothek, 15. 12. 2017 [cit. 2019-01-21]. Dostupné z: https://www.onb.ac.at/forschung/forschungsblog/artikel/identitaet-im-wandel.

4 Web Muzea literatury: Literaturmuseum [online]. Österreichischen Nationalbibliothek, [cit. 2019-01-21]. Dostupné z: https://www.onb.ac.at/museen/literaturmuseum.

5 Podrobněji viz např. MAREČKOVÁ, Kateřina. Studentský kampus WU Wien navrhlo šest architektů [online]. DesignMag, 11. 3. 2016 [cit. 2019-01-21]. Dostupné z: http://www.designmag.cz/architektura/60864-studentsky-kampus-wu-wien-navrhlo-sest-architektu.html.

6 Cestovní zpráva knihovníků z ostravské VŠB-TUO z návštěvy knihoven obou výše uvedených univerzit viz DRÖSSLEROVÁ, Helena a Tereza ŠEVČÍKOVÁ. Rakousko 2018: zpráva ze zahraniční cesty 6.–7. září 2018 [online]. Ústřední knihovna VŠB-TUO, 2018 [cit. 2019-01-21]. Dostupné z: http://hdl.handle.net/10084/133191.

7 Zprávu z naší stáže si můžete přečíst v příspěvku na blogu, viz KAMENICKÝ, Jan. Sachr, káva & knihovny: cesta do Vídně [online]. Blog Knihovna, Filozofická fakulta, Univerzita Karlova, 8. 11. 2016 [cit. 2019-01-21]. Dostupné z: https://www.ff.cuni.cz/2016/11/sachr-kava-knihovny-cesta-vidne/.

8 Zpráva z cesty po všech pěti klášterních knihovnách viz DOBRINSKA, Leah. Libraries and Special Collections: Visiting Libraries in Austria [online]. Books Tell You Why, 9. 2. 2016 [cit. 2019-01-21]. Dostupné z: https://blog.bookstellyouwhy.com/libraries-and-special-collections-visiting-libraries-in-austria.

9 Podrobněji k projektu viz The chemistry’s right [online]. Franz und Sue [cit. 2019-01-21]. Dostupné z: https://www.franzundsue.at/en/projects/ist-austria-chemistry-lab-in-klosterneuburg-lower-austria/ a PERTSCHY, Marion. Spatenstich für ein neues IST-Laborgebäude [online]. Meinbezirk.at, 11. 10. 2018 [cit. 2019-01-21]. Dostupné z: https://www.meinbezirk.at/klosterneuburg/c-lokales/spatenstich-fuer-ein-neues-ist-laborgebaeude_a2967942.