Hlavní obsah stránky
VZDĚLÁVÁNÍ: Spolupráce ostravských knihovníků a učitelů
ŠÁRKA KULIGOVÁ kuligova@kmo.cz
Centrum vzdělávání Knihovny města Ostravy se ve spolupráci s Ostravskou univerzitou pustilo do užitečného projektu nazvaného Vzdělávací program s pedagogickým zaměřením pro knihovníky pro děti a mládež. Vedly k tomu zvyšující se nároky, které klade na knihovníky stále častější pořádání lekcí informačního vzdělávání a besed pro školy všech stupňů a typů.
Knihovníci se tváří v tvář školním třídám stávají lektory velmi často, někteří i několikrát týdně. A jen malé procento z nich disponuje pedagogickým vzděláním, tudíž jen málo z nich k tomu mívá širší odbornou průpravu. V Knihovně města Ostravy (KMO) jsme to zkusili změnit, protože jsme tušili, že by to mohlo být užitečné nejen pro našich 25 knihovníků z osmi specializovaných oddělení pro děti a mládež, ale také pro kolegy a kolegyně z dvaceti poboček univerzálních, tedy z těch, kde se knihovníci věnují dospělým i dětem a lekce či besedy leží také na jejich bedrech.
Cíl a příprava programu
Na první plánovací schůzku na Pedagogickou fakultu Ostravské univerzity, Katedru českého jazyka a literatury jsme se vydali se základními požadavky: neskromně jsme chtěli, aby naši knihovníci dovedli připravit ještě lepší lekce informačního vzdělávání a besedy než dosud – po stránce formální a obsahové, s přispěním nových nápadů, kreativity, zařazením prvků, které osloví dětské publikum. Chtěli jsme jim zprostředkovat pedagogické a psychologické poznatky pro obohacení práce s dětmi, pro lepší porozumění s dětským publikem. V neposlední řadě jsme chtěli dosáhnout i zlepšení projevu knihovníků při samotné prezentaci lekcí informačního vzdělávání a besed nebo i při dalších typech veřejných vystoupení.
Na základě našich výchozích požadavků a také svých dlouhodobých bohatých zkušeností nám tajemnice výše zmíněné katedry a pedagogická poradkyně pro studijní obory Český jazyk se zaměřením na vzdělávání a Učitelství českého jazyka pro druhý stupeň základních škol doc. Ivana Gejgušová doporučila rozvrhnout pedagogický vzdělávací cyklus do pěti částí a navrhla, kteří kolegové z katedry by se vybraných témat mohli ujmout. Po dosažení všeobecné shody nastal čas podrobnějších příprav a plánování, aby se posléze podle připraveného schématu od září 2017 do ledna 2018 celý cyklus uskutečnil v následující podobě.
Cyklus pěti seminářů
Nejprve byli účastníci seznámeni s charakteristikou jednotlivých věkových skupin a s psychologií dítěte. Získali příklady vhodné práce s dětmi podle jejich vývojových potřeb, včetně zohlednění speciálních vzdělávacích potřeb u některých dětí, a to vše na semináři pod názvem Vývojová specifika dětí školního věku, který vedla klinická psycholožka Kateřina Panáčková, spolupracující mj. právě s Pedagogickou fakultou Ostravské univerzity. Seminář byl cenný zejména díky konkrétním příkladům z praxe, které doktorka Panáčková mohla poskytnout mj. na základě své práce v psychologické ambulanci Fakultní nemocnice v Ostravě, ale i díky své dřívější praxi školní psycholožky.
Jako druhou oblast jsme zvolili práci se zvukovou stránkou českého jazyka, osvojení zásad správné výslovnosti a nácvik mluvní techniky – této problematiky se ujala Pavlína Kuldanová. Její seminář s názvem Kultura mluveného projevu při veřejných vystoupeních byl náročný, protože vyžadoval výrazné zapojení účastníků. Museli předčítat, recitovat – a jejich mluvní projev byl doktorkou Kuldanovou velmi pečlivě a podrobně hodnocen. Všichni účastníci se ale shodli na tom, že pro ně bylo cenné každé její upozornění na řečovou vadu nebo na drobný zlozvyk či odchylku od správné výslovnosti, vítaná byla každá její profesionální rada – i proto, že v oblasti mluvených projevů se stará o některé ostravské herce a moderátory. Vážíme si toho, že se nyní také stará o ostravské knihovníky…
Třetí důležitou oblastí bylo připomenutí rámcových vzdělávacích programů, školních vzdělávacích programů a současné koncepce výuky češtiny a literatury na školách. Účastníci se seznámili se současnými čítankami, se seznamy doporučené četby, se čtenářskými dílnami, připomenuli si téma čtenářské gramotnosti. Této oblasti se ujala doc. Ivana Gejgušová, která s ústředním oddělením KMO spolupracuje již dlouhá léta, ale vždy zejména z hlediska studentů, budoucích učitelů českého jazyka a literatury. Nyní od ní mohli zajímavé poznatky načerpat také naši knihovníci v semináři nazvaném Didaktika lekcí informačního vzdělávání.
