ZUZANA KANTOVÁ  kantova@svkkl.cz

Letošní workshop pro metodiky knihoven se konal v Krajské vědecké knihovně v Liberci. Paní Jaroslava Starcová nám představila práci Libereckého krajského knihovnického metodického centra i svoji nástupkyni.

Následovala přednáška Lenky Pruckové z Knihovny města Olomouce nazvaná IFLA – Kam směřuje světové knihovnictví. Hovořila o své cestě do Malajsie, kde mj. na konferenci v Kuala Lumpuru byla vyhlášena nejlepší knihovna letošního roku. Stala se jí KopGroek Bibliotheken, zvaná též Schol 7, z nizozemského města Den Helder. Knihovna vznikla rekonstrukcí bývalé školy a má překrásný interiér. Jedním z nápaditých designových prvků v budově je zachování školních toalet, které nyní slouží jako malé poslechové místnosti nebo místo pro studium pro ty, kdo nechtějí být rušeni. Knihovna maximálně respektuje současné trendy: pracuje s lidmi, nabízí konzultační hodiny o určitých tématech, využívá dobrovolnické práce a můžete si zde i pronajmout prostor pro svatební obřad. Mě zaujala další nominovaná knihovna, a to norská Deichman Biblo Toyen, která je zaměřená na mládež. Výpůjčky zde probíhají bezkontaktně pomocí moderních technologií, jako jsou RFID kódy a drony. Knihovníci mají více času na práci s mládeží, a proto se v knihovně hraje divadlo, pořádají besedy, koncerty a také se mládež učí vařit zdravá jídla. Přednášející v závěru svého vystoupení povzbuzovala účastníky k větší mezinárodní spolupráci.

Vladana Pillerová (NK ČR) ve své přednášce na téma Stará známá statistika, aneb regionální funkce, čísla a my uvedla nejen data o financování regionálních služeb pro knihovny, ale i zásadní informace o počtu knihoven, které připadají na jednoho metodika. Podle ní je celosvětový průměr 26 knihoven; ve Středočeském kraji je tento poměr 42 knihoven na jednoho metodika, ale v regionu Kladno dokonce přes 80 knihoven (působí zde dvě metodičky...)! Doufám, že tento argument povede k posílení našeho týmu v novém roce 2019.

Knihovna roku očima komise bylo dalším tématem programu, kterého se ujala Lucie Macháčková (MěK Kutná Hora; členka hodnoticí komise soutěže Knihovna roku). Za Středočeský kraj byla nominována knihovna v Jinočanech, která patří do regionu Kladno. Knihovně jsme poskytovaly metodickou pomoc při přípravě na soutěž, proto nás, metodičky z Krajského centra v Kladně, zajímalo, co bylo důvodem jejího neúspěchu. Z přednášky vyplynulo, že komise měla nelehký úkol. Musela v jedné soutěži hodnotit jak knihovny obecní s pouhými pár sty obyvateli, tak knihovny městské. Knihovny bez finančních prostředků a knihovny finančně i personálně zajištěné. Z tohoto vystoupení vyplynulo jako nejzajímavější, že se stejná knihovnická práce na různých místech provádí různě a že je velmi dobré pozorovat, co dělají ostatní a zda se jejich úspěšné inovace nedají použít i jinde. Naše knihovna v Jinočanech byla sice hodnocena kladně, ale výtka se týkala skutečnosti, že kulturní a sociální práce paní knihovnice překáží nepřerušované výpůjční době knihovny. Když například nese knihy imobilní čtenářce domů, řeší to vzkazem na dveřích knihovny, že přijde hned. To, co by bylo ve městech nemyslitelné, v obcích tak úplně nevadí a spíše se oceňuje osobní přístup. 

Tři roky poskytování dotací pro obecní knihov-ny v Jihomoravském kraji přiblížila Monika Kratochvílová z Moravské zemské knihovny. Na tento účel vyčlenila rada Jihomoravského kraje pět milionů korun. Dotace se týká počítačového vybavení, čteček, tiskáren, skenerů, rozmnožovacích strojů, softwarového vybavení, mobiliáře, regálů. V roce 2016 byly mezi příjemce zařazeny i knihovny z obcí do 500 obyvatel. Dříve se dotace využívala také na drobné stavební práce, ale od toho se už upustilo. Náklady na jednotlivé projekty, o které knihovny žádají, se pohybují v rozmezí 50 000 až 200 000 korun. V mezikrajském srovnání patří podpora Jihomoravského kraje mezi výjimečné počiny v podpoře rozvoje obecních knihoven. Právě v menších obcích představují veřejné knihovny mnohdy jediné kulturní zařízení, které slouží ke komunitním aktivitám, a proto se pomoc vytvořit příjemné prostředí tolik oceňuje.

Dotační projekt Cizojazyčná literatura představila Šárka Kašpárková (Knihovna Kroměřížska). V současné době je vytvořena síť 52 center cizojazyčné literatury po celé ČR. Tato centra získávají zahraniční literaturu na základě potřeb uživatelů ve svém kraji. Potom ji poskytují uživatelům pomocí meziknihovní výpůjční služby nebo formou výměnných souborů. Zapojené knihovny obdrží přihlašovací údaje do webové aplikace Cizojazyčná literatura, kde naleznou nabídkový seznam titulů cizojazyčné beletrie. Obsahuje tituly zjednodušené četby, literatury pro děti a mládež, knihy pro začátečníky v cizím jazyce, populárně naučnou literaturu aj. Finanční limit objednávky na knihovnu činí 30 000 korun a v rezervě si knihovny mohou vybrat knihy za dalších 20 000 korun. Ze statistiky vyplývá, že čtenáři nejvíce využívají romány v anglickém jazyce. Dalším nejvíce čteným jazykem je slovenština a němčina.

Závěrečnou praktickou debatu s názvem O knihovnách ze všech stran, debata s krajskými i regionálními metodiky, měla moderovat Gabriela Jarkulišová. Bohužel k ní nedošlo. Náhradou bylo představení firmy Tritius a výhod a nevýhod tohoto systému pro práci v Krajském knihovnickém centru, zejména zautomatizování výpůjčního procesu malých obecních knihoven. Diskusi moderovala Lucie Macháčková. Naše Krajské knihovnické centrum v Kladně se v roce 2016 rozhodlo zavést program Koha a mnohokrát mne napadlo, když se objevily problémy, že možná větší firma s větším personálním obsazením by byla lepší volbou. Po diskuzi jsem ale získala větší sebevědomí, že nám práce jde dobře a že problémy, se kterými se potýkáme, jsou přirozené…

Zvedám se a opouštím sál nabitá novými poznatky a obohacena o nové kontakty s kolegy z oboru. Takové zastavení a rozhlédnutí se, jak dělají svoji práci jinde naši kolegové, je velmi užitečné. Rozhodně si podobnou příležitost nenechám ujít ani příští rok.

Foto: archiv Krajské vědecké knihovny v Liberci