JAROSLAV CÍSAŘ ctenar@svkkl.cz

Druhá národní knihovna

Druhá část rozhovoru s ředitelem Moravské zemské knihovny v Brně (MZK) Tomášem Kubíčkem (první část byla publikována v č. 11/2018 na s. 396–398) je zaměřena především na nedávno zřízené Metodické centrum pro výstavbu a rekonstrukci knihoven, kulturní aktivity MZK a stavbu další budovy.

Vaše knihovna byla pověřena zřízením Metodického centra pro výstavbu a rekonstrukci knihoven (pozn. red.: byl mu věnovaný samostatný příspěvek ve Čtenáři č. 9, 2018, s. 318 až 319)…

Opět otázka diplomaticky nejednoduše zodpověditelná. Začnu z největší dálky, tedy z oblasti, jíž nerozumím a jíž jsem se dlouho a opatrně vyhýbal. Fascinovalo mě, jaké obrovské množství lidí začalo navštěvovat přednášky, v jejichž rámci popularizujeme vědu. Tedy především přírodní a technické vědy. Jímala mě vždycky hrůza z astronomie či fyziky. Ačkoliv jsem byl nadšeným čtenářem sci-fi, pochopit, že vesmír může vzniknout v důsledku imploze malého kousku materiálu, jsem nějak nedokázal. Tedy ne jako skutečnost, ale jako fyzikální jev. Ostatně stejně jako podstatu imploze. Tak jsem se jednou zašel podívat na přednášky, které nabízíme na toto téma našim uživatelům. Od té doby, kdykoliv mám čas, mířím tam znovu. Lidé jako Jiří Grygar, Jan Palouš, Vladimír Wágner, Miloslav Druckmüller jsou totiž skutečnými odborníky, kteří jsou schopni mluvit o svém předmětu bádání i s laiky, a laici se necítí dotčeni. Přiznávám ale, že se mi už několikrát stalo, že jsem se musel přednášky vzdát. Prostě na mě v dvousetmístném sále nezbyla židle…

A z dalších aktivit? 

Mám radost třeba z projektu Oči Brna, který přibližuje významné osobnosti našeho města, které v minulosti nebo i v současnosti určovaly či určují jeho podobu – intelektuální, architektonickou a kulturní. Jedná se o měsíční cyklus, v jehož rámci probíhají tematické přednášky, semináře a podobné aktivity, na které si už zvyklo početné publikum. S potěšením sleduji, že u žijících autorit se stalo prestižní záležitostí, když jsou našimi kurátory osloveni, aby knihovně a jejímu projektu na měsíc propůjčili svoji tvář. Obrovskou radost mám také z aktivit zahraničních knihoven. Zvláště v poslední době se podařilo posílit spolupráci se zahraničními partnery, kteří nám pomáhají dotovat doprovodné programy i nákupy fondů. Hlavním kritériem pro nás je, že žádná z těchto knihoven nesmí jen pasivně nabízet svůj knižní fond, ale musí sloužit jako brána do dané kultury. Naši partneři pak musí být právě za toto spoluzodpovědní. Ostatně přesně takto jsem to říkal loni španělskému velvyslanci Calvu-Sotelovi (viz 3. s. obálky), když jsme se domlouvali na otevření španělské knihovny. On – podobně jako naši další partneři – na tuto podmínku přistoupil a výsledkem je nabitý program a zvýšený zájem našich uživatelů. Z toho máme samozřejmě radost my i naši partneři. Nepovedlo by se to ale bez podpory nejen ze strany ambasád, ale i našich kolegů z kateder germanistiky, hispanistiky, anglistiky a amerikanistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.

A jak to vypadá s přípravou České republiky na roli hlavní země knižního veletrhu v Lipsku v příštím roce?

Naše knihovna už čtyři roky zajišťuje účast ČR na mezinárodních knižních veletrzích. Spolupracujeme s celou řadou těchto festivalů knihy především prostřednictvím Českých center, která působí pod Ministerstvem zahraničních věcí ČR. Klíčové jsou pro nás veletrhy ve Frankfurtu nad Mohanem, v Lipsku, v Londýně a pro dětskou literaturu v Boloni. Loni k nim nově na zkoušku přibyl Peking, největší knižní veletrh na asijském kontinentu. A právě díky vytvoření stabilního partnerství s organizátory oněch světových veletrhů se podařilo založit předpoklady i pro tento výsadní typ hostování. Už druhým rokem pracuje přípravná dramaturgická rada, která nám pomáhá s vytvářením programu pro prezentaci v rámci Lipska 2019, úzce spolupracujeme nejenom s Ministerstvem kultury, ale využíváme i partnerství mezi městem Brnem a městem Lipskem, což se ukázalo jako skvělá deviza. Máme přitom v úmyslu využít této události k tomu, abychom na českou kulturu, tedy nejenom literaturu, strhli co nejvíce pozornosti německého publika. Vytvořili jsme proto programový rámec Český rok v Lipsku. Počínaje říjnem 2018 a konče listopadem 2019, bude souvisle a ve velkém počtu probíhat řada kulturních pořadů v Lipsku a posléze v Německu, Rakousku a Švýcarsku – tedy v německojazyčných zemích. Cílem je ukázat současnou českou kulturu v co největší síle a pomoci pozvednout v současné době velmi nízké povědomí německého publika o naší kultuře. Hlavním koordinátorem všech aktivit v rámci tohoto velkého podniku je Martin Krafl, bývalý ředitel Českého centra v Berlíně a v Mnichově. Spolu s dramaturgickou radou připravujeme program, hledáme a oslovujeme partnery a chystáme českou prezentaci.

