Hlavní obsah stránky

INSPIRACE: Pomáháme seniorům neztratit se v digitálním světě

FILIP HRAZDIL  hrazdil@kmo.cz

Názory účastníků pravidelného vzdělávání seniorů v informačních a komunikačních technologiích (ICT) v Knihovně města Ostravy uvedené v boxu na s. 407 nejsou vůbec neobvyklé a dobře ilustrují důležitou roli knihoven ve zvyšování digitální gramotnosti jejich návštěvníků. Byť se někomu může zdát, že počítačové vzdělávání probíhá v knihovnách už dlouho, určitým způsobem stagnuje a není snad tou „žhavou“ novinkou či úžasnou příležitostí, opak může být pravdou!

Dovolím si podívat se na problém nejprve v širších souvislostech. Asi se všichni shodneme na tom, že knihovny už nejsou místem, kde se informace jen poskytují a uchovávají, ale čím dál více učí své uživatele s informacemi a novými informačními technologiemi pracovat. Důvodem je rychlý rozvoj a dostupnost informačních zdrojů, komunikačních prostředků a výpočetní techniky. Týká se to zejména internetu, chytrých telefonů, tabletů, elektronických knih, ale i plošné digitalizace a celkově rychlejšího životního tempa, a tím i větších informačních nároků dnešní společnosti. Knihovny zkrátka ztrácejí „informační monopol“, ale díky tomu se více stávají prostorem pro celoživotní vzdělávání a osobní rozvoj. Nahrává tomu i fakt, že objem informací extrémně rychle roste, velmi rychle zastarávají a navíc často diskutovaná je i jejich objektivita, pravdivost a srozumitelnost. Největší výzvou současnosti se stává orientace v moři informací a nových technologií a právě tady mají knihovny co nabídnout. Dá se předpokládat, že jejich úloha bude v budoucnu ještě zásadnější. O tom, že knihovny jsou již dnes významným partnerem v procesu růstu digitální gramotnosti nejen seniorů, nás mohou přesvědčit i následující řádky: Významným přínosem pro odstranění digitální propasti v přístupu obyvatel ČR k internetu jsou aktivity knihoven poskytujících veřejné a informační služby.1

K zaujetí starších návštěvníků knihovny nabízejí speciální kurzy ICT pro seniory, v nichž ti mohou překonat své obavy z práce s ICT. (…) V České republice se 34 % uživatelů knihoven v uplynulých 12 měsících v knihovně zúčastnilo vzdělávací aktivity, což je více než průměr EU (25 %).2

Stárnutí populace

Knihovna města Ostravy je jedním z těch míst, kde se snažíme seniory dlouhodobě vzdělávat a umožnit jim osvojit si ICT dovednosti potřebné pro lepší orientaci a uplatnění v pracovním, společenském, ale i osobním životě. Senioři jsou stále považováni za relativně málo digitálně gramotné. Navíc demografický faktor stárnutí populace nahrává jejich vzdělávání nejen v knihovnách. Zpráva o stárnutí obyvatelstva zemí EU z roku 2015 predikuje v roce 2060 v EU i v České republice 28 % populace starší 65 let, na jednoho důchodce připadnou pouze dva pracující, v současnosti jsou to čtyři.3 K tomu si přidejme skutečnost, že již dnes senioři společně s dětmi a mládeží tvoří největší skupinu návštěvníků veřejných knihoven.4 Dalším faktorem podporujícím vzdělávání seniorů v knihovnách je již zmiňovaný masivní rozvoj ICT technologií, kdy se např. internet stává „novým“ fenoménem a celospolečenským tématem. Například v roce 2005 mělo 30 % domácností v ČR počítač a jen 19 % internet, o jedenáct let později má již 76 % domácností jak počítač, tak internet. Příznačné je, že mezi jednotlivci používajícími internet jsou senioři v posledních letech nejrychleji rostoucí skupinou.5

