MARTINA KOŠANOVÁ kosanova.martina@svkpk.cz

Sociální sítě jsou skupinou internetových služeb, umožňující vzájemné virtuálně-společenské propojování lidí, firem, institucí a spolků na internetu, informování, komunikaci a společné aktivity.

Největšími sociálními sítěmi dneška jsou Facebook, Twitter, Instagram, LinkedIn a YouTube, tedy pokud nebudeme počítat lokální sítě asijského původu, se kterými v našich končinách vůbec nepřijdete do styku. Každá síť z této pětice má svá specifika.

Nejznámějšími a nejnavštěvovanějšími sociálními médii nadále zůstává dvojice YouTube a Facebook, výrazně si však v posledních dvou letech polepšil Instagram. Facebook, sociální síť, jejíž skromné ​​začátky si už dnes pamatuje jen málokdo, je dnes stejnou samozřejmostí, jako byla pro předchozí generaci televize. V červnu loňského roku překonal počet uživatelů Facebooku dvě miliardy. Marku Zuckerbergovi se do této sítě podařilo polapit téměř třetinu obyvatel Země.

Nejoblíbenější sociální sítě v roce 2018

1. FACEBOOK  2,196 mld. účtů | Služby sociální sítě (Facebook Inc.)

2. YOUTUBE 1,9 mld. účtů | Video Hosting service (Alphabet Inc. – dceřiná společnost Google)

3. WHATSAPP  1,5 mld. účtů | Instant Messaging (Facebook Inc.)

4. FACEBOOK MESSENGER  1,3 mld. účtů | Instant Messaging (Facebook Inc.)

5. WECHAT  1,040 mld. účtů | Instant Messaging (Tencent Holdings Limited)

6. INSTAGRAM  1 mld. účtů | Sdílení fotek (Facebook Inc.)

Zdroj: www.statista.com/statistics/272014/global-social-networks-ranked-by-number-of-users

V České republice používá Facebook téměř pět milionů lidí. S takovým počtem uživatelů má pro každého smysl být na této sociální síti – ať už jde o e-shopy, firmy v B2B segmentu, neziskové organizace, média, vládní instituce, politiky či celebrity, ale také knihovny. Díky širokému spektru různých typů příspěvků může každá facebooková stránka prezentovat to, v čem je opravdu dobrá. K dispozici má navíc gigantický inzertní systém s téměř nekonečnými možnostmi zacílení a optimalizace.

Kromě stránek existuje na Facebooku i množství skupin zaměřených na knihovny a osobních profilů knihoven. Použití osobního profilu pro propagaci instituce je nicméně v rozporu s pravidly používání Facebooku a existují případy smazání těchto profilů. Nejaktivnější je skupina Knihovny knihovnám, projekt Městské knihovny Břeclav, který byl vytvořen pro lepší spolupráci knihoven zejména v oblasti pořádání kulturních a vzdělávacích akcí pro čtenáře a širokou veřejnost. Aktuálně sdružuje 558 knihovníků napříč Českou republikou a každodenní sdílení příkladů dobré praxe je největším důkazem prospěšnosti vytváření podobných platforem.

Příklady úspěšných profilů různých typů knihoven na Facebooku (ke dni 30. 10. 2018)

Městská knihovna v Praze: 33 291

Moravská zemská knihovna: 10 215

Knihovna Jiřího Mahena v Brně: 4188

Knihovna Třinec: 3771

Univerzitní knihovna Ostravské univerzity: 2041

Knihovna Akademie věd ČR: 1578

Krajské vědecké knihovny a počet jejich fanoušků

Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové: 4342

Krajská vědecká knihovna Liberec: 4137

Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje: 2355

Krajská knihovna Karlovy Vary: 1736

Vědecká knihovna Olomouc: 1438

Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích: 1421

Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě: 1345

Krajská knihovna Vysočiny v Havlíčkově Brodě: 1048

Středočeská vědecká knihovna v Kladně: 1009

Krajská knihovna v Pardubicích: 770

Měřit úspěšnost profilů podle počtu fanoušků je ale mírně zavádějící. Na místě by bylo alespoň vztáhnout tuto hodnotu k počtu klientů dané knihovny nebo počtu obyvatel města, kde knihovna působí. Obecně ovšem nelze říci, že propagace na Facebooku je nejefektivnější pro vědecké a univerzitní knihovny, které mají mezi klienty množství studentů. Příkladem jsou demografická data uživatelů Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje, kde se největší počet fanoušků rekrutuje z žen ve věku 25–34 let, což koresponduje s cílovou skupinou mnoha městských knihoven (viz tabulka níže).

