JAN KAMENICKÝ  Jan.Kamenicky@ff.cuni.cz

Německo (přesněji jeho spolkové země) si velmi dobře uvědomuje hodnotu vzdělání, gramotnosti a celoživotního učení, a proto na ně vynakládá odpovídající finanční prostředky. I proto má tolik kvalitních vysokých škol a investuje do výstavby knihoven. V Berlíně bylo v letech 2003 až 2015 otevřeno hned pět velkých knihoven, všechny vysokoškolské. Dají se stihnout projít za tři čtyři dny a do všech vás pohodlně dopraví místní U-Bahn nebo S-Bahn, i když Berlín při tom procestujete křížem krážem.¹

Vzhledem k dějinným zvratům, kterými ve 20. století Německo prošlo, nenajdeme v Berlíně národní knihovnu či starobylou univerzitu, jak je známe z Prahy nebo Vídně. Poválečné rozdělení Berlína na východní a západní sektor zásadně ovlivnilo vývoj zdejších univerzit a knihoven. Z toho důvodu se tentokrát zaměřím víc i na jejich spletitou historii.

Humboldtova univerzita

Nejvýznamnější berlínskou univerzitou byla dlouho Univerzita Bedřicha Viléma založená v roce 1810. Svou prestiž ale ztratila po druhé světové válce, kdy se ocitla v NDR a byla přejmenována na Humboldtovu univerzitu. Po znovusjednocení Německa prošla radikální restrukturalizací a dnes opět patří mezi přední evropské univerzity. A stejně tak její knihovny, kterých má celkem třináct. Za pozornost stojí dvě hlavní: Knihovna přírodních věd a Centrum Jacoba a Wilhelma Grimmových. Druhá jmenovaná je z roku 2009 a patří mezi nejhezčí na světě, právem získala hned několik architektonických ocenění. Má obrovskou kapacitu: sedm pater, tisíc studijních míst a vejdou se do ní dva miliony dokumentů. A protože stojí nedaleko rušné berlínské Friedrichstrasse, má tak vysokou návštěvnost, že musela některé prostory vyhradit pouze vlastním studentům, kterým byla původně určena. Hlavní studovna je umístěna v samém srdci knihovny a je uspořádána jako stupňovité terasy přes několik podlaží. Určená je pro tiché studium, takže když do ní vejdete, uslyšíte až nábožné ticho, šustění obracených stránek, klapání klávesnic. Právě jste se totiž ocitli v chrámu vědění!

Knihovna přírodních věd sídlí v Centru Erwina Schrödingera v berlínské čtvrti Adlershof. Za první světové války zde stálo důležité vojenské letiště, po druhé světové válce však Adlershof zůstal v NDR a stal se základnou zvláštních jednotek Stasi. Nastěhovaly se sem ale také přírodovědné ústavy nově založené Východoněmecké Akademie věd. V 90. letech se transformovaly v různé vědecké a výzkumné instituty a v Adlershofu začala výstavba kampusu pro přírodovědné obory Humboldtovy univerzity. Společně tvoří Vědeckotechnický park WISTA, dnes největší vědecký areál v Německu. Zdejší univerzitní knihovna z roku 2003 vznikla přestavbou starší budovy, z níž si uchovala krásný industriální ráz. A mají tu i jeden naprostý unikát: s rozvozem knih po budově vypomáhají dva roboti, Zajíc (Hase) a Ježek (Igel), kteří knihovně slouží bez nároku na mzdu od jejího vzniku a mezi zaměstnanci i uživateli jsou prý velmi oblíbení.²