Seniory nelze jednotně charakterizovat, jsou značně různorodou skupinou, stárnutí je individuální proces. Dá se ale říci, že potřebují vlastní „cestu“ a vlastní tempo (individuální přístup je výhodou). Je dobré společně s nimi objevovat jejich schopnosti, možnosti a preference – učit je, co chtějí oni, ne co chceme my. Velice oceňují vstřícnost, otevřenost a empatii lektora (asi nejvíce ze všech věkových skupin), hledají sociální kontakt, emoční podporu a pravidelnost (zejména osamocení senioři). Důležitá je i přehlednost, názornost, srozumitelnost, množství příkladů a opakování. Velmi užitečným přístupem je více oceňovat, chválit, motivovat, což je důležité pro překonávání nedůvěry ve vlastní schopnost efektivně se učit. V neposlední řadě je potřeba brát ohled na jejich schopnost soustředění a zapamatování, možnost informačního přehlcení, zdravotní a psychickou kondici, individuální zvyky, denní dobu aktivit… Knihovny jsou instituce, kde seniorům ve většině uvedených specifik vycházíme zpravidla vstříc!

Účastníci kurzů

A co víc, z vlastní zkušenosti mohu říci, že vzdělávat seniory bývá přínosné i pro samotného knihovníka. Čas a úsilí, které věnujete této činnosti, se vám vrátí nejen skrze pocit smysluplně vykonané práce, ale i tím, že budujete komunitu spokojených uživatelů knihovny, kteří ji rádi a pravidelně navštěvují, účastní se zde i jiných aktivit a šíří její dobré jméno. Ti, kteří k nám do knihovny přijdou, jsou totiž většinou velmi dobře motivovaní, váží si školení a díky tomu také knihovny, která jim ho umožnila. Mají radost i z malého pokroku a je příjemné se s nimi pobavit i mimo oblast vzdělávání. Dále přinášejí životní zkušenosti a používají technologie smysluplněji, rozhodně jim nehrozí přílišná závislost na hrách či sociálních sítích. Nezřídka se také senioři právě díky bezplatnému vzdělávání do knihovny registrují.

V průběhu let se obrázek klasického návštěvníka a náplně kurzu proměnil. Zpočátku se jednalo o vysvětlování převážně úplných základů práce s počítačem a internetem. Dnes jde hlavně o trochu pokročilejší práci, komunikační nástroje typu emailu a sociálních sítí, pravidla bezpečného internetu, ale i o práci s tabletem, chytrým telefonem či čtečkou e-knih. Proměnila se rovněž metoda výuky. Dříve byla ze strany seniorů preferována metoda postupů a návodů, dnes převládá časově náročnější intuitivní přístup, kdy se účastník dokáže přizpůsobit změnám (vývoji) v používaných nástrojích či aplikacích a více chápe v souvislostech.

●  „Když člověk nerozumí těm počítačům, tak se ztrácí, ztrácí se.“

●  „Já je neovládám ty technologie, no a myslím, že vzhledem k těm mladým si připadám takový směšný, takový jaksi zaostale směšný, co tady vůbec chce.”

●  „Všichni mají doma počítače a dělají na internetu, a když něco chci, musím se každého prosit.”

●  „Koupil jsem si navigaci a v tom je cédéčko a nic, žádný návod, já jsem se tak mohl na něj akorát dívat.

Motivace seniorů

Motivací seniorů při školení bývá čím dál častěji snaha „nevypadnout z komunikace“, chtějí se naučit komunikovat se svou rodinou a přáteli bez ohledu na vzdálenosti, které je dělí. Stejně tak touží nakupovat, používat internetové bankovnictví, číst zprávy nebo se jen bavit. Dalším důvodem, který nabývá na důležitosti, je porozumět moderní době, kde jsou slova internet, počítač či sociální síť skloňovány ve všech pádech a ve většině médií. Chtějí si také dokázat, že to zvládají, že udrží tempo s mladší generací, a naučit se něco nového. V neposlední řadě hledají již zmiňovaný sociální kontakt a pravidelnost, která jim v důchodovém věku někdy schází. Je evidentní, že existuje společenská a informační propast mezi lidmi, kteří informační technologie ovládají, a neovládají. Ti první mohou využívat jejich výhod, naopak ti druzí ztrácí řadu příležitostí. Bohužel to není už jen otázka volby či osobních preferencí, ale řada služeb dnes využívá převážně ICT technologie, a to platí i v knihovnách (OPAC, vzdálené přístupy do bází dat, rezervace, emailové upozornění a upomínky…).