Vizuální sociální síť Instagram, na kterou můžete nahrávat fotografie a videa, rovněž učinila od svých začátků v roce 2010 obrovský progres. První dva roky byla aplikace dostupná pouze na iOS, až v roce 2012 ji bylo možné spustit i na Androidu. Dnes má Instagram 800 milionů uživatelů. A vlastní ho Facebook.

Instagram má největší smysl v B2C (Business-to-consumer)¹ sektoru. Pro značky a firmy, které nabízejí něco, co se dá perfektně vizuálně naaranžovat (jídlo, móda, knihy), je povinností. Na budování značky a prezentaci firemní kultury se ale bude hodit i jinde, třeba v knihovně. Nezapomínejte však na zásadní pravidlo – na Instagramu musíte ukazovat, ne mluvit. Originálně se ho obsahovým marketinkem chopila Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje a díky znalostním soutěžím realizovaných nápaditou koláží v barvě vlastního brandu pravidelně aktivizuje ke čtení svoji základnu followerů.

Tradiční cestou fotografií interiéru a exteriéru knihovny jde Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové (viz níže).

Městská knihovna Břeclav zase perfektně zapojila své zaměstnance – knihovnice, které pravidelně doporučují oblíbené knihy z vlastního fondu. Skvělý příklad toho, jak bezhlavě nenakupovat neznámé a nicneříkající tváře z fotobank, ale využít vlastního potenciálu (viz níže).

Krátce, ale výstižně! Přesně tak se komunikuje na Twitteru. Po Facebooku druhá sociální síť, která dosáhla globálního úspěchu. Oblíbený komunikační kanál amerického prezidenta. Médium, kterému se podařilo výrazně změnit podobu aktuálního zpravodajství. Sociální síť, na níž má účet i papež. To vše je Twitter. Přestože Twitter nedávno rozšířil maximální délku tweetu na 280 znaků, stále je to poměrně skromný prostor k informování. Populární je zejména v prostředí novinářů, politiků a marketérů; celkově ho v České republice používá něco přes půl milionu lidí.

LinkedIn je sociální síť, jejíž hlavní devizou je zejména pro-fesionální networking. Funguje primárně v B2B segmentu (Business-to-business)², a pokud hledáte zaměstnance nebo se chcete prezentovat jako „friendly“ zaměstnavatel, LinkedIn by měl být vaší cílovou stránkou. Facebook se sice snaží LinkedInu dýchat na krk svou novou funkcí Jobs, ta zatím ovšem není ještě zaběhnutou platformou personalistů. České knihovny tuto síť zatím aktivně využívají poskrovnu. Dobrým příkladem je Moravská zemská knihovna v Brně se svými 1027 sledujícími uživateli, Národní technická knihovna nebo Knihovna Akademie věd ČR.

Profily knihoven na sociálních sítích jako jeden z PR kanálů můžeme chápat jako formu pozitivního přátelského brandingu, způsob propagace dané knihovny obecně a zdroj informující o dění a akcích v knihovně a v neposlední řadě jako inspiraci pro knihovníky z jiných knihoven. Odpověď na otázku, zda mají sociální sítě pro knihovny smysl, je jednoduchá. Pokud uživatelé knihoven sociální sítě využívají, tráví na nich svůj čas a aktivně reagují, má pro knihovny význam se jimi zabývat.

¹ Označení pro obchodní vztahy mezi obchodními společnostmi a koncovými zákazníky, realizované webovými aplikacemi, virtuálními obchody na Internetu apod. [cit. 7. 11. 2018] Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/B2C

² Označení pro obchodní vztahy mezi obchodními společnostmi