Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR

Americké knihovny se věnují čím dál více ochraně soukromí svých uživatelů, protože ohrožení soukromí se s vývojem nových technologií zvýšilo. Průzkumy v knihovnách naznačily podstatné mezery čtenářů i knihovníků ve znalostech nových technologií. Předchozí generace knihovníků vytvořily zásady ochrany soukromí uživatelů v prostředí fyzické knihovny, ale dnešní knihovny mají mnohem těžší výzvu: vzdělávat uživatele v této oblasti v rozsáhlé online krajině. Pro ochranu soukromí lze využít různé specializované softwary – zásuvné modely webového prohlížeče, které potlačují sledování a sběr dat, nástroje k potlačování polohy (prohlížeč Tor) nebo šifrování dat v úložišti. Americké knihovny spolupracují také na vzdělávání knihovníků i uživatelů v řadě projektů. V nadcházejících letech se projeví dopad těchto projektů prudkým nárůstem knihovníků, kteří mohou vzdělávat uživatele knihoven a radit jim, jak chránit svá data. Odborná příprava pro knihovníky obsahuje řadu pragmatických pokynů k ochraně soukromí jako Soubor nástrojů ochrany soukromí pro knihovníky, který vydala Americká knihovnická asociace (ALA). V oblasti ochrany soukromí pracuje v Americe i řada neziskových organizací zabývajících se lidskými právy. Knihovny spolupracují s velice vlivnou organizací Elektronic Frontier Foundation, která se věnuje právním problémům vyplývajícím z potřeby ochrany lidských svobod v digitální éře.

(IFLA Journal – Volume 44, Number 3, October 2018, s. 195–202)

Německá knihovnická asociace a její Sekce staveb knihoven uspořádala v roce 2018 v Karlsruhe seminář k problematice změn prostorové organizace knihoven v souvislosti s novými požadavky na knihovny. Vedle technologických změn musí knihovny řešit i pracovní prostor pro tvůrčí procesy a týmovou práci. Ve stávajících budovách to představuje velký problém. Návrhy kanceláří a strukturální hierarchické vztahy se vždy ovlivňují. Knihovna musí být připravena na novou prostorovou organizaci, která může zase podporovat nezbytné procesy změn. S tím souvisí také otázky, jaké kvalifikace a kompetence budou mít zaměstnanci knihoven v budoucnu, jaké nové technické, kulturní a společenské požadavky budou měnit pracoviště knihoven nebo jak knihovny potřebují změnit pracovní prostředí svých zaměstnanců, aby vyhovovaly současným požadavkům. Změny uspořádání pracoviště a organizace prostor budou nejen náročné na zdroje, ale také nákladné a zdlouhavé. Německá knihovnická asociace zdůrazňuje, že potřeby knihovníků jsou stejně důležité jako potřeby uživatelů knihoven. Prostředí, ve kterém pracujeme, je neoddělitelně spjato s otázkou, jak chceme pracovat. Potřebné zdroje budou ovlivňovat změny v budoucí práci knihovníků a vedení knihoven musí přesvědčit zřizovatele o nutnosti těchto změn v knihovnách.

(BuB Forum Bibliothek und Information – Jahrgang 70, Nr. 7, 2018, s. 396–401)

Literární archiv Slovenské národní knihovny v Martině uchovává ve svých fondech a sbírkách množství rukopisných památek, které se váží na literární a kulturní dějiny Slovenska. Je zde uložen také fond Bela Kleina Tesnoskalského (1853–1941), spisovatele, překladatele a historika. Pocházel z národně uvědomělé rodiny Kleinovců, kde se formoval jeho vztah k historii slovenského národa. Přispíval do novin a časopisů články převážně s historickou tematikou a je autorem monografie Oppidum Hybe, kterou věnoval rodnému městu. Shromažďoval materiály k dějinám Prešova, které chtěl vydat pod názvem Malovaný Prešov, a na sklonku svého života pracoval na dějinách východního Slovenska v letech 1914–1919. Ty sice nevyšly v tištěné podobě, ale rukopis je uchován v Literárním archivu, uvádí se pod názvem Paměti velké doby a je cenným materiálem, který nám umožňuje hlouběji nahlédnout do událostí první světové války na východním Slovensku. Autor se v jednotlivých kapitolách zaměřuje na průběh bojů (popisuje významné bitvy v Haliči a na Poloninách) a také na obsazení několika obcí Zemplína a Šariše ruskou armádou. Dílo Bela Kleina Tesnoskalského pokračuje událostmi po ukončení války a podepsání příměří mezi bojujícími mocnostmi 11. 11. 1918. Svoji pozornost věnoval hlavně Prešovu, který v této době jako centrum Šariše hrál významnou roli při začleňování východního Slovenska do nové Československé republiky.

(Knižnica – ročník 19, číslo 2, 2018, s. 85–86)

Připravil ROMAN GIEBISCH