Svobodná univerzita Berlín

Svobodná univerzita má okolo patnácti knihoven, většina z nich se nachází v kampusu a dohromady poskytují přes 3000 studijních míst. Nejvýznamnější jsou tři z nich: Univerzitní, Kampusová a Filologická. Univerzitní knihovna je svým fondem zaměřená obecně, poskytuje různé typy studijních míst, ale jinak příliš zajímavá není. Kampusová knihovna je novější a rovněž kombinuje různé typy prostor, ať už potřebujete studovat sami, ve skupině, nebo odpočívat. Knižní fond má poněkud nesourodý, protože je výsledkem složitého sjednocování menších oborových knihoven, které bylo dovršeno v roce 2015. Nejzajímavější je Filologická knihovna z roku 2005, jejímž autorem je architekt Norman Foster, který navrhl i novou kupoli berlínského Reichstagu. Knihovna je obklopena jinými univerzitními budovami, takže zvenku prakticky není vidět, zato uvnitř vás ohromí.

Knihovně se přezdívá Mozek, a až ji spatříte, pochopíte proč. Jedná se o jednu několikapatrovou místnost s 650 studijními místy a velkým volným výběrem. Stavba má energeticky úsporně řešenou ventilaci a vytápění, dostatek světla. Horší je to ale s akustikou. Projekt totiž odpovídá potřebám knihovny 90. let, kdy student psal esej nebo se učil a k tomu potřeboval ticho a co nejvíc dostupné literatury. Dnešní student potřebuje ale víc komunikovat a spolupracovat a Filologická knihovna, navržená jako jediný, perfektně regulovaný prostor, není dostatečně flexibilní na to, aby se tomu přizpůsobila.³

Technická univerzita Berlín

Skoro nenápadně působí oproti předchozím knihovna Technické univerzity Berlín z roku 2004, kterou najdeme v tzv. Volkswagen Haus, protože její výstavbu Volkswagen částečně sponzoroval. Knihovna slouží ještě také berlínské Univerzitě umění. Pětipodlažní budova s více než tisícovkou studijních míst je působivá a i přes určitý industriální vzhled působí příjemně. Podobně jako Filologická knihovna je celá jedinou velkou místností a taky by dnes potřebovala více skupinových studoven. Nedostatek takových míst řeší alespoň sedačkami, z kterých lze vytvořit jakési částečně odhlučněné ostrůvky pro hlasitější komunikaci. Zdejší knihovníci si stěžují, že v rámci univerzity je knihovna nedoceněná a podfinancovaná. Mezi berlínskými knihovnami je ale možná tou vůbec nejpovedenější. Díky příspěvku na podporu umění ve veřejném prostoru⁴ je knihovna vyzdobena poněkud tajemnými nápisy jako S láskou věnováno Lorně nebo Náš denní sen (viz foto na s. 66).

Státní knihovna

Vůbec největší knihovnou v Německu je berlínská Státní knihovna zvaná Stabi (z německého Staatsbibliothek), dříve Pruská státní. Dnes ji najdeme na dvou místech. V jejím původním sídle z roku 1914 na ulici Unter den Linden, které bylo v době svého vzniku vůbec největší knihovní stavbou světa. V roce 1941 byla budova poškozena bombardováním, a proto byl její knižní fond evakuován na několik různých míst v Německu. Brzy po válce byla v Unter den Linden knihovna obnovena, to už ale bylo v NDR a s menší částí fondu. Větší část zůstala dočasně deponovaná na západoněmeckých univerzitách v Marburku a Tübingenu a do Berlína se vrátila až s novou knihovnou architekta Hanse Scharouna v roce 1978⁵, dnes druhým sídlem Stabi. Knihovna stojí nedaleko dalšího Sharounova projektu, Berlínské filharmonie z roku 1963. Obě stavby vznikly prakticky na dohled berlínské zdi a tímto gestem chtěli Západoberlíňané vyjádřit svou nebojácnost a také víru v brzké znovusjednocení města. O knihovně bychom dnes asi neřekli, že je kdovíjak krásná nebo moderní, zato je ale učebnicovou ukázkou dobové architektury a myšlení. Takhle měl vypadat chrám vědění v 60. letech. Své kouzlo ale má, i proto v ní režisér Wim Wenders natočil několik scén filmu Nebe nad Berlínem (1987).

