JIŘÍ W. PROCHÁZKA jirka.walker28@gmail.com

KLÁRA SMOLÍKOVÁ klara.smolikova@tiscali.cz

Audioknihy na Světě knihy 2017 – kam se jen podíváš

Naskytnou se v životě lidském všelijaké věci, ale některé se naskytnou třeba jen jednou za rok. Nebo za život. Tak třeba v roce 1877 vynalezl Thomas Alva Edison fonograf. A také namluvil první audioknihu o beránku bílém jak sníh. A následuje další pro mluvené slovo zásadní předěl, a to rok 2017, přesněji jeho část od 11. do 14. května, která připadla knižnímu veletrhu Svět knihy. Pojďme na něj hned zavítat. Jedním z jeho hlavních témat, jakoby přivolaným sérií našich článků, byla právě AUDIOKNIHA!

Pozn.: Celý článek je proložen rozhovorem s Jakubem Horákem, předsedou poroty ceny Audiokniha rokua šéfredaktorem webového magazínu o audioknihách naposlech.cz.

Svět knihy se letos naplno otevřel audioknihám. Na pražském Výstavišti, v pompézních prostorách secesního Průmyslového paláce, jste vedle desetitisíců knih tištěných objevili i tisíce audioknih. Ano, poslední roky jsou tam neustále. Vydavatelé, kteří investují do propagace a popularizace audioknižního segmentu, se zde scházejí každý rok. Někteří návštěvníci se už naučili právě na knižním veletrhu objevovat novinky i „trvalky“ audioknižní produkce, potkávat se s redaktory, narátory či režiséry mluveného slova.

Audiokniha roku už po čtvrté

Letos se poprvé mohla audioknižní Popelka obřího knižního trhu předvést v krásných plesových šatech. Na veletrhu se představili jak největší producenti audioknih na úrovni Českého rozhlasu či Supraphonu, tak i malá a dravá audiovydavatelství s garážovými studii typu Walker &Volf či Straky na vrbě. Každý si vybral! A opět se slavnostně vyhlašovaly a oceňovaly tituly, které se povedly v minulém roce nejzdařileji natočit.

• Klára Smolíková (KS): Kde jste se inspiroval při koncipování ceny Audiokniha roku? Jakou má ta cena historii?

Jakub Horák (JH): Spíše než o inspiraci šlo o okamžité osvícení, kdy jsem si uvědomil, že by bylo dobré podpořit vydavatele audioknih odborným oceněním jejich práce. V roce 2013 jsem měl za sebou zkušenost audioknižního recenzenta a mnoho let nadšeného poslechu mluveného slova. Obecný zájem o audioknihy už v té době rostl, počet nových titulů rovněž, přibývalo i vydavatelů. Ty nejaktivnější jsem oslovil výzvou k přihlášení jejich audioknih do soutěže a setkal jsem se s velmi pozitivním ohlasem a s nadšením. To se pak opakovalo i u porotců, kteří se uvolili hodnotit soutěžní tituly. Už tehdy jsem se snažil, aby v porotě zasedli lidé, kteří mají k audioknihám velmi blízko. V průběhu dalších čtyř let se podoba Audioknihy roku proměnila, díky Asociaci vydavatelů audioknih (AVA) má velmi slušnou úroveň. Stále ji ovšem ladíme, což lze sledovat například na změnách ve vyhlašovaných kategoriích.

Vystavovatelé z řad audiovydavatelů

Pokusili jsme se o stručný přehled nejznámějších audiovydavatelství z celkových cca třiceti, která v ČR působí. Ne všichni, kteří vydávají zvukové knihy, využívají možnost prezentovat se v rámci knižního veletrhu. V zásadě však audiovydavatelé patří k věrným a stabilním vystavovatelům, přestože část jejich produkce už nevychází na hmotném médiu.

• Největší hráči na trhu čerpají svou převahu z netypického postavení. Radioservis je součástí Českého rozhlasu, Supraphon čerpá z bohatých archivů, Albatros Media aspiruje na první příčku, co se týče velikosti knižní produkce. Ani jeden z těchto stánků nelze na veletrhu minout.

· Radioservis – součást veřejnoprávního Českého rozhlasu, zejména klasická tvorba

· Supraphon – proslulé vydavatelství hudby a mluveného slova

· Albatros Media – v současnosti největší český vydavatelský dům

• Přestože malá knižní nakladatelství se s olbřímím Světem knihy porovnávají obtížně, malá audiovydavatelství se aktivně snaží najít na veletrhu místo a nabídnout čtenářům knih alternativu v podobě poslechu. Nabídka malých audiovydavatelství je pestrá, akcentuje knižní novinky, soustřeďuje se zejména na současné literární žánry a stále zkouší nové cesty na audioknižním trhu (např. původní česká či světová sci-fi a fantasy).

· OneHotBook – největší nové audiovydavatelství, české i světové žánry ve vysoké kvalitě

· Tympanum – vydavatelství využívající též audioknižních archívů, produkce fantasy

· Walker&Volf – „garážové“ audiovydavatelství, česká i světová fantastika, detektivky

· AudioStory – rodinné audiovydavatelství, které působí na českém trhu už 25 let

· Audiolibrix – slovenské audiovydavatelství, které vrací slovenštinu do uší českých čtenářů

• KS: Byl jste do poslední chvíle jediný, kdo věděl, jak letos porota rozhodla. Jak tedy hodnotíte audioknižní rok 2016? (Pozn.: výsledky ceny Audiokniha roku za rok 2016 nebyly do uzávěrky tohoto čísla známy)

JH: Podle zprávy, kterou vydává AVA, u nás audioknižní trh roste, a to výrazně. Přibývá vydaných titulů a samozřejmě i posluchačů. Pokud ovšem mám hodnotit uplynulý rok z hlediska úrovně audioknižní produkce, pak se musím držet při zemi – loňská produkce mne totiž nijak výrazně nepřekvapila. Vydavatelé sází většinou na jistotu knižních bestselerů a standardní jednohlasou četbu. Málokdo se pokusí o skutečnou adaptaci literární předlohy, rozepsání pro více interpretů, o dialogizaci, o dramatizaci nemluvíc. Takové tituly vznikají jen jednou za čas a loňský rok jim podle mého názoru nepřál.