Níže uvádím pět nejčastějších témat ICT školení seniorů v Knihovně města Ostravy, seřazených podle četnosti. Sledovaným obdobím je rok 2017. Za rok realizujeme v knihovně přibližně 250 ICT školení seniorů:

1. základní i pokročilá práce s internetem (vyhledávání, komunikace, bankovnictví, nákupy, sociální sítě, základy PC bezpečnosti a autorských práv…);

2. základy práce s počítačem (teorie, klávesnice, myš, minimum o operačním systému) – preference notebooků;

3. základy práce s operačním systémem (zejména souborový systém, nastavení, včetně přenosu fotografií do PC a jejich základní úpravy);

4. online katalog;

5. počítačová (internetová) bezpečnost – nechtěný software, nebezpečné e-maily, SPAM, HOAX, sociální inženýrství, bezpečnostní řešení, pravidla bezpečného internetu…

Věkové skupiny chodí různé, ale zdaleka ne vždy ti „nejmladší senioři“. Velice úspěšně prošel školením například 96letý účastník, který nejenže nadprůměrně ovládal počítač a chytrý telefon, ale i hodně četl. Důležitější než věk je totiž vnitřní motivace, touha naučit se něco nového. Z mých zkušeností se dá říci, že pokud se senioři rozhodnou v oblasti informačních technologií vzdělávat, dosahují slušných výsledků a v drtivé většině dále s počítačem pracují. Co je snad ještě důležitější, je skutečnost, že u nich mizí despekt a obavy z digitálních technologií a přestávají se cítit v moderní informační společnosti „nepatřičně“, jinými slovy přestávají se v digitálním světě ztrácet. Nás může těšit, že jsou to právě knihovny a knihovníci, kteří v této oblasti již dnes hrají prim.

Autor vystudoval Slezskou univerzitu v Opavě, obor Veřejná správa a regionální politika. Souběžně absolvoval také celou řadu certifikovaných ICT kurzů. Rok a půl strávil v Univerzitní knihovně Ostravské univerzity a již 12 let pracuje v Knihovně města Ostravy (KMO). Specializoval se na vzdělávání dospělých (zejména seniorů, zaměstnanců, ale také mentálně handicapovaných) převážně v oblasti informačních a komunikačních technologií. V současnosti vede Centrum vzdělávání KMO.

 

1 Strategie digitální gramotnosti ČR na období 2015 až 2020 [online]. Praha: MPSV, 2015, s. 17 [cit. 2017-10-16]. Dostupné z: https://www.mpsv.cz/files/clanky/21499/Strategie_DG.pdf.

2 Názory uživatelů na přínosy informačních a komunikačních technologií ve veřejných knihovnách v České republice: závěrečná zpráva [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2013, s. 5, 12 [cit. 2017-10-16]. Dostupné z: http://ipk.nkp.cz/docs/CrossEuropeanLibrariesSurveyCZE_cor.pdf.

3 The 2015 Ageing Report. EUROPEAN ECONOMY [online]. 2015, no. 3 [cit 2017-10-16]. ISSN 1725-3217. Dostupné z: http://ec.europa.eu/economy_finance/publications/european_economy/2015/pdf/ee3_en.pdf.

4 RICHTER, Vít. Jak navštěvujeme veřejné knihovny: nad třetím statistickým výzkumem čtenářů a čtení. Čtenář. 2014, roč. 66, č. 2, s. 43–47. ISSN 0011-2321.

5 Využívání informačních a komunikačních technologií v domácnostech a mezi jednotlivci – 2016 [online]. Praha: Český statistický úřad 2016 [cit 2017-10-16]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/domacnosti-s-vybranymi-informacnimi-a-komunikacnimi-technologiemi-a5h934iw6a.