Hlavní obsah stránky
STÁŽE V ZAHRANIČÍ: Finsko – Helsinky
JAN KAMENICKÝ Jan.Kamenicky@ff.cuni.cz
V letošním ročníku časopisu Čtenář jsme pro vás připravili vícedílný seriál námětů na stáže v zahraničních knihovnách. V Knihovně Filozofické fakulty UK jsme v posledních letech měli díky poměrně široké nabídce programů na podporu studijních cest a stáží v zahraničních institucích možnost navštívit moderní evropské univerzity a knihovny. Nabídka takových programů ale ještě neznamená, že si vyberete jako v cestovce z katalogu třeba Oxford, kde už pro vás budou mít připravený na míru šitý program. Destinaci si musíte vybrat sami, naplánovat, co všechno tam chcete dělat, a s příslušnými institucemi si domluvit vše – od termínů schůzek, jejich náplně až po nezbytné administrativní záležitosti. Obvykle jsme cílili na takové destinace, kde můžete strávit týden a každý den vidět klidně několik zajímavých knihoven. Program jsme se vždy snažili naplánovat co nejpestřejší, abychom si prohlédli nejen univerzitní knihovny, ale i ty městské nebo národní a navštívili jak ty nejmodernější, tak i historicky významné. A bylo-li cestou třeba ještě muzeum knihy nebo knihkupectví, tím lépe!
Naplánovat takovou stáž ale obnáší docela dost práce: hodiny strávené vyhledáváním na internetu, v mapách a jízdních řádech a emailovou komunikací. Proto bychom se v tomto seriálu rádi podělili o ty nejzajímavější, knihovnicky bohaté destinace, ať už jsou to evropské metro-pole (Helsinky, Berlín, Vídeň), nebo celé regiony (Pobaltí, Nizozemí). Ve 21. století zaznamenala výstavba knihoven po celém světě nebývalý rozmach; v Evropě je pak tato tendence patrnější v těch nejvyspělejších státech, jako jsou severské země, Velká Británie, Nizozemsko či Německo. A právě sem směřovaly naše cesty především.
První díl věnujeme Finsku, konkrétně Helsinkám, a to hned z několika důvodů. Finové jsou podle různých průzkumů považováni za nejgramot-nější národ na světě. Mohou se pochlubit jedním z nejlepších systémů školství a taky jsou pro knihovníky zemí zaslíbenou: skoro 40 % Finů je zaregistrováno jako uživatelé knihovny; pro-centuálně je na tom lépe pouze Island. A navíc 5. a 6. 12. 2018, tedy ke stému výročí nezávislosti Finska, byla v centru Helsinek slavnostně otevřena nová veřejná knihovna Oodi, což finsky znamená Óda, jež má bez nadsázky ambici stát se nejmodernější veřejnou knihovnou světa.1
Knihovna Oodi je součástí sítě Helmet (Helsinki Metropolitan Area Libraries), která je systémem 69 knihovních poboček ve městech Helsinky, Espoo, Kauniainen a Vantaa. Stála 98 milionů eur a Finové na rozdíl třeba od Čechů vědí – narážím zde na osud Kaplického projektu nové národní knihovny –, že investice do vzdělávání a knihoven se jim časem zúročí. Knihovna se snaží být především místem, kde si můžete přečíst knížku, setkat se s přáteli, půjčit si cello nebo řezat plech laserem.2 Snad proto, že je Finsko silně urbanizované (84 % obyvatel žije ve městech) a po velkou část roku tu panuje poměrně drsné klima, charakterizuje jeden z architektů Oodi jako zastřešené náměstí, živé místo určené pro společenské setkávání.3 Důležité pro úspěch celého projektu bylo také, že se na jeho přípravě už od začátku podíleli i běžní občané. Knihovníci se ptali lidí přímo na ulici (a prý se tvořily fronty!), jak by si knihovnu představovali a co by v ní podle nich nemělo chybět. I proto v Oodi najdete nejen volný výběr knih nebo dětské oddělení, ale taky živé stromy, kavárnu, kinosál a dílny vybavené nahrávací hudební aparaturou, 3D tiskárnami nebo šicími stroji. Jen sauna se do projektu nakonec už nevešla.
