VIOLA NEUBAUEROVÁ  viola.neubauerova@mlp.cz

Artotéka je specializované oddělení Městské knihovny v Praze (MKP) zaměřené na výtvarné umění. Její počátek se datuje rokem 1983, kdy vznikla v rámci pobočky Opatov na (tehdy nově budovaném) sídlišti Jižní Město. Inspirací byly obdobné instituce v bývalé NDR (Berlín, Drážďany). Původní plán počítal s rozvojem nových sídlištních knihoven a v nich fungujících artoték. Tento projekt se, bohužel, neuskutečnil…

Cílem artotéky je seznamovat veřejnost s uměním a zároveň dávat možnost odnést si jej prostřednictvím obrazů do svých domovů, a tím rozvíjet estetické cítění a další zájem veřejnosti. Artotéka tak popularizuje a propaguje výtvarná díla, umožňuje jejich hlubší poznání.

Knižní a obrazový fond se buduje od roku 1978; tvoří ho knihy a časopisy o architektuře, malířství, uměleckém řemesle, designu, sochařství, fotografii a dalších příbuzných oborech. Zvláštní a jedinečnou službou je půjčování grafik a reprodukcí z obrazového fondu. Konkrétně se jedná o sbírku české grafiky 20. a 21. století a reprodukce českých a světových malířů. Toto vše vytváří skvělé zázemí pro badatele a studenty uměleckých škol i laickou veřejnost. Seznámit se s fondem artotéky lze přímo v knihovně Opatov či na webu MKP (https://www.mlp.cz/cz/kontakty/pobocky/opatov-artoteka/).

Uživatelské podmínky a uživatelé

V 80. letech 20. století byly výpůjčky uměleckých děl zpoplatněny. Za půjčení reprodukce se platila jedna koruna, za grafiku deset korun. Bylo možné si vypůjčit maximálně dvě grafiky a dvě reprodukce najednou. Výpůjční doba byla tři měsíce s možností prodloužení.

V současné době není půjčování grafik a reprodukcí nijak navíc zpoplatněno, jen je třeba mít platnou průkazku do poboček MKP. Mimořádné platby mohou nastat v případě vrácení po řádném termínu (zpozdné) či při poškození nebo ztrátě grafiky/reprodukce. Fond artotéky může využívat kterýkoliv čtenář registrovaný v některé z poboček MKP. Podmínky, za nichž se služby poskytují, upravuje knihovní řád.

Čtenář může mít současně vypůjčeno nejvýše dvacet reprodukcí výtvarných děl. Dovršil-li alespoň 15 let věku a od jeho registrace uplynul více než jeden rok, má právo žádat, aby mu tyto limity byly zdvojnásobeny. Může mít současně vypůjčeny nejvýše čtyři grafické listy, a to až poté, co od jeho registrace uplynul více než jeden rok.

Výpůjční doba pro reprodukce, grafické listy a jejich ochranné obaly (taška, tubus, desky) je 26 týdnů s možností prodloužení.

V prvních letech provozu tvořili obyvatelé Jižního Města více než polovinu návštěvníků artotéky. Postupem času se rozšiřoval okruh zájemců i z jiných částí Prahy. Více než tři čtvrtiny uživatelů artotéky tvoří mladí lidé, kteří si chtějí vypůjčit reprodukci nějakého světového malíře. Velmi oblíbení jsou impresionisté, postimpresionisté, pop art, abstraktní umění (např. Monet, Renoir, van Gogh, Warhol, Kandinskij, Klee, Chagall, Rothko).

Fond

Knižní fond tvoří české i cizojazyčné knihy o výtvarném umění: teorii a dějinách umění, o světových galeriích a muzeích, malířství, grafice, knižní kultuře, sochařství, sklářství, designu atd. Vedle knih je k absenčním výpůjčkám k dispozici i řada časopisů – např. Art & Antiques, Umění, Font, Architect, ERA 21, ASB, Foto, Revolver Revue, Umělec, Analogon. Jejich obsah prochází jmenným i věcným zpracováním, takže se dají odkazy na články najít i v elektronickém katalogu. Obrazové dokumenty je třeba vracet na pobočce Opatov, knižní fond je možné vrátit v libovolné pobočce MKP.

