KLÁRA RÖSSLEROVÁ Klara.Rosslerova@ff.cuni.cz

Stále více slýcháme o internetu věcí (Internet of Things), pojmu, který popisuje věci, zařízení, která jsou propojena v síti. Umožňují tak připojit se k nim a vyměňovat si s nimi data. Pojem chytrá knihovna (Smart Library) je využitím internetu věcí v knihovnách.

Ač se výraz může zdát velmi futuristický, ve skutečnosti se s internetem věcí již běžně setkáváme. Jsou jimi např. stále více rozšířené odpadkové koše, které samy nahlásí, že už brzy budou plné, a měli by tedy přijet popeláři. Je jimi na dálku ovládaná klimatizace nebo topení v domácnostech. A jsou jimi samozřejmě takové vymoženosti, jako lednice hlásící, že došlo mléko. Jistě si vybavíme televizní reklamu na nejmenovanou pojišťovací společnost, ve které se domácnost zbláznila, žaluzie se začaly samy rolovat nahoru a dolů a hrdinka reklamy skončila skřípnutá v křesle. Internet věcí s sebou samozřejmě nese nebezpečí, že vám zařízení začne ovládat někdo na dálku, a je tedy nutná vhodná antivirová ochrana.

Technologie RFID

Mezi první aplikaci internetu věcí v knihovnách, aniž by se tomu tak říkalo, patří RFID technologie (Radio Frequency IDentification), tedy čipy nalepené v knihách, společně s RFID deskou určenou k jejich nabíjení a případně společně s RFID branami, které umožňují fond olepený čipy ochránit. Kniha, kterou uživatel branou pronese, aniž by si ji vypůjčil, a tím deaktivoval čip, při průchodu branami píská. Technologie bez bran sice nevyužije veškerých benefitů, ale umožní rychlejší (nebo dokonce samoobslužné) výpůjčky nebo jednodušší revizi fondu (za použití dálkového čtení čipů přímo z regálů).

Zkušenosti z Dánska

Lze však jít ještě dál. Velmi aktivní je v této oblasti univerzitní knihovna Dánské technické univerzity v Lyngby (DTU Lyngby Campus Library). Na této univerzitě studuje 11 000 studentů, dále má 6000 zaměstnanců. Knihovnu ročně navštíví zhruba 400 000 uživatelů, pro které je určeno 1300 studijních míst. Vzhledem k tomu, že jde o vysokoškolskou knihovnu technické univerzity, technické novinky se zde přímo nabízejí, a to díky úzké spolupráci knihovny se studenty a katedrami. I jejich discovery systém (DTU Find) byl navržen a naprogramován studenty. Ale knihovna šla ještě dál. Od ledna 2016 se začala veřejně hlásit k „smart libary“. Začala se tedy aktivně zajímat o možnosti jak praktického využití, tak sběru dat pro případný další výzkum a vývoj nových „chytrých“ funkcí.

Mezi tyto prvky patří v první řadě osvětlení. To je v knihovně ve formě dvou vedle sebe položených lišt s kombinací studených a teplých LED žárovek. Tyto žárovky v průběhu dne mění podle venkovního osvětlení samy poměr; osvětlení v knihovně je tak stále očím příjemné (teplota světla se mění – od 2700 K do 5700 K). Představme si to jako v současnosti telefony využívané automatické změny tepla displeje, které ani nezaznamenáme, ale naše oči jsou díky tomu méně unavené a večer lépe usínáme.

Dalším významným prvkem je teplota. V Dánsku se obecně klade velký důraz na udržitelnost a neplýtvání zdroji. Díky instalovaným čidlům se tak například sleduje tepelná ztrátovost budovy. Na nastavení teploty má vliv i množství uživatelů v knihovně. Uživatelé si díky sledování teploty mohou hned po příchodu do knihovny vybrat studovnu, ve které je taková teplota, která jim vyhovuje. Nebo díky ovládání na dálku si uživatelé mohou při rezervování sdílené nebo individuální studovny dopředu navolit teplotu, jaká je jim pro práci příjemná.

S teplotou úzce souvisí celkové klima v prostorech. Pro tyto účely jsou instalována čidla měřící vlhkost a CO₂ ve vzduchu. Díky shromážděným datům lze automaticky regulovat ventilaci.

Knihovny často bojují s hlukem. Kromě klasických úprav interiéru pro omezení hlučnosti jsou tak po knihovně rozmístěny mikrofony měřící hluk. Ten se měří pro potřebu průzkumu možnosti využití tzv. bílého šumu, který by se mohl v místnostech pouštět. Bílý šum totiž dokáže „zamaskovat“ hluk!

Knihovna dále pomocí kamerového systému a automatického rozpoznávání obličejů (s velkým důrazem na bezpečnost dat a s využitím posbíraných informací pouze k deklarovanému účelu) sleduje poměr žen a mužů v knihovně, ale i unikátnost uživatelů (zda chodí stále ti samí).

Zajímavým rozšířením RFID technologie je mobilní aplikace vyvinutá studenty univerzity, která čtenáře naviguje k místu uložení knihy na regál. Není tak nutná orientace v systému knihovny (i když by s tím pravověrní knihovníci určitě nesouhlasili).

V současnosti se snaží v knihovně zjistit nejlepší způsob, jak přicházejícímu čtenáři najít volné studijní místo (doslova prázdnou židli), což není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát, protože např. čidlo umístěné na židli nezjistí, zda si uživatel pouze neodskočil na toaletu.

Cílem celého projektu je optimalizovat studijní prostředí vzhledem k rozdílným podmínkám v jednotlivých studovnách, optimalizovat možnosti přizpůsobení podle počtu právě přítomných uživatelů, a tak umožnit, aby se všichni cítili dobře a lépe se jim učilo.

Další zajímavou aplikací chytré knihovny jsou počítadla umístěná u vstupu na toalety v knihovně Obchodní školy v Kodani (Copenhagen Business School). Díky počítadlům se nestane, že by na toaletách v knihovně došel toaletní papír nebo mýdlo.

Koncept chytré knihovny je cestou, která je zajímavá a jistě může zlepšit studijní podmínky čtenářů nejen v univerzitních knihovnách. O novinkách se lze dočíst např. v bulletinu Americké knihovnické asociace Smart Libraries Newsletter (ALA, https://journals.ala.org/index.php/sln).

Zdroje:

DTU. DTU Smart Library – What is it? [video]. Published April 5, 2018. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=qEc7_8xpdj4.

DTU. Pilot Project – Smart Library [online]. 9 November 2017. Dostupné z: http://www.smartcampus.dtu.dk/cases/pilot_project-smart-library.

KING, David Lee. The Internet of Things and Libraries [online]. August 21, 2018. Dostupné z: https://www.davidleeking.com/the-internet-of-things-iot-and-libraries/.