Ve čtvrté části přišla na řadu práce s uměleckým textem jak básnickým, tak prozaickým, uvedení do problematiky literatury jako formy komunikace a interpretace textu. Účastníci semináře se zabývali faktory, které mohou ovlivňovat četbu, pronikli do tajů intermediálních vztahů literatury a dalších druhů umění – filmu, hudby… Touto problematikou se zabýval Radomil Novák. V rámci svého semináře s poměrně strohým názvem Práce s uměleckým textem umožnil frekventantům, aby se ponořili do velmi rozmanité tvůrčí práce a vyzkoušeli si, jakými prostředky lze zapůsobit na posluchače, jak probudit jejich fantazii apod. Poznatků a zážitků z celodenního semináře bylo podle vyjádření jeho účastníků na roky práce s dětmi. Cíle bylo tedy dosaženo!
V páté, závěrečné části celého cyklu se účastníci spolu s Olgou Kubeczkovou věnovali současné knižní produkci pro děti z hlediska umělecké kvality. Seminář pod názvem Kvalita a kýč ve tvorbě pro děti a mládež přinesl nejen teoretické pohledy na problematiku braku a kýče, ale doplnil vše také o praktické ukázky, díky nimž budou knihovníci umět snadněji identifikovat kýčovitost v dětských knihách a s větší jistotou doporučovat kvalitní a přínosné tituly.
Náslechy ve školách
Všechny semináře se uskutečnily během čtyř měsíců, souběžně probíhala i praktická část vzdělávacího pedagogického programu. Studenti pedagogické fakulty, budoucí učitelé, totiž chodívají do škol na náslechy. Nechtěli jsme, aby o tuto zkušenost byli ochuzeni ani naši knihovníci. Navíc se zde nabízela možnost pohledu z druhé strany: knihovníci se dostali do škol za žáky, kteří obvykle chodí spíše za nimi do knihoven. Mohli tak vidět, jak probíhá současná výuka literatury, jakým způsobem je vyučovací hodina členěna, jak se žákům prezentuje nové učivo, jak se předchází nepozornosti žáků aj. Knihovníci se stali účastníky náslechů na základních školách, a to jednu vyučovací hodinu na nižším a jednu na vyšším stupni.
Každá pobočka si vybrala „svou“ školu, tj. tu, z níž obvykle přicházejí třídy do dané pobočky na lekce informačního vzdělávání a na besedy, takže domlouvání náslechů bylo o to jednodušší. Musím konstatovat, že školy nám vyšly velmi ochotně vstříc a někteří z ředitelů škol byli nápadem mile překvapeni a ocenili ho jako další stupínek ve vzájemné spolupráci škol a knihoven.
Zhodnocení
Čas našeho pedagogického experimentu, tj. 38 vyučovacích hodin během pěti seminářů a dvě vyučovací hodiny náslechů, utekl bohužel jako voda. Chvíle společně strávené s vyučujícími Ostravské univerzity naši knihovníci hodnotili velmi příznivě. Za všechny si dovolím uvést komentář jedné kolegyně: Všechny semináře z pedagogického bloku jsou výborné a pro praxi užitečné. Tady snad ani není možné mít výhrady vzhledem k tomu, jak kvalitní odborníci nás školí. Tento blok bych doporučila minimálně všem pracovníkům dětských oddělení.
Nechtěli jsme podcenit ani závěr celého cyklu, který jsme koncipovali jako příjemné přátelské setkání se zástupci univerzity s hodnocením proběhlých seminářů a se slavnostním předáním osvědčení o absolvování cyklu. Skupina prvních dvaceti absolventů jistě nezůstane poslední. Obě strany – Knihovna města Ostravy i Ostravská univerzita – jsou nakloněny pokračování spolupráce, vzniku další studijní skupiny a zopakování tohoto typu vzdělávání pro knihovníky z oddělení pro děti a mládež i v budoucnu.
V čem vidí hlavní přínos této spolupráce, jsem se přímo zeptala také doc. Ivany Gejgušové: „Pedagogové, kteří působí na naší katedře vzdělávající budoucí učitele češtiny, se bez Knihovny města Ostravy a zvláště jejích dětských oddělení neobejdou. Jsme tu častými hosty a dostává se nám mnoha cenných informací o novinkách v literární produkci pro dětské čtenáře. Nejednou jsou knihovníci našimi konzultanty při hledání vhodných titulů pro výuku i odbornou práci. Nabídku na realizaci vzdělávacího cyklu jsme vnímali i jako malé poděkování za dlouhodobou spolupráci. Ze své profesní praxe vím, že proces výuky je jen výjimečně jednostranný, v optimálním případě obohacuje obě strany. Za sebe i své kolegy můžu potvrdit, že se to stalo i při našich setkáních.“
Můžeme tedy za KMO konstatovat, že projekt se zdařil, a vřele doporučujeme také dalším knihovnám vzdělávání knihovníků v pedagogické oblasti a spolupráci se spřátelenými univerzitami ze stejného nebo blízkého města. Pokud se spojí nadšenci pro své obory, aby uvedli do života dobrý a užitečný nápad, může z toho vzejít vždy jen něco přínosného, jako se to povedlo v tomto případě.