Hodnota originálních grafik se časem mění. Cena je nyní výrazně vyšší, než byla jejich původní nákupní cena. Nejcennější grafiky tvoří prezenční fond – J. Čapek, A. Šimotová, M. Švabinský, C. Bouda, L. Jiřincová, Z. Sklenář, K. Lhoták, J. Istler a další. Ze současných zastoupených výtvarníků je možno zmínit například Květu Pacovskou, Tomáše Bíma, Adolfa Borna, Petra Kvíčalu, Šárku Trčkovou, Dorotu Brannou, Miloše Slámu. Obrazový fond v této době čítá přes 9500 grafik a reprodukcí. Využívají je především soukromé osoby ke zkrášlení svých domovů, ale též kanceláří, škol či domovů pro seniory. Tu a tam slouží obrazy také jako dekorace při filmování. Obrazy z Artotéky průběžně zapůjčujeme i na různé akce, výstavy a přednášky v pobočkách MKP.

Reprodukce i grafiky jsou k dispozici ve třech formátech – malém, středním, velkém. K vypůjčení nabízíme grafiky v rámech se sklem, plastem nebo adjustované v paspartách se sklem. Reprodukce českých a světových umělců se nabízejí zarámované s povrchovou úpravou, zasklené v rámu a též jako volné listy. Volné listy slouží také např. jako pomůcka (předloha) ke studiu kresby a malby, obrazová ukázka k přednáškám a besedám. Lze je také umístit do vlastních rámů.

Besedy a přednášky

Besedy s využitím fondu artotéky jsou zaměřeny na vývoj a historii výtvarného umění pro základní a střední školy. Vznikly s cílem blíže seznámit žáky a studenty s uměním a ukázat, jaký užitek, poznání, krásu a radost může umění člověku přinášet, čím může obohacovat jeho život. Téma besedy je též možné zvolit po dohodě s pedagogem. Pro veřejnost jsou určeny např. přednášky o světovém či českém malířství, jež se konají jednou za měsíc.

Výstavy

Artotéka zahájila výstavní činnost již od svého počátku, od roku 1983. Nejprve se expozice neobměňovaly pravidelně, jako je tomu v současnosti. Nyní se výstavy zhruba po měsíci střídají. Vstupní hala opatovské knihovny je zároveň výstavním prostorem a je vhodná zejména pro prezentaci grafické tvorby, maleb, fotografií či drobnějších objektů. Výstavy jsou přístupné veřejnosti zdarma.

Výstavní strategií artotéky je zejména podpora studentů a absolventů uměleckých škol – AVU, UMPRUM, Fakulty umění Ostravské univerzity atd. Umělce podporujeme též nákupem jejich prací. Za více než třicet let se zde formou výstavy představila celá řada výtvarníků. Jmenujme např. Eduarda Ovčáčka, Františka Hodonského, Květu Pacovskou, Vladimíra Komárka, Jaroslava Šerých. V poslední době jsme přivítali třeba Michala Cihláře, Veroniku Richterovou, Jaromíra Čejku, Dittu Jiřičkovou či Samuela Kollárika.

A budoucnost?

Již nějakou dobu se uvažuje o možnosti dovážet či donášet obrazy přímo do domácností, kanceláří, sociálních zařízení. Pro seniory by mohlo jít o dovoz bez zpoplatnění, jako je tomu u knížek. Moderní reprodukce jsou chráněny povrchovou fólií, bez použití skla. To výrazně snižuje riziko poškození při převozu. Tato služba by mohla být do budoucna příspěvkem ke zvýšení kvality bydlení např. právě seniorů.

Mezi další diskutované otázky související s artotékou patří její prostorová dispozice a lokalizace. Pro návštěvníky by bylo pohodlnější a přehlednější si obrazy prohlížet a vybírat čelně. Bohužel, toto současný prostor zatím příliš neumožňuje. Většina reprodukcí a grafik je řazena za sebou, což prohlížení a výběr mnohdy komplikuje. Rozšíření stávajících prostor ale není momentálně reálné. S tímto souvisí i další úvahy o přestěhování artotéky do jiné pražské lokality, aby byla (mimo jiné) dostupnější i pro zájemce a čtenáře z jiných částí Prahy. Nynější umístění se leckdy jeví jako limitující. V minulosti se uvažovalo kupříkladu o Kongresovém centru Praha či Nákladovém nádraží Žižkov. Zatím se vyhovující umístění stále hledá.