Ačkoli je stavba budovy vaší knihovny relativně nová, vyvolává zájem připravovaná stavba další budovy…

Stavbu připravujeme už tři roky. Skutečnost, že máme právo povinného výtisku, z nás činí významnou instituci, ale současně od nás vyžaduje, abychom se dokázali s tímto úkolem vyrovnat. Ačkoliv je budova MZK skutečně novou stavbou, tedy letos osmnáct let starou, šlo tenkrát v případě výstavby jen o první fázi zajištění jejího provozu a funkcí. Knihovna má v tuto chvíli ve skladech rezervu prostoru na dva až tři roky. To bylo třeba urychleně řešit. Před dvěma lety jsme reaktivovali územní rozhodnutí z roku 2008 o výstavbě depozitáře knihovny, který by měl stát v těsném sousedství stávající budovy. Na jeho základě jsme zpracovali stavební projekt, po jeho schválení připravili prováděcí projekt a nyní máme všechny dokumenty na stole a jsme připraveni stavbu zahájit. Ještě máme dva roky, než nám začnou padat knihy z regálů. A za tu dobu to prostě musíme stihnout!

 

Ale MZK v nedaleké budoucnosti plánuje i opravu svých nových prostor. Co je jejím cílem?

Budoucnost už nastala! Knihovna získala před pár měsíci dotaci na projekt IROP na obnovu stávající hlavní budovy. Už téměř dvacetiletá provozní zátěž se projevila a žádá si zásah. Proběhne rekonstrukce atria, které už pět šest let neplní svoji funkci, respektive neplní žádnou funkci. A navíc zatéká do konferenčního sálu. Proměníme ho na čtenářsky přístupné místo s využitím pro kulturní pořady, které knihovna pořádá. Rekonstruováno musí být sociální zázemí pro návštěvníky, vzduchotechnika, zatepleny budou sklady. Knihovna byla dostavěna v době, kdy počítače či internet byly na samém počátku svého masového rozšíření, takže její architekti ještě nedokázali plně odhadnout další vývoj v této oblasti. Ten musí knihovna nutně kopírovat, a to nejenom jako společenská instituce, ale i její budova. Získaný projekt je zaměřený na implementaci provozu. Jeho celková výše dosahuje téměř sta miliónů korun a polovina z této částky je určena na stavební účely. Jedním z negativních důsledků bude omezení provozu knihovny v příštím roce. Samozřejmě se pokusíme omezení minimalizovat, přistoupíme k němu navíc v letních měsících, kdy se návštěvnost knihovny logicky snižuje, ale přesto se projeví až tříměsíčním zásahem do provozu. Úplné uzavření knihovny se pokusíme ještě více zkrátit. Kdo byl v naší knihovně v době jejího plného provozu, snadno pochopí proč…

Závěrečnou otázkou nemohu opomenout časopis Duha, který vydává právě MZK…

Chtěl bych poděkovat za možnost vést s vámi rozhovor na stránkách Čtenáře. Nemusím říkat, že čtu každé jeho číslo. Jednak by to vypadalo jako nadbíhání, a jednak bych jen zbytečně zdůrazňoval něco, co by mělo být pro každého knihovníka samozřejmostí. Prostřednictvím námi už několik desetiletí vydávaného knihovnického časopisu Duha se i my snažíme spojovat knihovníky nad tématy, která považujeme za důležitá pro aktuální praxi knihoven. V poslední době jsme posílili jeho kulturní charakter, na přání našich čtenářů jsme jej vrátili z elektronické verze rovněž do tištěné a v posledních dvou ročnících jsme se pokusili jednotlivá čísla důsledně tematicky profilovat podle otázek a problémů knihovnické praxe. Nejprve šlo o tematizaci čtenářství, jeho podpory a různých věkových skupin, které mají být těmito aktivitami zasaženy. Letos mapuje Duha funkce a možnosti jednotlivých typů knihoven – obecních a městských, krajských, školních či univerzitních. Co číslo, to jiný typ knihovny a různé podoby její činnosti. Mělo by to sloužit i jako modely pro vzájemnou inspiraci. Od minulého ročníku jsme rovněž přistoupili k praxi vydávání zvláštního – tedy pátého – tematického čísla podle toho, co se zrovna vnímá jako potřebné. Letos by to mělo být téma cizojazyčné literatury a jejího doplňování do fondů knihoven.

Musím říci, a teď je to z mé strany i trochu póza neskromnosti, že mi Duha připadá čím dál tím zajímavější. To by však nebylo možné bez práce mých kolegů, bez jejich nadšeného přístupu. Týká se to ale všeho, o čem jsme zde spolu až do této chvíle mluvili. MZK má obrovské štěstí, že v ní pracují lidé, kteří to nejen s knihovnou myslí vážně, ale kteří jsou i schopni a ochotni tvrdě pracovat. Každý den si to uvědomuji a každý den jsem jim znovu vděčný. Mým úkolem je, abych pro ně dokázal vytvořit podmínky, v nichž budou moci uvolnit svoji energii a přeměnit ji na palivo pro knihovnu. Jestli se to daří, to už musí posoudit knihovnická obec.

Knihovnictví v Jihomoravském kraji (údaje za rok 2017)

¹ https://www.czso.cz/csu/xb/obyvatelstvo-xb

² https://www.czso.cz/csu/xb/uzemi-sidelni-struktura-kraj

³ včetně poboček, bez poboček 617

⁴ Stat-Excel 2017 včetně údajů od neprofesionálních knihoven

⁵ 10-pověřené knihovny, 33-profesionální knihovny, 76-neprofesionální knihovny

⁶ 3 164 217 Kč nákup periodik, 1 106 803 Kč nákup EIZ (pouze krajské a pověřené knihovny)

⁷ z toho 241 v oblasti ICT