DANA SMETANOVÁ Dana.Smetanova@nkp.cz

VLADANA PILLEROVÁ Vladana.Pillerova@nkp.cz

„Elektronické služby knihovny“ jsou poměrně novým oddílem údajů zjišťovaných ve statistickém výkazu pro knihovny. Tyto údaje tam byly přidány v roce 2009 v souladu s tím, jak se daný typ služeb v knihovnách České republiky rozvíjel. Bylo potřeba podchytit jejich využívání.

Jedná se o služby, které knihovny poskytují svým uživatelům ve virtuálním prostředí, uživatelé k nim mohou přistupovat prostřednictvím webových stránek knihoven kdykoliv a odkudkoliv, nejsou vázány na místo ani čas. Veřejnost tyto služby využívá stále více. Vyhledávání v online katalozích, databázích a digitálních knihovnách, objednávání a rezervace knih a další služby mohou uživatelé využívat bez nutnosti fyzické návštěvy knihovny prostřednictvím sítě z pohodlí domova. Nabídka těchto služeb umožňuje uživatelům i jejich samostatné využívání v knihovně bez asistence knihovníka.

Reakce na potřeby uživatelů

Knihovny jsou motivovány k rozšiřování daných služeb tlakem uživatelů, kteří požadují rychlé získání informací, dokumentů, poskytování komfortních služeb v rámci katalogů, jako je např. přeregistrace nebo automatické prodlužování výpůjček, prioritou je vzdálený přístup k placeným databázím či výpůjčky e-knih.

Rozvoj elektronických služeb knihoven, zejména v oblasti půjčování e-knih, je však limitován autorským zákonem a licenčními smlouvami o využívání elektronických informačních zdrojů, které uzavírají vydavatelé a majitelé autorských práv s knihovnami. Budoucnost půjčování e-knih bude záviset na připravenosti a ochotě vydavatelů tento typ služby v knihovnách poskytovat. V oblasti povinného výtisku se připravuje novela legislativy, která se bude týkat nejen shromažďování, zpracování a uchovávání elektronických publikací, ale i jejich zpřístupňování ve stanoveném režimu ve vybraných knihovnách.

Statistikám o využívání elektronických služeb je potřeba věnovat velkou pozornost, neboť nabídka těchto služeb může kompenzovat stagnaci či dokonce pokles klasických služeb, jako je návštěvnost, půjčování dokumentů apod.

Evidence elektronických služeb

Elektronické služby knihoven se sledují v ročním statistickém výkazu „Kult (MK) 12-01“ v oddíle 5. Webové stránky knihovny a její elektronický katalog dostupný na internetu (OPAC) jsou hlavní podmínkou pro poskytování elektronických služeb. Využívanost webové stránky, tedy počet návštěv, je snadné zjistit, neboť počítadlo návštěv bývá standardním vybavením systému, případně je možné využít nástroje volně dostupné na internetu¹.

Ve výkazu se sleduje, kolik bylo učiněno přístupů do elektronického katalogu v prostoru mimo knihovnu, tzn. z domova či zaměstnání nebo jiných prostor, a jaký byl počet přístupů přímo v prostorách knihovny. Stejným způsobem se sleduje počet přístupů do elektronického výpůjčního protokolu, tj. uživatelského konta (například prodlužování, rezervace apod.). Automatizované knihovní systémy počet těchto přístupů samy evidují.

Dalším typem elektronických služeb, které knihovny veřejnosti poskytují, je přístup do elektronických informačních zdrojů. Knihovny mohou nabízet vlastní specializované databáze; nejčastěji to bývají informace s regionální tematikou, například databáze osobností, událostí atd.

Významným zdrojem informací jsou pro uživatele také licencované elektronické informační zdroje, do kterých knihovny umožňují přístup. Jsou to placené zdroje informací, nejčastěji elektronických periodik a knih, jako je Anopress, ASPI, Ebsco a řada dalších. Ve výkazu se sleduje počet těchto informačních zdrojů. Poměrně častým pochybením převážně v případě menších knihoven bývá započítávání modulů automati-zovaného knihovního systému do této položky výkazu. Dalšími údaji, které se v souvislosti s elektronickými informačními zdroji zjišťují, je počet přístupů z prostoru knihovny a z prostoru mimo knihovnu. U licencovaných zdrojů se statistic-ké údaje dodávají poskytovateli těchto služeb, u vlastních databází je knihovny sledují vlastními nástroji.

Počet zobrazených (stažených) digitálních dokumentů by měl představovat počet stažených dokumentů z elektronických informačních zdrojů nebo digitalizovaných dokumentů. V roce 2016 bylo takto zobrazeno necelých 42,6 milionů dokumentů ve 44 knihovnách.

Nejnovější položku v tomto oddíle představu-je údaj Počet e-výpůjček e-dokumentů. Zde by měly být započítány výpůjčky e-knih, např. prostřednictvím služby eReading nebo Flexibooks, které si uživatelé mohou stáhnout do svých PC nebo mobilních zařízení na omezenou dobu. Počet e-výpůjček je nutné odečíst od celkového počtu výpůjček vykazovaných v oddíle 3 statistického výkazu, jelikož z těchto výpůjček se neplatí autorské poplatky kolektivnímu správci autorských práv – agentuře DILIA. V roce 2016 poskytovalo uživatelům elektronické výpůjčky 90 knihoven a celkový počet činil necelých 50 000 poskytnutých e-výpůjček.