Především jako komunitní dílna a kulturní prostor zasvěcený kreativitě a společenským akcím fungovala až donedávna nedaleká pobočka zvaná Desítka, jejíž provoz byl s otevřením Oodi ukončen.4 Kdo však hledá spíš než dílny a hudební studia tradiční knihovnu, bude se cítit dobře v pobočce v ulici Rikhardinkatu z roku 1882, která sloužila jako helsinská ústřední veřejná knihovna až do roku 1986 a nenabízí nic menšího než příjemnou atmosféru knihovny 19. století. Jen kousek od knihovny Oodi se nachází finský parlament, kongresové centrum podle projektu nejslavnějšího finského architekta Alvara Aalta, muzeum současného umění Kiasma a také budova Helsinského hudebního centra z roku 2011, která stojí alespoň za krátkou návštěvu. Nachází se v ní totiž kromě velkolepého koncertního sálu specializovaná knihovna hudební Sibeliovy akademie, dnes součásti helsinské Univerzity umění.
V Helsinkách najdete samozřejmě také Národní knihovnu Finska, a to hned u hlavního helsinského Senátního náměstí v blízkosti katedrály, sídla vlády a hlavní budovy Helsinské univerzity. Národní knihovna sídlí v impozantní budově z 19. století a její interiér rozhodně stojí za vidění; nejzajímavější je budova rotundy přistavěná v roce 1906. Oficiálně knihovna vznikla v roce 1640 v tehdy nejvýznamnějším finském městě Turku, do Helsinek se přesunula v 19. století a až do roku 2006, kdy byla oficiálně přejmenována na Národní knihovnu, byla známá jen jako Univerzitní knihovna. I když plní obvyklé funkce národní knihovny, administrativně dodnes spadá pod Helsinskou univerzitu.
Hned ve vedlejší ulici v budově známé jako dům Kaisa sídlí současná hlavní knihovna Helsinské univerzity, kterou ve zkouškovém období denně navštíví i 9000 návštěvníků. Až do otevření Oodi byla nejmodernější a nejzajímavější knihovnou v Helsinkách. Dokončili ji v roce 2012 a okamžitě posbírala několik architektonických cen. Tištěné knihy a práce s nimi tu už zdaleka nejsou prioritou, 86 % rozpočtu na akvizici totiž směřuje do elektronických informačních zdrojů. A knihovníci tak mají víc času věnovat se rozvoji studijního prostředí v nejširším slova smyslu, tedy od židlí a místností až po kurzy informační gramotnosti a podporu vědy. V interiéru šestipatrové knihovny najdete tisíc studijních míst všeho druhu, která zohledňují různorodé potřeby dnešních vysokoškolských studentů. Promyšlený je tu snad úplně každý detail.
Finové patří v 21. století mezi nejaktivnější stavitele knihoven. Ovšem už ve 20. století, které bylo z hlediska architektury knihoven poměrně chudé, vznikla jedna z nejzajímavějších knihoven právě ve Finsku. V roce 1935 otevřeli ve městě Viipuri modernistickou knihovnu navrženou Alvarem Aaltem. Po druhé světové válce se ale celé město ocitlo na území Sovětského svazu, kde knihovna po léta chátrala. Díky spolupráci Ruska a Finska byla však v letech 2010 až 2014 kompletně zrestaurována a znovu otevřena veřejnosti v plné kráse. Viipuri (dnes Vyborg) se nachází až za ruskou hranicí a z Helsinek je vzdálené přibližně 250 kilometrů.5
Zajímá-li vás Aaltův modernismus, nemusíte jezdit až do Ruska, ale stačí, když se vypravíte do města Espoo, respektive jeho části Otaniemi ležící na stejnojmenném poloostrově, kde se nachází kampus Aaltovy univerzity. Z centra Helsinek je to patnáct minut autobusem nebo metrem a Alvar Aalto projektoval značnou část kampusu, včetně knihovny (dnes Studijní centrum Haralda Herlina). Ještě než se do kampusu nastěhovali první studenti, bydleli zde v roce 1952 účastníci XV. letních olympijských her, takže i Emil a Dana Zátopkovi. V místní knihovně na první pohled rozpoznáte typický Aaltův styl i přesto, že v roce 2016 prošla modernizací a je povedenou ukázkou použití nejnovějších trendů v univerzitních knihovnách: různé typy studijních míst, kavárna i dílny určené ke specializované práci, protože Aaltova univerzita je zaměřená na technické obory a design. Až budete zpátky v Helsinkách, nezapomeňte se alespoň na skok zastavit ve zdejším Akademickém knihkupectví z roku 1969, opět podle Aaltova návrhu. Najdete ho v centru města. V knihách ve finštině si nejspíš moc nepočtete, ale za návštěvu určitě stojí.