Programy věnované audioknihám

Poprvé se audioknihy na Světě knihy prezentovaly v Sále audioknih, zároveň byly programy o zvukových knihách opět zařazeny do nabídky Sálu sci-fi a fantasy. Tradičně je návštěvníci vyhledávali přímo u stánků jednotlivých audionakladatelů. Letos programová nabídka tohoto segmentu knižního trhu na největším českém veletrhu čítala téměř padesát akcí!

Programy týkající se fenoménu audioknih navíc probíhaly souběžně v levém i pravém křídle Průmyslového paláce. V pravém křídle se odehrávaly v Sále sci-fi a fantasy a týkaly se všeho, co v audioknižní produkci vyšlo v žánrech science-fiction, fantasy či hororu. Každý den se v Sále fantastiky konaly programy, jichž se účastnili jak ti největší, tak i ti „garážoví“ vydavatelé a předváděli fanouškům své nejnovější počiny i ediční plány.

Další skupina programů se odehrávala v levém („stanovém“) křídle paláce. Soustředili se zde zejména členové AVA a také zde se křtilo, povídalo a přednášelo. Našli jste zde narátory i režiséry, producenty a další osobnosti audioknižního trhu.

• KS: Z čeho máte na veletrhu radost?

JH: Jsem především rád, že je audioknihám věnována stále větší pozornost. A že se tak děje na tak významné knižní události, to je velmi příjemné. Na Světu knihy nechyběl žádný z významných audioknižních vydavatelů, byli zastoupeni i hlavní prodejci. Vedle svých vlastních expozic propagovali audioknihy i prostřednictvím společného prostoru AVA a v Sále audioknih bohatým doprovodným programem, který nezahrnoval jen klasické autogramiády, ale i besedy a tvůrčí dílničky. Svět knihy byl letos k audioknihám opravdu štědrý a zdálo se mi, že i jeho návštěvníci jim byli otevření. Tento veletrh je jedním z nejvýraznějších propagátorů audioknih u nás.

• KS: Jaká je podle vás další meta, které by mohlo být dosaženo?

JH: Mám za to, že tu prvotní éru audioknižního boomu máme za sebou a že už není třeba s vděčností jásat nad každou vydanou audioknihou. S rozšiřující se nabídkou totiž nepřibývá jen kvalitní audioknižní zrno, ale také značná fůra plev, které nedělají audioknihám dobré jméno. Přál bych si, aby vydavatelé přistupovali k audioknihám jako ke svébytnému umění, u něhož nestačí jen se posadit za mikrofon a číst text. Pokud oni budou dbát na kvalitu zvukového zpracování, nepodcení úlohu dramaturga a režiséra, sáhnou po dobrých interpretech, pak se i jejich posluchači naučí vnímat audioknihy podobně jako třeba film či divadlo, které často také adaptují literární předlohy. Stručněji řečeno: nyní musíme říkat ne „hurá, audioknihy!“, ale „hurá, kvalitní audioknihy!“ I proto má ocenění Audiokniha roku stále význam.

• KS: Jak byste si představoval ideální spojenectví audioknih a knihoven?

JH: Knihovny mohou pro zvýšení povědomí o audioknihách udělat velmi mnoho. Především postupně bourat ony mýty, že audioknihy jsou pro lenochy, kterým se nechce číst, že potlačují představivost atd. Jsem toho názoru, že audioknihy by měly být ve veřejných knihovnách přístupny stejně jako papírové knihy. K tomu je ale zapotřebí provést řadu administrativních a technických opatření a otázkou je, zda jsou reálné. Dokážu si ale představit, že by se audioknihy mohly půjčovat jako samostatné přehrávače, do nichž by stačilo pouze zapojit vlastní sluchátka a z nichž by nebylo možné nahrávku dostat a nelegálně šířit dál. To je totiž ten hlavní argument proti půjčování audioknih v knihovnách.

• KS: Děkuji za rozhovor i za váš čas.

JH: Děkuji také a zdravím všechny posluchače audioknih.

Knižní veletrh audioknihám přeje

Doufejme, že Svět knihy je ukazatelem trendů, a rychlost, s jakou se audioknihy během pár let pevně usídlily na stáncích vystavovatelů a v jeho programové nabídce, indikuje světlé zítřky poslechu. Návštěvníci se chtějí potkávat nejen se spisovateli, ale i s herci, kteří knihy namluvili, jsou zvědaví, jak audiokniha vzniká. Stoupající prestiž ceny Audiokniha roku zase ukazuje, že citlivé ucho českého milovníka audioknih si žádá kvalitní nahrávky. Audioknihy však nehodnotí jen jednou za rok porota této ceny. Přibývá také recenzí audioknih na knižních portálech.

Bylo by skvělé, kdyby se část programové nabídky letošního Světa knihy věnovaná zvukovým knihám dala přenést do prostředí knihoven. A samozřejmě doufáme, že oceněné audioknihy budou čtenářům knihoven dostupné.