Poslední položkou tohoto oddílu jsou On-line informační služby neboli počet zodpovězených dotazů. Zde by měly být započítány všechny dotazy uživatelů týkající se služeb a činností knihovny přijaté elektronickou cestou, jako je e-mail, chat na webu, včetně dotazů ze sociálních sítí.

Definice

Počet zobrazených (stažených) digitálních dokumentů

Počet zobrazených (stažených – „download“) dokumentů z vlastních specializovaných databází a licencovaných elektronických informačních zdrojů, případně z OPAC, které jsou uživatelům k dispozici prostřednictvím lokální sítě nebo internetu.

E-výpůjčka e-dokumentu, počet e-výpůjček e-dokumentů

Přenos elektronického dokumentu (zpravidla e-knihy) jednomu uživateli na časově omezenou dobu na vlastní zařízení uživatele.

Pozn.: Zahrnuje e-výpůjčky ze systémů typu např. eReading EBSCO, Ebrary, Flexibooks. Nepatří sem výpůjčka čtečky (ta se započítává do řádku 0314 jako výpůjčka elektronického dokumentu).

Licencované elektronické informační zdroje

Elektronické databáze (bibliografické, plnotextové a faktografické) a jednotlivé informační dokumenty, do nichž má knihovna pro své uživatele zajištěn přístup. Za elektronické informační zdroje považujeme báze dat zařazené do fondu knihovny, zpracované v lokálních informačních systémech a zpřístupňované prostřednictvím sítě. Jejich akvizice se uskutečňuje: nákupem dat, získáním přístupových práv v rámci lokální, regionální, národní, skupinové (konsorcia) nebo individuální licenční smlouvy, získáním přístupových práv na základě legislativní úpravy (povinný výtisk) digitalizací nebo cíleným lokálním ukládáním digitálních dokumentů v souladu s autorským právem.

Počet vlastních specializovaných databází

Počet elektronických databází, které knihovna sama vytváří, jejichž obsah je speciálně tematicky, regionálně nebo jinak vymezen a které zpřístupňuje uživatelům na místě (prostřednictvím PC v prostoru knihovny) i prostřednictvím sítě internet. Nezahrnuje elektronický katalog knihovny a výpůjční protokol.

Ostatní definice najdete v aktuálním Deníku knihovny na webových stránkách NIPOS.

V současné době má 63 % knihoven své webové stránky a téměř 50 % má svůj online katalog knihovny na internetu, přičemž je nutné zmínit, že webové stránky a online katalog má téměř 100 % knihoven ve městech se 3000 obyvateli a větších. Počet návštěv webových stránek veřejných knihoven se v posledních letech pohybuje okolo 28 milionů ročně, v případě návštěv elektronického katalogu je to okolo 38 milionů návštěv, z toho samozřejmě většina z prostor mimo knihovnu.

Využívání elektronických informačních zdrojů

Specializovanější služby, jako je přístup do elektronických informačních zdrojů a jejich využívání či elektronické výpůjčky, jsou záležitostí přibližně stovky knihoven (krajské a větší městské). Důvodem jsou větší finanční náklady, které jsou s těmito službami spojeny. V případě některých specializovaných databází může být cena velmi vysoká, jedna e-výpůjčka přijde přibližně na desítky korun. Navíc v menších městech nemusí být o tyto služby velký zájem. Je důležité zmínit, že v dotačním programu VISK 8 mohou knihovny získat přístupy do vybraných databází v rámci konsorcií a v rámci dotačního programu VISK 3 mohou knihovny, které zahajují ve své knihovně službu půjčování e-knih, získat finanční prostředky na nákup licencí. Na nákup licencí elektronických informačních zdrojů vydávají knihovny v posledních dvou letech okolo 42 milionů korun, což činí 12 % z celkových nákladů na nákup knihovního fondu.

Podstatná část služeb knihoven se postupně přesouvá do digitálního prostředí, zatímco zájem o klasické výpůjční služby postupně a nezadržitelně klesá. Proto je důležité, aby knihovny elektronické služby nejen nabízely a poskytovaly, ale také byly schopny prokázat, jak se služby v této oblasti využívaly. V této souvislosti je potřeba zmínit, že mnohé knihovny k vykazování svých elektronických služeb přistupují značně liknavě, například více než 800 knihoven, které mají webové stránky, nevykázalo ani jednu návštěvu. Řádově stovky knihoven neevidují ani využívání svého automatizovaného knihovního systému. Vykazování vlastní činnosti je povinností každé knihovny. Nezájem o tuto oblast se jim může v budoucnu vymstít – provozovatel může knihovny hodnotit jako zbytečné.

1  Podrobněji o problematice: Návštěvnost webu, statistiky a jejich analýza. In: Vevaně [online]. [cit. 2017-05-02]. Dostupné z:http://www.vevane.cz/studijni-materialy-pro-ucastniky-kurzu-a-workshopu/zakladni-kurzy-weby/navstevnost-webu-statistiky-a-jejich-analyza/