Všechny výše zmíněné knihovny jsou v docházkové vzdálenosti z centra města; místní dopravu využijete pouze pro cestu do Otaniemi. Prozkoumat úplně všechny se dá docela pohodlně za tři celé dny. Pro návštěvu Helsinek lze doporučit letní měsíce. Třeba v červnu tu zažijete bílé noci, a tím pádem budete mít dostatek času všechno stihnout. My jsme Helsinky navštívili koncem listopadu 2016, kdy bylo sychravo a skoro celý den tma, ale v ulicích zase krásná vánoční výzdoba a atmosféra.6
Všechny zmíněné knihovny i další zajímavá místa najdete v online mapě, kterou budeme postupně doplňovat, na adrese https://tinyurl.com/y7qbcbk4
1 Otevření knihovny si povšimla i česká média, viz NESVADBOVÁ, Jana. Ve Finsku vyrostla knihovna budoucnosti [online]. Novinky.cz, 10. 12. 2018 [cit. 2018-12-10]. Dostupné z: https://www.novinky.cz/bydleni/tipy-a-trendy/491415-ve-finsku-vyrostla-knihovna-budoucnosti.html.
2 Citováno podle a podrobněji viz CORD, David J. Helsinki invests in its people with a library that reinvents the genre [online]. This is Finland, December 2018 [cit. 2018-12-09]. Dostupné z: https://finland.fi/life-society/helsinki-invests-in-its-people-with-a-library-that-reinvents-the-genre/.
3 Podle REITH-BANKS, Tash. The Borrowers: why Finland's cities are heavens for library lovers [online]. TheGuardian, 15. 5. 2018 [cit. 2018-12-10]. Dostupné z: https://www.theguardian.com/cities/2018/may/15/why-finlands-cities-are-havens-for-library-lovers-oodi-helsinki.
4 Alespoň přečíst si o ní můžete např. zde: Case: Library 10 in Helsinki [online]. Model Programmefor Public Libraries, 18. 9. 2017 [cit. 2018-12-10]. Dostupné z: http://modelprogrammer.slks.dk/en/cases/inspirational-cases/ library-10-helsinki.
5 Podrobněji ke knihovně např. LANGDON, David. AD Classics: Viipuri Library / Alvar Aalto [online]. ArchDaily, 18. 5. 2015 [cit. 2018-12-09]. Dostupné z: https://www.archdaily.com/630420/ad-classics-viipuri-library-alvar-aalto.
6 Detailnější reportáž si můžete přečíst ve dvojdílném blogovém příspěvku: VEJVODA, Tomáš. Severská inspirace: zpráva z cesty do Helsinek [online]. Filozofická fakulta, Univerzita Karlova, Blog Knihovna, 21. 4. 2017 (1. část), 9. 1. 2018 (2. část) [cit. 2018-12-09]. Dostupné z:https://www.ff.cuni.cz/2017/04/severska-inspirace-zprava-cesty-helsinek-1-cast/ (1. část) a https://www.ff.cuni.cz/2018/01/severska-inspirace-zprava-cesty-helsinek-2-cast/ (2. část).