Centrální a zemská knihovna

V Berlíně nalezneme také Svaz městských knihoven (VÖBB), který je volným sdružením jinak samostatných městských knihoven jednotlivých berlínských obvodů s více než 60 pobočkami; propojené jsou hlavně výpůjčními službami. V čele Svazu stojí Centrální a zemská knihovna, která vznikla v roce 1995 spojením dvou největších městských knihoven: tzv. Americké a Městské. Budovy z let 1954 a 1966 ovšem dnešním potřebám knihovny nedostačují, proto v roce 2013 proběhla veřejná soutěž na novou knihovnu, která měla být součástí nové zástavby v areálu bývalého letiště Tempelhof.⁶ Občané Berlína ale v referendu jakoukoli výstavbu na letišti zamítli, takže Tempelhof nadále slouží jako oblíbený park v centru města a projekt knihovny byl zatím odložen na neurčito...

Snad všechny berlínské knihovny utrpěly za druhé světové války menší či větší škody, fyzické i ideologické. Desátého května 1933 proběhlo po celém Německu demonstrativní pálení knih jako vrchol kampaně za očištění německé literatury od židovských a protiněmeckých vlivů. Na berlínském náměstí Bebelplatz spálili studenti pod dohledem ministra propagandy Josepha Goebbelse na 20 000 knih z nedaleké univerzity (dnes Humboldtovy). Tuto událost na Bebelplatzu připomíná působivý památník a prorocký citát Heinricha Heina: To byla předehra; kde pálí knihy, tam lidi také pálí nakonec.⁷

¹ Zprávu z naší stáže si můžete přečíst v příspěvku na blogu, viz RÖSSLEROVÁ, Klára. Berlín jako ráj pro knihovníky (i čtenáře) [online]. Blog Knihovna, Filozofická fakulta, Univerzita Karlova, 3. 1. 2017 [cit. 2019-01-11]. Dostupné z: https://www.ff.cuni.cz/2017/01/berlin-jako-raj-pro-knihovniky-i-ctenare/.

² Podrobněji i s videem viz DAMBECK, Holger. Kollege Roboter: Unheimliche Begegnung am Bücherregal [online]. Spiegel Online, 23. 5. 2011 [cit. 2019-01-11]. Dostupné z: http://www.spiegel.de/wissenschaft/technik/kollege-roboter-unheimliche-begegnung-am-buecherregal-a-761752.html.

³ Pokud vás bude knihovnou provázet její vedoucí Klaus Ulrich Werner, člen sekce pro knihovní budovy a vybavení IFLA, tak vám k tomuto problému poví určitě víc. Anebo viz WERNER, Klaus Ulrich. The "Berlin Brain": Evaluating an architectural masterpiece of 2005 based on a library concept from the last millenium. In: Post-occupancy evaluation of library buildings. Berlin: De Gruyter, 2015 (IFLA Publications 169), s. 147–160.

⁴ Ve většině Německa platí povinnost vyčlenit určité procento z rozpočtu projektu financovaného z veřejných peněz na podporu umění ve veřejném prostoru. Ve všech výše uvedených knihovnách nějaké takové dílo najdete.

⁵ Architektonická soutěž proběhla už v roce 1964 a Scharoun se dokončení knihovny nedožil, zemřel roku 1972.

⁶ Viz OLTERMANN, Philip. Historic Tempelhof airport set to be site of grand Berlin library [online]. The Guardian, 19. 12. 2013 [cit. 2019-01-11]. Dostupné z: https://www.theguardian.com/world/2013/dec/19/tempelhof-airport-site-berlin-library-germany.

⁷ HEINE, Heinrich. Německo – zimní pohádka, Atta Troll, Almansor. Praha: SNKLHU, 1953, s. 197.

Všechny zmíněné knihovny i další zajímavá místa najdete v doprovodné mapě na adrese: https://tinyurl.com/y7qbcbk4